Rusové si mnou ruce. „Ukrajinští vojáci umírají po stovkách na předávkování.“ Armáda to nedokáže zastavit

Sedmadvacetiletý voják na Žytomyrsku se v červnu 2026 sešel s dívkou, kterou poznal přes internet. Bylo jí sedmnáct. V pronajatém bytě mu podala krystalickou látku, kterou policie předběžně identifikovala jako metadon. Voják zemřel. Dívku zadrželi, jejího „kurátora“ vysledovali na Telegramu, seděl v Rusku. Podle Národní policie Ukrajiny šlo o jednu z nejméně šesti takových operací od ledna. Jenže žytomyrský případ je jen špička problému, který sahá mnohem hlouběji než k ruským agentům. Ukrajinská armáda čelí souběhu dvou krizí najednou: zvenčí přicházejí infiltrační útoky, zevnitř se hroutí filtr, který má rozhodnout, kdo vůbec do ozbrojených sil patří.

Vraždy na objednávku: šest dívek, šest vojáků, jeden scénář

Schéma, které popsal šéf Národní policie Ivan Vyhovský pro server Censor.NET, je až znepokojivě jednoduché. Ruský kurátor osloví přes Telegram nebo seznamovací aplikaci mladou ženu na Ukrajině. Nabídne peníze. Úkol: sblížit se s vojákem, dostat ho do soukromí a podat mu smrtelnou dávku metadonu. Od začátku roku 2026 policie eviduje šest takových případů. Jednomu se podařilo zabránit.

Nejde o frontovou záležitost. Schůzky se odehrávají v týlu, v pronajatých bytech, daleko od bojové linie. Zásilky s látkou přicházejí přes poštomaty a „zakládky“, systém, který ukrajinský černý trh s drogami používá roky. Ruské tajné služby ho jen přepojily na jiný účel.

Právě tady si proruský informační prostor mne ruce. Z jednotlivých kriminálních případů se snadno vyrobí obraz totálního rozkladu celé armády. Tvrzení o „stovkách mrtvých na předávkování“ koluje sociálními sítěmi, ale v otevřených zdrojích (ani ukrajinských, ani západních) se nepodařilo dohledat ověřitelné číslo, které by ho podložilo. To neznamená, že problém neexistuje. Znamená to, že jeho skutečný rozměr je jiný, než jak ho rámuje propaganda.

Dva tisíce nezpůsobilých v jedné jednotce

5. dubna 2026 promluvila vojenská ombudsmanka Olha Reshetilovová. Její slova byla tvrdší než cokoli, co do té doby zaznělo z oficiálních míst: v jedné vojenské části se podle ní nachází přibližně dva tisíce pravděpodobně nezpůsobilých mobilizovaných osob. Do prověřování se zapojilo ministerstvo obrany i velení pozemních sil.

O dvanáct dní později, 17. dubna, Reshetilovová upřesnila: problém se netýká jen jedné jednotky. Někteří velitelé si závislé vojáky vědomě nechávají. Ne proto, že by drogy tolerovali jako bojový nástroj, ale proto, že nemají dost lidí. „Vezmeme všechny,“ citovala postoj části velení. „Z každého se dá udělat pěšák.“ Někteří dokonce organizují dovoz svých podřízených na substituční terapii.

Selhání má řetězovou povahu. Systém mobilizace prochází třemi filtry: teritoriální centrum komplektování (TCK) vybere člověka, vojensko-lékařská komise (VLK) posoudí způsobilost, útvar ho převezme. Reshetilovová otevřeně řekla, že je třeba zjistit, ve které fázi k masovému porušení došlo. Odpověď zatím chybí.

A je tu ještě jeden háček, který celou věc komplikuje. Ukrajinská pravidla VLK nepracují se schématem „jakákoli historie užívání psychoaktivních látek rovná se automatické vyřazení“. Těžká aktivní závislost se závažnou psychickou poruchou znamená nezpůsobilost. Ale takzvané „škodlivé užívání“ bez těžkých komplikací může vést k závěru „způsobilý pro týlové a podpůrné útvary“. Část těchto lidí se tedy v armádě mohla ocitnout i pololegálně.

Černý trh nerozlišuje uniformy

Problém závislostí v ukrajinské armádě není izolovaný vojenský fenomén. Je to průnik širšího černého trhu do ozbrojených sil. V únoru 2026 policie v Kryvém Rihu rozbila meziregionální kanál dodávek zakázaných látek (PVP, konopí a dalších), který zásoboval vojáky i civilisty zároveň. Záchyt měl hodnotu 3,5 milionu hřiven.

O měsíc dříve proběhla operace Rubikon: transnacionální síť fungující na Ukrajině, v Polsku a Moldavsku. Policie hlásila přes 27 milionů dávek v černotržní hodnotě kolem 400 milionů hřiven. A v květnu padla síť „Chimprom“, která během několika měsíců expandovala z 13 na 105 prodejních míst.

Distribuce funguje přes Telegram, zakládky a poštomaty, tedy přesně přes kanály, které využívají i ruští kurátoři k vraždám. Hranice mezi civilním drogovým trhem a vojenským prostředím je propustná. A čím déle válka trvá, tím propustnější je.

Dlouhá válka jako katalyzátor

Ukrajinský bezpečnostní expert Alferov v rozhovoru pro Seznam Zprávy popsal mechanismus, který znají armády po celém světě: dlouhá válka bez dostatečných rotací, chronická bolest, trauma a vyčerpání posilují závislostní chování. Americký Pentagon ve zprávě pro Kongres uvádí, že smrtelná předávkování u aktivních příslušníků služby jsou nižší než v civilní populaci, ale USA mají institucionalizovaný reporting, léčebné programy a rotační systém, který Ukrajina ve třetím roce plnohodnotné války nemá.

Srovnání s americkou zkušeností v Afghánistánu nebo Iráku je proto ošidné. Ukrajinský případ je směsí válečné improvizace, mobilizačního tlaku a cílené infiltrace zvenčí. Americký byl spíš medicínsko-veteránský a administrativně měřitelný. Ukrajina zatím nemá ani otevřenou armádní statistiku prevalence závislostí, ani veřejně dostupná data o úmrtích na předávkování uvnitř ozbrojených sil.

Co to znamená pro českou podporu

Ministerstvo obrany ČR označuje vojenskou pomoc Ukrajině za „zásadní bezpečnostní zájem České republiky“ a pracuje s aliančním závazkem kolem 6,4 miliardy korun ročně. Prezident Pavel navštívil Kyjev v lednu 2026. Přímou veřejnou reakci českých vrcholných politiků na dubnové a červnové zprávy o závislostech v ukrajinské armádě se dohledat nepodařilo, a to je samo o sobě signál. Téma zatím nedosáhlo úrovně, která by měnila bezpečnostní kalkulaci.

Podle nás je skutečný skandál jinde, než kde ho hledá propaganda. Nejde primárně o to, že vojáci berou drogy, to je průvodní jev každé dlouhé války. Jde o to, že se rozpadl filtr, který měl rozhodnout, kdo do armády vůbec projde. A že personální nouze nutí velitele improvizovat tam, kde by měl fungovat systém. Rusko tuto slabinu využívá dvojnásobně: zabíjí přes ni konkrétní vojáky a zároveň z ní vyrábí příběh o konci ukrajinské armády. Ani jedno z toho by nefungovalo, kdyby filtr držel.