Rusové už nemají šanci. Polsko dostalo první F-35 a stalo se nejsilnějším vzdušným hráčem ve střední Evropě

Nebyl to jen slavnostní průlet. Když trojice letounů s označením „Husarz“ dosedla na přistávací dráhu 32. taktické letecké základny, završila se šestiletá cesta od podpisu smlouvy k okamžiku, kdy Polsko reálně vstoupilo do éry stealth letectva. Žádný jiný stát mezi Baltem a Jadranem nic takového nemá. Česko, Maďarsko, Slovensko – všichni jsou o roky pozadu. A právě v tom spočívá skutečný význam toho, co se v Łasku odehrálo.

Co tři letouny mění v rovnováze sil

Tři kusy samy o sobě válku nevyhrají. Ale mění kalkul protivníka. F-35A je postaven na čtyřech pilířích, které starší stroje postrádají: nízká radarová zjistitelnost (stealth), senzorová fúze slučující data z radaru, infračervených čidel a systémů elektronického boje do jednoho obrazu, schopnost sdílet tento obraz v reálném čase s dalšími platformami a plná interoperabilita s alianční architekturou NATO.

V praxi to znamená jednu věc: pilot F-35 vidí protivníka dřív, než protivník vidí jeho. A nejen vidí, okamžitě předává souřadnice dalším strojům, pozemním systémům Patriot nebo námořním jednotkám. Proti ruským Su-35, které jsou konstrukčně stavěné na jinou filozofii, tedy vysokou rychlost, manévrovatelnost a silný radar bez plnohodnotného stealth, je to asymetrická výhoda. Ruský Su-57, deklarovaný jako pátá generace, existuje zatím v jednotkách kusů a jeho sériová výroba zůstává omezená.

Polské F-35 budou dodány ve standardu Block 4. To je nejnovější konfigurace, která rozšiřuje spektrum nesených zbraní a vylepšuje softwarovou architekturu. Už v listopadu 2025 Varšava podepsala smlouvu na střely AIM-120D-3, nejpokročilejší verzi raket vzduch-vzduch středního dosahu. Nejde tedy jen o platformu. Buduje se celý zbraňový ekosystém.

Proč zrovna Polsko a proč teď

Smlouvu na 32 strojů F-35A podepsala Varšava 31. 1. 2020, ještě před ruskou plnohodnotnou invazí na Ukrajinu. Harmonogram počítal s dodávkami mezi lety 2024 a 2030 v tempu čtyř až šesti kusů ročně. První polský exemplář byl slavnostně představen v americkém závodě Lockheed Martin 28. 8. 2024, ale fyzický přílet do Polska se uskutečnil až letos v květnu.

Mezi podpisem a přistáním se změnil svět. Válka na Ukrajině přeměnila polskou modernizaci z ambiciózního plánu v existenční nutnost. Polský obranný rozpočet na rok 2025 dosáhl 186,6 miliardy zlotých, tedy 4,7 % HDP podle domácího rozpočtového rámce. NATO odhaduje polské výdaje na 4,48 % HDP, v obou případech jde o číslo, které nemá ve střední Evropě obdoby. F-35 je přitom jen jeden uzel v síti, která zahrnuje systémy Patriot, raketomety HIMARS, tanky Abrams a vrtulníky Apache.

Současně Polsko opouští postsovětské dědictví. Prezident Duda při zavádění lehkých bojových letounů FA-50 otevřeně řekl, že polské letectvo má létat výhradně na F-16, F-35 a FA-50. MiG-29 a Su-22 míří do historie. Generační skok je obrovský, od strojů bez stealth a bez moderní datové architektury ke stroji, který je de facto létající senzorový uzel.

Střední Evropa v porovnání: kdo má co

Polsko není jediné, kdo ve střední a východní Evropě investuje do letectva. Ale je jediné, kdo už má pátou generaci doma.

• Česko – provozuje dočasně 12 pronajatých Gripenů, objednalo 24 F-35A. První stroj přiletí nejdříve v roce 2031, plná operační schopnost se očekává v roce 2035. Domovskou základnou bude Čáslav.
• Maďarsko – po dubnovém rozšíření v roce 2026 disponuje 16 Gripeny. O F-35 zatím nejedná.
• Slovensko – modernizuje na F-16 Block 70, výroba počáteční flotily byla dokončena do konce roku 2025. Pátá generace není na pořadu dne.
• Rumunsko – podepsalo v listopadu 2024 dopis o přijetí nabídky na 32 F-35, ale stroje zatím nemá.

Polsko tedy kombinuje dvě věci, které nikdo jiný v regionu nemá současně: 48 provozovaných F-16 a první trojici F-35 na domácí základně. Právě tento souběh kvality a objemu, ne samotné tři kusy, zakládá tvrzení o nejsilnějším vzdušném hráči ve střední Evropě.

Cesta k plné bojeschopnosti

Tři letouny jsou začátek, ne cíl. Polské ministerstvo obrany jasně uvádí, že počáteční operační schopnost (IOC) nastane až po splnění několika podmínek: minimálně osm strojů v zemi, vycvičení pilotů a pozemního personálu, vybudování infrastruktury a doplnění zásob munice a náhradních dílů. Aktuálně prochází výcvikem v USA 24 pilotů a 90 techniků. Součástí kontraktu je i integrované výcvikové centrum a osm simulátorů, jde tedy o budování celého systému, ne pouhé parkování letadel na ploše.

Při tempu čtyř až šesti dodávek ročně by Polsko mohlo dosáhnout IOC někdy v průběhu roku 2027 nebo 2028. Plných 32 strojů by mělo být v zemi do roku 2030. Teprve pak půjde o sílu, která dokáže plnohodnotně operovat v prostředí silné protivzdušné obrany, tedy přesně tam, kde by se případný konflikt na východním křídle NATO odehrával.

Co to znamená pro Česko

Z pohledu Česka je podstatné hlavně jedno: severně od naší hranice právě vzniká nejsilnější vzdušná komponenta ve střední Evropě, plně napojená na alianční síť. Polské zkušenosti se zaváděním F-35, od infrastruktury přes výcvik po logistiku, budou přímo přenositelné do českého programu, který startuje o pět let později. Varšava de facto prošlapává cestu, po které půjde i Čáslav.

Bezprostřední dopad na každodenní bezpečnost obyvatel Česka? Minimální. Dlouhodobý efekt? Zásadní. Protivník, který plánuje operace nad střední Evropou, musí od května 2026 počítat s tím, že ho nad Polskem může zachytit stroj, který neuvidí na radaru. A s každým dalším F-35, který přistane v Łasku, se tento kalkul zhoršuje.

Tři Husary na polském betonu nejsou konec příběhu. Jsou jeho první kapitolou, a pro vzdušnou rovnováhu v regionu možná tou nejdůležitější.