Rusové se děsí zítřků, které přijdou. „Poslední varování“ Volodymyra Zelenského, Ukrajinci zavřou Moskvu i Petrohrad

Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nemluvil v náznacích. Řekl to přímo: „Prozatím je nebe nad Ruskem pro drony, ne pro civilní letectví.“ Každá aerolinka, každý pojistitel, každý stát, jehož diplomati sedí v Moskvě, má podle něj dostat plnou informaci o tom, co se nad Ruskem děje. A co se teprve dít bude. Formulace „poslední varování“ je redakční zkratka pro dosud nejostřejší veřejné upozornění, jaké z Kyjeva zaznělo, ale obsah za ním je zcela konkrétní a měřitelný.

Co přesně Zelenskyj řekl, a komu

V projevu zveřejněném na stránkách prezidentské kanceláře Zelenskyj neadresoval varování Kremlu. Adresoval ho těm, kdo ruské nebe stále používají. Aerolinkám, které přes Rusko létají do Asie. Pojistitelům, kteří tyto lety kryjí. Ambasádám, jejichž personál přistává na moskevských a petrohradských letištích. „Bezpečné dny v ruském nebi skončily,“ shrnul.

Zároveň výslovně uvedl, že Ukrajina „nehrozí civilnímu letectví jako takovému“ a že žádné civilní letadlo není cílem. Riziko je ale nepřímé, a právě proto tak nebezpečné. Drony v ruském vzdušném prostoru aktivují protivzdušnou obranu, ta střílí a v chaosu může dojít k záměně civilního stroje za cíl. Přesně to se stalo 25. prosince 2024, kdy byl nad Kazachstánem zasažen letoun Azerbaijan Airlines.

Zelenskyj také potvrdil, že na žádost Spojených států Ukrajina dočasně pozastavila údery na Moskvu a Petrohrad 25., 26. a 27. srpna 2026. Tři dny ticha. A pak projev, ve kterém dal najevo, že další pauzy budou záviset na diplomatickém pohybu.

Léto dronů: jak válka vstoupila do ruské každodennosti

„Zavření“ Moskvy a Petrohradu neznamená vyhlášení bezletové zóny. Znamená něco prozaičtějšího a v důsledku možná účinnějšího: soustavné ochromování provozu. Rušené lety. Odklony. Zdražené pojistné. Fronty na benzín po zásazích skladů. Požáry.

Agentura AP v reportáži z 3. září 2026 popsala léto 2026 jako období téměř denních dronových vln nad ruským územím. Čísla mluví sama:

• Přes 43 300 ukrajinských dronů zachyceno nad Ruskem a okupovaným Krymem za letní měsíce 2026.
• Opakované noční uzavírky civilních letišť.
• Rostoucí frustrace a úzkost obyvatel, kteří podle AP tlačí na „mír za každou cenu“.

Ukrajinská výrobní kapacita přitom stále roste. Podle ministerstva obrany Ukrajiny armáda za necelých pět měsíců roku 2026 převzala 485 000 kusů dronů a další techniky za 31,4 miliardy hřiven. Rada národní bezpečnosti a obrany uvádí kapacitu přes 8 milionů FPV dronů ročně. To nejsou přímo dálkové útočné stroje schopné doletět k Moskvě, ale ukazuje to měřítko průmyslu, který Kyjev vybudoval prakticky od nuly.

Trvalé hermetické „zavření“ nebe nad dvěma největšími ruskými městy veřejně doložené není. Opakované narušování provozu ale už probíhá. A právě to je podstata Zelenského strategie: ne jeden velký úder, ale soustavný tlak, který mění kalkulaci rizika pro každého, kdo ruské nebe využívá.

Regulátoři to vidí stejně

Zelenského varování nestojí ve vzduchoprázdnu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) má aktivní bulletin platný až do 31. ledna 2027, který doporučuje neoperovat v ruském vzdušném prostoru západně od 60. poledníku východní délky. To zahrnuje FIR Moskva i FIR Petrohrad. Bulletin výslovně zmiňuje:

• Riziko chybné identifikace civilního letadla při aktivaci protivzdušné obrany.
• Rušení navigačních systémů (podvržení signálu GNSS).
• Nedostatečnou civilně-vojenskou koordinaci v ruském vzdušném prostoru.

Americká FAA má pro část ruských FIR dlouhodobá bezpečnostní omezení. Evropští a američtí dopravci ruský prostor nepoužívají už od roku 2022. Jenže někteří dopravci z Číny, Turecka a Perského zálivu ano, a právě na ně Zelenského varování míří nejvíc.

Putin reagoval tentýž den na tiskové konferenci v Kyrgyzstánu. Označil ukrajinské útoky za „státní terorismus“ a řekl, že „s teroristy se nevyjednává“. Prakticky ale Moskva reaguje hlavně dalšími dočasnými omezeními letového provozu a koordinací ministerstva dopravy s armádou. Ruský komentátor Dmitrij Trenin v Kommersantu zasadil Zelenského výrok do širšího rámce „koordinované západní eskalace“, což je typický moskevský narativ přenášející odpovědnost z vlastních útoků na evropské partnery Ukrajiny.

Co to znamená pro české cestující

Přímý dopad na české aerolinky je omezený. Smartwings jako největší český dopravce staví svou síť na Evropě, Středomoří, Dubaji a charterech; na transsibiřských přeletech do východní Asie existenčně nezávisí. České letadlo nad Ruskem prostě nelétá.

Nepřímý dopad ale existuje. Podle IATA válka uzavřela zhruba 20 % evropského vzdušného prostoru a například Finnairu prodloužila lety do Asie asi o 40 %. Pokud by o ruskou zkratku přišli i neevropští dopravci (a Zelenského varování k tomu směřuje), jejich dnešní časová a cenová výhoda by se zmenšila. Pro českého cestujícího letícího s přestupem v Istanbulu nebo Dubaji do Bangkoku či Tokia to může znamenat dražší letenky a delší cestovní časy.

Na co si dát pozor:

• Ověřit, zda váš dopravce přelétává ruský vzdušný prostor.
• Sledovat podmínky bezplatné změny letu u dopravců operujících v blízkosti rizikových FIR.
• U firemních cest prověřit pojistné podmínky a cestovní politiku zaměstnavatele.

Proč právě Moskva a Petrohrad

Moskva a Petrohrad nejsou v Zelenského strategii náhodné cíle. Jsou to dvě města, kde žije ruská elita, kde sídlí mezinárodní firmy, kde přistávají diplomatické lety a kde se koncentruje iluze, že válka je někde daleko na jihu. Každý zrušený let na Šeremetěvu, každá noční siréna nad Pulkovem tu iluzi boří.

Kyjev nepotřebuje vyhlásit bezletovou zónu. Stačí, aby pojistitelé přecenili riziko, aby aerolinky přepočítaly trasy a aby diplomaté začali zvažovat, jestli je bezpečné přistávat v hlavním městě země, nad kterou létají stovky dronů za noc. Válka, kterou Rusko rozpoutalo, se vrací tam, kde ji nejméně čekali, do nebe nad jejich vlastními městy.