Ruský velitel nařídil useknout hlavy padlým Ukrajincům. Chtěl je nechat u pole na výstrahu

Zachycený odposlech z 12. května 2026 odhalil rozkaz k useknutí hlav dvou ukrajinských vojáků a jejich vystavení na okraji pole v Záporožské oblasti.

Ruský voják, plukovník Alexej Ksenofontov i Zdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruské federace
                   

Dne 12. května 2026 zaútočila ruská jednotka na pozice 225. samostatného útočného pluku na huljajpolském úseku fronty. Dva ukrajinští vojáci při přepadu zahynuli. Co následovalo, zachytil radiový odposlech, který zveřejnil ukrajinský Generální štáb: velitel ruské jednotky nařídil podřízenému odříznout oběma padlým hlavy „pro potvrzení“ a umístit je na viditelné místo u okraje pole. Podřízený vyjádřil připravenost rozkaz splnit. Nebyl to výbuch chaosu v boji. Byl to kalkulovaný pokyn s jasným adresátem, protivníkem, který měl hlavy najít.

Co je doloženo a co zatím chybí

Jméno velitele veřejně známé není. Generální štáb Ukrajiny uvádí, že ruská jednotka byla „předběžně identifikována“ a že dotyčný velitel měl už dříve nařizovat týrání ukrajinských zajatců. Přesná poloha incidentu se zúžila jen na huljajpolský směr v Záporožské oblasti, konkrétní obec ani souřadnice zveřejněny nebyly.

Ukrajinská strana případ rámuje jako dokonané zohavení těl. Nosným veřejně dostupným důkazem je ovšem zatím samotný odposlech a souhlas podřízeného vojáka. Nezávisle ověřený obrazový ani forenzní podklad, který by potvrdil fyzické provedení rozkazu, dosud publikován nebyl. Redakčně je proto korektní odlišovat dvě roviny: zachycený rozkaz, jehož obsah je explicitní, a tvrzení o jeho splnění, které se opírá o sdělení jedné strany konfliktu.

Vzorec, ne výjimka

Květnový případ nezní jako izolovaná zrůdnost jednoho muže. Zapadá do série, kterou mezinárodní vyšetřovatelé i ukrajinské orgány dokumentují nejméně od léta 2024.

  • Červen 2024: Ukrajinská prokuratura vyšetřovala případ stětí vojáka ve Volnovašském okrese. Na poškozeném obrněnci byla nalezena oddělená hlava.
  • Listopad–prosinec 2024: Analytici DeepState identifikovali Dmitrije Čichabacha, přezdívaného „Sber“, jako velitele spojeného nejméně se třemi případy rozkazů k odřezávání hlav.
  • Duben 2025: Ukrajinská bezpečnostní služba (SSU) a doněcká prokuratura obvinily Čichabacha i Šotu Karapetjana z 394. motostřeleckého pluku 127. divize 5. armády RF. Podle obvinění zazněl rozkaz hlavy napíchnout na kůly a vystavit je „jako plot“.
  • Březen 2025: Zpráva vyšetřovací komise OSN popsala fotografie mrtvého vojáka s rýčem zabodnutým do hrudi i video s hlavou na kůlu doplněné výhrůžkou, že se to bude opakovat.

Čísla potvrzují trend. OHCHR v únoru 2025 zaznamenal 79 poprav zajatých ukrajinských vojáků od konce srpna 2024. Další periodická zpráva z června 2025 přidala nejméně 35 dalších případů za období prosinec 2024 až květen 2025. Nejde jen o zabíjení, jde o demonstrativní posmrtné zohavení s výstražnou funkcí.

Proč se takové rozkazy plní

Z 48 ruských dezertérů, které vyslechla komise OSN, jich jedenáct popsalo přímé rozkazy nezajímat vojáky a místo toho je zabíjet. Dalších patnáct o stejné praxi slyšelo od spolubojovníků. Šéfka mise Danielle Bellová pro AP pojmenovala mechanismus: prostředí beztrestnosti, dehumanizační jazyk ve velení, veřejné výzvy k zabíjení zajatců a videa šířená samotnými vojáky vytvářejí podmínky, v nichž se brutální rozkazy stávají rutinou.

Květnový odposlech z huljajpolského směru tento vzorec ilustruje téměř učebnicově. Velitel neváhá, podřízený neprotestuje. Hlavy nemají zmizet, mají být vidět. Cílem není jen smrt protivníka, ale psychologický signál těm, kdo přijdou po něm.

Právní rámec a cesta k odpovědnosti

Mezinárodní humanitární právo je jednoznačné: s mrtvými musí být zacházeno důstojně a s respektem, jak uvádí Mezinárodní výbor Červeného kříže. Římský statut ICC řadí mezi válečné zločiny „outrages upon personal dignity“ i ponižující zacházení s mrtvými a výslovně počítá s individuální odpovědností za rozkaz k trestnému činu, nejen za jeho přímé provedení.

U starších případů už mechanismus obvinění funguje: SSU a doněcká prokuratura pojmenovaly Karapetjana i Čichabacha a obvinily je v nepřítomnosti. U květnového incidentu zatím veřejně neexistuje konkrétní jméno ani formální obvinění. Praktická podmínka pro případné řízení před ICC je doložení autenticity odposlechu, řetězce nakládání s důkazem a vazby na konkrétního pachatele.

Česko je smluvní stranou Římského statutu od roku 2009, výslovně podporuje vyšetřování ICC na Ukrajině a v říjnu 2024 podpořilo spuštění moskevského mechanismu OBSE k vyšetřování zacházení s ukrajinskými zajatci. Podobné kauzy podle našeho názoru spíše posilují politický argument pro pokračující podporu, sankce a vyšetřování, v únoru 2025 nejvyšší představitelé EU explicitně spojili další pomoc Ukrajině s požadavkem odpovědnosti za válečné zločiny.

Hlavy u okraje pole na huljajpolském směru nejsou příběhem jednoho psychopata s nožem. Jsou produktem velitelské kultury, kde se brutalita toleruje, odměňuje a používá jako nástroj. Dokud tato kultura nenarazí na reálný trest, bude se odposlech podobného rozkazu opakovat.

Jaký trest by měl ruské válečné zločince stihnout?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Lubomír Vávra

Zobrazit další články