Rusové nebyli na takový scénář připraveni, Ukrajinci zaseli strach mezi civilisty: „Teď se bojíme ještě víc,“ stěžují si

Exploze byly slyšitelné z centra města. Nad přístavní částí Petrohradu se zvedl sloup černého kouře viditelný kilometry daleko a obyvatelé na sociálních sítích sdíleli záběry dronů, které přelétávaly nad obytnými čtvrtěmi za zvuku palby protivzdušné obrany. Letiště Pulkovo odklonilo a zpožďovalo lety, mobilní internet byl v části města omezen kvůli protidronovým opatřením. Nejde přitom o první takový otřes, už v červenci 2025 musel Petrohrad kvůli dronům zavřít letiště a zrušit velkou námořní přehlídku ke Dni námořnictva. Červnový útok ale přidal něco navíc: viditelný zásah strategické infrastruktury a narušení provozu právě ve chvíli, kdy se Kreml snažil světu předvést stabilitu a ekonomickou sílu.

Ropný terminál, který není žádný okrajový cíl

Zasažený Petrohradský ropný terminál patří k největším zařízením pro kapalné produkty v celém baltském regionu. Podle vlastních údajů provozovatele má roční propustnost 12,5 milionu tun, disponuje 32 pobřežními nádržemi a celkovou skladovací kapacitou 441 000 metrů krychlových. Požár takového objektu není jen lokální incident, je to zásah do exportní logistiky, kterou Rusko potřebuje k financování válečného úsilí.

Prezident Zelenskyj podle agentury Reuters potvrdil zásah palivového terminálu i cíl v Kronštadtu. Ukrajinský generální štáb uváděl předběžně rovněž zasažení lodí a infrastruktury v námořní základně. V některých zdrojích se objevila informace o zničení korvety Bojkij, ale v otevřených důvěryhodných zdrojích se toto tvrzení zatím nepodařilo jednoznačně potvrdit; spolehlivě doložené je poškození, nikoli úplné zničení.

Obrana zachytila desítky dronů. Ale ne všechny

Gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozdenko uvedl, že obrana sestřelila 59 dronů, a poprvé vyzdvihl účinnost mobilních palebných skupin, jejichž úspěšnost vyčíslil na více než 25 procent. Samotné číslo ale prozrazuje víc, než Drozdenko zamýšlel: pokud mobilní skupiny zachytí čtvrtinu cílů a zbytek musí řešit jiné vrstvy PVO, systém funguje jako síto. A část dronů sítem proletí.

Reuters popsal konkrétní scénu: nízko letící dron pokračoval nad městem i za slyšitelné palby ze země. Když je bezpilotní letoun vidět pouhým okem a střílí se po něm z ručních zbraní, je obrana už ve fázi poslední šance; ideální okno záchytu dávno pominulo. Petrohrad přitom patří k lépe chráněným symbolickým centrům Ruska. Jestli se útočníkům podařilo proniknout sem, vypovídá to o limitech i relativně silné obrany.

Fórum pod kouřem: symbolická ostuda Kremlu

Načasování útoku nebylo náhodné. SPIEF 2026, akce, kterou Kreml prezentuje jako ruský protipól Davosu, se konalo od 3. do 6. června. Hosté přijížděli do města, nad nímž stoupal kouř z hořícího ropného terminálu. Reuters výslovně rámoval útok jako pokus ztrapnit Kreml před fórem a ukázat zranitelnost ruských velkoměst.

Samotné místo konání fóra bylo podle dostupných informací silně chráněno. Širší město ale zjevně ne hermeticky. A právě to je jádro psychologického efektu: Kreml dokáže zabezpečit konferenční centrum, ale nedokáže zabránit tomu, aby jeho hosté slyšeli exploze a viděli kouř.

Administrativa petrohradského gubernátora Alexandra Beglova zřídila operační štáb a vyhlásila zvýšenou pohotovost v Kronštadtu, Kirovském a Krasnoselském rajónu. Několik lidí bylo zraněno. Putin o den později prohlásil, že Rusko posílí protivzdušnou obranu, což samo o sobě potvrzuje, že Moskva počítá s opakováním hrozby. Mluvčí Kremlu Peskov útok rámoval jako další důvod pro pokračování „systémových“ ruských úderů na Ukrajinu.

Co to znamená za frontovou linií

Nejsilnější rovina červnového útoku není čistě vojenská škoda. Je to prolomení psychologické představy, že Petrohrad (kulturní metropole, Putinovo rodné město, sídlo elit) stojí mimo dosah války. Obyvatelé Kronštadtu, cestující na Pulkovu, lidé v širším Petrohradu, kteří slyšeli exploze a dýchali kouř z hořícího terminálu, si tuto představu už udržet nemohou.

Pro NATO a jeho členské státy včetně Česka je to další potvrzení trendu, který aliance řeší už měsíce. Na březnové konferenci o integrované protivzdušné a protiraketové obraně v Polsku experti výslovně diskutovali rostoucí hrozbu dronů a raket. České ministerstvo obrany označuje protidronovou obranu za prioritu a upozorňuje, že cizí bezpilotní prostředky nad aliančním územím nejsou novinka. Cvičení Ramstein Flag 2026 pak přímo překlápí ukrajinské zkušenosti do výcviku aliančních vzdušných sil.

Válka na Ukrajině se definitivně stala konfliktem, v němž hluboký týl neexistuje. Petrohrad to 3. června pocítil na vlastní kůži, a kouř nad městem viděli i ti, kteří dosud věřili, že se jich válka netýká.