Ruský trumf ztrácí sílu, Ukrajina dostala střely pro NASAMS. Je to doslova spása, ale Zelenskyj spočítal, kolik jich potřebuje

Den předtím, 28. září, hlásil Volodymyr Zelenskyj více než 120 dronových útoků za jediný den. Devadesát z nich tvořily reaktivní verze íránských Šáhidů, rychlejší a hůře zachytitelné než klasické modely. Celková úspěšnost sestřelů dosáhla sedmdesáti procent, u reaktivních variant jen padesáti sedmi. Každá vypálená střela protivzdušné obrany v tu chvíli znamenala o jednu méně na příští noc. A právě do tohoto okamžiku dorazil balík munice pro NASAMS, systém, který chrání ukrajinská města před drony a střelami s plochou dráhou letu. Zelenskyj ho ve svém večerním projevu označil za „velmi dobrý“. Jenže to je jen polovina příběhu.

Co je ruský trumf a proč začíná tupit

Ruská vzdušná strategie nestojí na jedné zbrani. Její síla spočívá v kombinaci: levné drony Šáhid zahlcují obranu desítkami kusů denně, zatímco balistické střely pronikají rychle a vysoko, kam většina pozemních systémů nedosáhne. Cílem je donutit Ukrajinu pálit různé typy interceptorů současně a vyčerpat zásoby rychleji, než je spojenci stíhají doplňovat.

Právě tady ale Rusko začíná narážet. Ukrajina se naučila efektivně sestřelovat klasické drony i střely s plochou dráhou letu. Proti reaktivním Šáhidům už testuje vlastní řešení a hlásí „dobré výsledky“. K tomu přibývají F-16, které se aktivně zapojují do lovu dronů nad ukrajinským územím. Belgie potvrdila, že do konce roku 2026 dodá další tři letouny, dílčí krok v rámci závazku dodat Ukrajině celkem třicet F-16 do roku 2028. Nizozemsko připravilo 24 strojů, Dánsko rozhodlo o darování 19.

Zelenskyj to na varšavském bezpečnostním fóru už v září 2025 zarámoval jasně: pokud Rusko ztratí schopnost útočit ze vzduchu, nebude schopné vést válku stejným způsobem. Nové střely pro NASAMS a přibývající F-16 jsou kroky přesně tímto směrem.

NASAMS versus Patriot: dvě vrstvy, dva světy

Systém NASAMS od norského Kongsbergu je síťově propojená pozemní protivzdušná obrana krátkého až středního dosahu. Používá střely AMRAAM, dokáže vést více zásahů současně a je navržený k ochraně měst, letišť a kritické infrastruktury. Proti dronům a střelám s plochou dráhou letu funguje spolehlivě.

Jenže proti balistickým raketám je prakticky bezmocný. Na ty je potřeba Patriot, těžší, dražší a vzácnější systém schopný ničit taktické balistické střely ve vysokých výškách. Zelenskyj to 24. září 2026 po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem řekl bez obalu: Patrioty jsou proti balistice „prozatím jediná účinná možnost“ a Ukrajina je potřebuje prakticky každý den.

Dodaný balík střel pro NASAMS tedy řeší jednu vrstvu obrany, tu proti dronům. Druhou vrstvu, tu proti balistice, nechává otevřenou. A právě tam je situace nejkritičtější.

Zelenskyj spočítal, co chybí

Konkrétní čísla zazněla v srpnovém briefingu. Zelenskyj tehdy uvedl, že Ukrajina potřebuje před zimou ještě 300 střel Patriot. Ukrajinské letectvo požadovalo dokonce 360. A kontext je alarmující: v roce 2023 Ukrajina obdržela 675 střel Patriot, v roce 2025 už jen 364. V roce 2026 se podle Zelenského očekávalo pouhých 264 kusů, tedy třetina úrovně z roku 2025.

Podle agentury AP šlo o veřejně nejkonkrétnější přiznání propadu dodávek. Reuters ve stejném období shrnul Zelenského slova tak, že dodávky interceptorů v roce 2026 spadly na třetinu předchozího roku. Přes 235 leteckých poplachů jen v Kyjevě od 27. srpna ukazuje, jak rychle se zásoby spotřebovávají.

Velikost právě doručeného balíku střel pro NASAMS není z otevřených zdrojů známa. Při tempu přes sto dronů denně jde bezpečně říct, že je to důležitá, ale dočasná úleva. Systémový deficit ve vrstvě Patriot tím vyřešen není.

Co to znamená pro Česko a střední Evropu

Česká diplomacie dlouhodobě rámuje podporu Ukrajiny jednoznačně: „Ukrajina je naší první linií obrany.“ Podle ministerstva zahraničí Česko poskytlo vojenskou pomoc za více než šest miliard korun, dodalo těžkou techniku a v roce 2023 vycvičilo 4 300 ukrajinských vojáků. Přímé české dodávky střel pro NASAMS nebo Patriot se ve veřejně dostupných materiálech nepodařilo dohledat, ale Česko se podílí na aliančních mechanismech podpory protivzdušné obrany.

Obranná strategie ČR z roku 2023 výslovně zmiňuje posilování obrany proti dronům a hypersonickým hrozbám na východním křídle NATO. Silnější ukrajinská protivzdušná obrana snižuje prostor pro ruský nátlak směrem ke střední Evropě, a před blížící se zimou, kdy Rusko tradičně zesiluje údery na energetickou infrastrukturu, to platí dvojnásob.

Nové střely pro NASAMS a přibývající F-16 otupují jednu polovinu ruského vzdušného teroru. Ta druhá, balistické rakety, proti nimž Zelenskyj vyčíslil deficit na stovky chybějících interceptorů Patriot, zůstává otevřenou ranou, kterou žádný jednotlivý balík munice nezacelí.