Rusové pokouší NATO, zase „prudili“ u hranic. Nekompromisně proti nim zasáhla čtveřice Gripenů v přesilovce

Dva ruské stroje, Su-24 na severu a Su-34 na jihu Baltu, letěly dostatečně blízko švédskému vzdušnému prostoru na to, aby Försvarsmakten, švédská armáda, vyslala dvě oddělené roty incidentní pohotovosti. Celkem čtyři Gripeny proti dvěma ruským letounům během jediného dne. K narušení švédského vzdušného prostoru podle Försvarsmakten nedošlo. Ale „nedošlo“ neznamená „nehrozilo“, a hlavně to neznamená, že jde o ojedinělý případ.

Co se přesně stalo 12. června nad Baltem

Švédská incidentní pohotovost zasahovala dvakrát. Poprvé v severní části Baltského moře proti bombardéru Su-24, podruhé v jižní části proti Su-34. Každý zásah obstarala dvojice Gripenů. Úkol byl pokaždé stejný: vyrazit vstříc, vizuálně identifikovat, sledovat. Mluvčí švédské armády Hanna Heurlinová pro SVT upřesnila, že Gripeny doprovázely ruské stroje, dokud se nenacházely v přijatelné vzdálenosti od švédského prostoru. Oba letouny se podle ní patrně vracely směrem ke Kaliningradu.

Důležitý detail: v jižním sektoru se ke švédským strojům připojilo i dánské spojenecké letectvo. Nešlo tedy jen o švédskou záležitost, alianční koordinace fungovala v reálném čase.

Pojem „přesilovka“ je přitom třeba číst správně. Čtyři Gripeny nestály proti dvěma ruským strojům v jedné formaci. Šlo o dvě oddělené akce, dvě dvojice proti dvěma jednotlivým letounům, v různých částech moře a v různém čase. Celkový poměr 4:2 za den sedí. Simultánní manévr čtyř proti dvěma z dostupných informací nevyplývá.

Nekompromisní neznamená bojový

Švédská viceadmirálka Ewa Skoog Haslumová v tiskové zprávě uvedla, že švédské a spojenecké letectvo reagovalo „rychle, rozhodně a jasně“. Vojensky to znamenalo okamžitý vzlet, intercept, identifikaci a kontrolované sledování. Žádná střelba, žádný fyzický kontakt.

Švédská incidentní pohotovost má mandát cizí státní letoun i sestřelit, ale použití síly se řídí přísnou proporcionalitou hrozby. Při standardním identifikačním interceptu zbraně nepřicházejí v úvahu. V rámci NATO Air Policing rozhoduje o vyslání hotovosti alianční Combined Air Operations Centre a celý systém běží nepřetržitě, 24 hodin denně, 365 dní v roce. Cílem je odstrašení a kontrola, ne eskalace.

Co ale „nekompromisní“ v tomto kontextu skutečně znamená: Rusko si nemůže dovolit testovat švédský prostor, aniž by do několika minut čelilo stíhačkám s plnou alianční podporou. A to je přesně ten signál, který má intercept vyslat.

Vzorec, ne výjimka

Páteční incident zapadá do řady, která se táhne celým obdobím po ruské invazi na Ukrajinu. V červnu 2024 ruský Su-24 švédský vzdušný prostor skutečně krátce narušil, tehdy u Gotlandu. V prosinci 2024 švédské Gripeny identifikovaly nad Baltem dva ruské bombardéry Tu-22M s eskortou dvou Su-27. V září 2025 řešily Švédsko a Dánsko společně ruské stroje včetně průzkumného Il-20.

NATO uvádí, že jen v roce 2023 alianční letectva startovala k ruským vojenským strojům více než 300krát, a většina interceptů se odehrála právě nad Baltským mořem. Od té doby čísla podle aliance dál rostou. V září 2025 došlo k bezprecedentnímu počtu narušení vzdušného prostoru hned několika spojenců, což vedlo ke spuštění operace Eastern Sentry s dalšími stíhačkami a prostředky protivzdušné obrany.

Švédská vojenská rozvědka MUST ve své výroční zprávě varuje, že zvýšená ruská aktivita v okolí Baltu zvyšuje riziko omylů a špatných vyhodnocení. Právě to je podle nás nejnebezpečnější rozměr celého vzorce, ne jednotlivý průlet, ale kumulativní pravděpodobnost, že jednou něco selže.

Proč zrovna Švédsko, a proč teď

Švédsko vstoupilo do NATO 7. března 2024 a od prvního dne se zapojuje nečekaně razantně. V únoru 2026 poprvé samostatně vedlo Icelandic Air Policing, už v dubnu 2025 plnilo ostré úkoly z polské základny Malbork. Gotland získal v aliančním plánování klíčový význam jako uzel pro monitorování a logistiku v Baltu. Švédsko s Finskem mají podle NATO „unikátní roli“ v severní a střední části moře.

Incident navíc přišel uprostřed cvičení Ramstein Flag 26, které od 8. do 19. června probíhalo ve Švédsku, Finsku, Norsku a Dánsku za účasti 19 zemí a více než 150 letounů. Oficiální zdroje přímou souvislost s ruskými lety nepotvrzují. Ale načasování je přinejmenším nápadné.

Čím viditelnější a operativně užitečnější je Švédsko pro alianci, tím logičtější je, že ruské lety míří právě do jeho blízkosti. Nejde o náhodu, jde o testování reakce nového, ale už plně zapojeného spojence na nejcitlivějším křídle NATO.

Český kontext: Gripeny nad Baltem nejsou cizí téma

České Gripeny střežily vzdušný prostor Pobaltí v letech 2009, 2012, 2019 a 2022. V roce 2019 operovaly z estonského Ämari, v roce 2025 český personál cvičil v litevském Šiauliai ostré procedury v rámci cvičení Baltic Eye. Čeští piloti takové situace znají a při aliančním nasazení je řešit mohou.

Přímý dopad pátečního incidentu na český vzdušný prostor nevyplývá. Ale trend, který za ním stojí, je důvodem, proč i Armáda ČR při dočasném přesunu Gripenů z Čáslavi kvůli výluce zdůraznila, že nesmí dojít k narušení aliančních závazků. Hotovostní systém NATO funguje jako řetěz, a každý článek musí držet.

12. červen nad Baltem nebyl vzdušný souboj. Byl to další bod v sérii, která testuje, jak rychle a koordinovaně dokáže severní křídlo NATO reagovat. Odpověď zatím zní: dostatečně rychle. Otázka je, jak dlouho vydrží být každá odpověď bezchybná.