Ukrajinské drony v noci na 3. června zasáhly ropný terminál přímo v Petrohradu. Estonsko rozeslalo vzdušné výstrahy do osmi krajů, ale průnik do svého vzdušného prostoru popřelo.
Bylo krátce po půlnoci ze 2. na 3. června 2026, když petrohradský gubernátor Alexandr Beglov začal hlásit zásahy infrastruktury ve třech městských obvodech. Gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozdenko oznámil 59 sestřelených dronů nad regionem. Přesto část útočného roje pronikla k cíli, k Petersburg Oil Terminal, jednomu z největších překladišť kapalných nákladů v celém Baltiku. Požár vypukl v den, kdy v Petrohradu začínalo Mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), ruská obdoba Davosu. Načasování nebylo náhodné. A směr, odkud drony přiletěly, vyvolal otázky daleko za hranicemi Ruska.
Co víme o trase, a co ne
Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že drony urazily přes tisíc kilometrů. Agentura AP citovala jeho slova o „legitimních cílech napojených na ruské válečné úsilí“. Přesná trasa ale zveřejněna nebyla, ani ukrajinskou, ani estonskou stranou.
Co je doložené: Estonsko v noci rozeslalo výstrahy EE-Alarm nejprve do krajů Ida-Viru a Lääne-Viru při východní hranici, poté do dalších šesti krajů. Nasadilo spojenecké prostředky Baltic Air Policing. Jenže po prověření estonské obranné síly uvedly, že žádný dron do estonského vzdušného prostoru nevstoupil. Formulace „ze směru území NATO“ tedy obstojí jako popis směru od Finského zálivu a estonského pobřeží. Jako potvrzení přeletu přes Estonsko nikoli.
Proč je ale osa přes Finský záliv věrohodná? Petersburg Oil Terminal leží přímo v jeho jihovýchodní části. Už při květnovém incidentu estonská krizová komunikace popsala pohyb dronů podél východní hranice země směrem k zálivu. Náčelník štábu estonského letectva Fredi Karu v březnovém rozhovoru pro ERR vysvětloval, že ukrajinské drony běžně nevedou trasu přes alianční vzdušný prostor, letí přes západní Rusko a kvůli protivzdušné obraně mění kurz. Někdy se odchýlí k hranicím NATO. Záměrně je ale nepřekračují.
Proč právě tento terminál
Petersburg Oil Terminal není náhodný bod na mapě. Podle vlastních údajů provozovatele jde o překladiště s roční propustností 12,5 milionu tun, 32 pobřežními nádržemi o celkové kapacitě 441 tisíc kubických metrů. V baltském regionu patří mezi největší. Leží v přístavním uzlu města, které má pro Rusko symbolický i logistický význam.
Ukrajina letos systematicky cílí na ruskou ropnou infrastrukturu v severozápadním regionu:
- Na jaře zasáhla přístavní terminály v Ust-Luze a Primorsku v Leningradské oblasti.
- V březnu estonské letectvo popsalo opakované útoky na baltické přístavy.
- 3. června přišel zásah přímo v Petrohradu, poprvé v takovém rozsahu a s takovým načasováním.
Redakční úsudek: nejsilnější pointa celého incidentu není údajný průlet přes NATO. Je to fakt, že po měsících útoků na Ust-Lugu a Primorsk ruská strana stejně nedokázala vytvořit nepropustnou obranu klíčového uzlu přímo v Petrohradu. Drozdenkových 59 sestřelů zní impozantně. Jenže pokud systém pustí i malou část útočného roje a ta zapálí strategický terminál, číslo sestřelů je jen statistika, ne ochrana.
Estonsko mezi dvěma tlaky
Tallinn drží od jara delikátní rovnováhu. Na jedné straně estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna po jednání s šéfem ukrajinské rozvědky Budanovem v březnu řekl, že Ukrajina má právo útočit na ruské vojenské cíle. Na druhé straně opakovaně zdůraznil, že Estonsko neotevřelo svůj vzdušný prostor pro tyto operace.
Když 19. května rumunská F-16 v rámci NATO Air Policing sestřelila dron nad Estonskem, Tsahkna to komentoval slovy, že alianční systém funguje. Zároveň ale připustil, že incidenty souvisejí s ruským elektronickým rušením, které drony vychyluje z kurzu.
Rusko mezitím rozjíždí narativ, že Pobaltí útoky umožňuje. Tři baltské státy to 10. dubna ve společném prohlášení ministrů zahraničí odmítly jako dezinformační kampaň. Estonsko, Lotyšsko a Litva zdůraznily, že nikdy nedaly souhlas k využití svého území ani vzdušného prostoru pro útoky na Rusko. Pro incident z 3. června je ruská záminka ještě slabší, Tallinn hlásí nulový průnik.
Co to znamená pro NATO a Česko
Přímá hrozba pro Českou republiku z tohoto konkrétního letu neplyne. Dopad je alianční a systémový. NATO Air Policing funguje nepřetržitě, od roku 2014 operuje z estonské základny Ämari a od září 2025 běží i mise Eastern Sentry pro celé východní křídlo. Nová sada pravidel k 3. červnu oznámena nebyla.
Reálnější dopad je jiný: rychlejší sdílení dat, víc protidronových opatření a tlak na budování integrované vzdušné a raketové obrany. Pro Česko je incident argumentem pro investice do protidronové vrstvy a napojení na alianční systémy, ne důvodem k okamžité změně civilního rizikového hodnocení.
Debata se posouvá. Už nejde o to, zda Ukrajina smí útočit na ruské cíle, to je v západních hlavních městech víceméně přijaté. Jde o to, jak zabránit přelévání války do vzdušného prostoru Aliance. A to je otázka, na kterou zatím nemá jednoznačnou odpověď ani Tallinn, ani Brusel.
Severozápad Ruska přestal být týlem
Rozsah škod na terminálu zatím nebyl nezávisle potvrzen; Reuters výslovně uvádí, že nemohl ověřit, jak vážně byl objekt poškozen. Jisté je něco jiného. Petrohrad, město, kde Putin hostil světové lídry u kulatých stolů SPIEF, se probudil do sirén a požáru ropné infrastruktury. Drony letěly přes tisíc kilometrů, pronikly obranou, která tvrdí desítky sestřelů, a zasáhly cíl, o němž Moskva věděla, že je v ohrožení. To není selhání radaru. To je selhání předpokladu, že severozápad Ruska je bezpečné zázemí.