Rusové tvrdí, že už jsou za Kupjanskem. Ve skutečnosti se ale zasekli a Ukrajinci jim nedávají možnost manévrovat

Dne 16. května 2026 stál Valerij Gerasimov před kamerami při setkání se Západní skupinou sil a kreslil obraz, v němž ruská armáda operuje už za Kupjanskem, směrem na Ševčenkove, křižovatku silnic H-20 a T-2110. Podle ruských státních médií tvrdil, že Rusové vstoupili do Velyké Šapkivky, obsadili celou Borovou i Kutkivku, drží polovinu Šijikivky a 85 % Lymanu. Jenže když se tato tvrzení položí vedle geolokovaných dat a mapové evidence, zbude z nich málo. Velmi málo.

Co říká mapa, ne briefing

Analytici ISW/CTP ve svém hodnocení z téhož dne Gerasimovova slova rozebrali bod po bodu. Výsledek je drtivý:

• Kupjansk — Rusové město neovládají. Drží jen rozptýlené infiltrační kapsy na zhruba 14,2 % jeho plochy, bez konsolidovaných pozic.
• Kutkivka — místo „úplného obsazení“ jde o přítomnost na 6,5 % obce.
• Lyman — Gerasimov hlásil 85 %, ISW eviduje 0,06 %.
• Velyka Šapkivka — ruské jednotky se podle otevřených zdrojů nacházejí přibližně 4 km od obce. Dovnitř se nedostaly.
• Šijikivka — vzdálenost od ruských pozic činí asi 2 km. O polovině města nemůže být řeč.
• Borová — jeden z proruských milbloggerů výslovně napsal, že její obsazení nehlásí „ani jeden“ mapující blogger.

Rozdíl mezi briefingem a realitou není v interpretaci. Je řádový.

Proč Rusové nemohou manévrovat

Aby Gerasimovův scénář, průlom od Kupjansku na Ševčenkove, dával vojenský smysl, musely by ruské síly nejdřív město skutečně dobýt, stabilizovat zásobovací trasy a teprve pak rozvinout osu postupu na západ. Nic z toho se neděje.

Dva dny před Gerasimovovým vystoupením ISW popsal mechaniku, která ruský postup v kupjanském směru dusí. Ukrajinské síly systematicky zasahují ruské operátory dronů a pozemní logistické trasy, čímž rozšiřují takzvanou zónu ničení hluboko do ruského týlu. Velitel ukrajinských Sil bezpilotních systémů Robert Brovdi v rozhovoru pro Ukrajinskou Pravdu popsal pásmo pravidelných zásahů sahající 25 km na obě strany fronty. V takovém prostoru je nebezpečný i opakovaný pohyb jedné logistické kolony nebo pěší skupiny.

K tomu přicházejí cílené protiútoky na infiltrační skupiny. Rusové se dostávají do města po malých oddílech, ale nedokážou tam udržet zásobování ani rotaci. Výsledek: kapsy bez hloubky, bez manévru, bez schopnosti expandovat.

Krásná hlášení, ošklivá realita

Kupjansk není první případ. ISW mluví o pátém po sobě jdoucím měsíci, kdy nejvyšší ruské velení veřejně předkládá demonstrativně nepřesný obraz fronty. Už v lednu 2026 kremelsky orientovaní milbloggeři popisovali kupjanský směr jako „proslulý“ — místo, kde mezera mezi hlášeným a skutečným čelem fronty dosahuje 8 až 10 km. Jiný mluvil o „paralelní realitě“.

V ruském vojenském prostředí se pro to vžil výraz „krásná hlášení“ — nadsazené zprávy pro nadřízené. Podle ISW slouží dvojímu publiku. Navenek mají vytvořit dojem nevyhnutelného ruského postupu a tlačit Ukrajinu i západní partnery k územním ústupkům dřív, než by jich Rusko dosáhlo vojensky. Dovnitř systému živí iluzi, na jejímž základě vyšší velení nastavuje nerealistické úkoly a posílá jednotky do nepřipravených útoků.

Pikantní je, že Gerasimovova verze z 16. května přesahuje i nejexpanzivnější tvrzení proruských milbloggerů. Ti sami nehlásí ruskou kontrolu nad Kupjanskem, Kutkivkou, Šijikivkou ani Velykou Šapkivkou. Náčelník generálního štábu je v nadsazování sám.

Širší obraz: ofenzíva bez výsledků

Kupjanský směr není izolovaný problém. Ruská jarně-letní ofenzíva běží nejpozději od 17. března 2026 a do poloviny května podle souhrnných hodnocení ISW/CTP nepřinesla takticky významný efekt. Na úrovni celé fronty Rusko od začátku ofenzívy čistě ztratilo přibližně 10 km². Narativ o všestranném postupu stojí na vzduchu, a kupjanské nadsazování je jeho nejkřiklavější součástí.

Otevřené zdroje nedovolují rozhodnout, zda Gerasimov lže vědomě, nebo zda si ruské velení vlastní zkreslení už internalizovalo. Obě varianty jsou ale pro ruské operační plánování toxické. Když generální štáb věří vlastním „krásným hlášením“, plánuje na základě fronty, která neexistuje. A to je pro armádu v poli nebezpečnější než jakýkoli dron.