Dva ruské strategické bombardéry 17. listopadu proletěly japonským vzdušným prostorem, vyburcovaly Soul i Tchaj-pej a přistály na civilním letišti v Da Nangu, den před summitem APEC.
Nebylo to jen o Japonsku. Dvojice Tu-95MS zvládla jediným letem zaměstnat protivzdušnou obranu čtyř zemí a přistát v páté, a to vše v okně kratším než jeden den. Moskva tím vyslala signál, který v regionu nešlo přehlédnout, a zjevně ani neměl být přehlédnut. Trasa vedla přes japonské teritoriální vody u ostrova Okinošima, skrz jihokorejskou identifikační zónu KADIZ, podél tchajwanského pobřeží a končila na mezinárodním letišti Da Nang, kde se právě rozšiřuje civilní terminál T1. Strategické bombardéry schopné nést jaderné střely přistály vedle odletových hal pro turisty.
Tři minuty nad Japonskem, které mění optiku
Japonské ministerstvo obrany zaznamenalo dvě oddělená narušení suverénního vzdušného prostoru severozápadně od Okinošimy v prefektuře Fukuoka. První stroj vstoupil nad japonské teritoriální vody v 04:07 místního času a opustil je v 04:10. Druhý bombardér ho následoval s dvouminutovým zpožděním, od 04:09 do 04:12. Celkem šest minut, během nichž JASDF vyslala stíhačky a provedla varovné výzvy.
Důležité je rozlišení, které se v médiích často stírá. Nešlo o vstup do takzvané identifikační zóny protivzdušné obrany (ADIZ), což je jednostranně vyhlášená oblast, kde stát požaduje identifikaci letadel, ale nemá nad ní suverenitu. Tady ruské stroje proletěly přímo nad japonskými teritoriálními vodami, tedy prostorem, kde má Tokio podle mezinárodního práva úplnou a výlučnou svrchovanost. Japonská obranná bílá kniha 2026 tento rozdíl vysvětluje explicitně. Japonský ministr obrany incident označil za „vážné porušení suverenity“ a Tokio podalo ostrý diplomatický protest s požadavkem na zamezení opakování.
Jeden let, čtyři zasažené země
Po opuštění japonského vzdušného prostoru zamířila dvojice Tu-95MS na jih. Jihokorejský Sbor náčelníků štábů potvrdil vstup obou strojů do KADIZ, korejské identifikační zóny. Soul reagoval vzletem stíhaček ještě před vstupem bombardérů do zóny, ale zdůraznil, že KADIZ není totéž co státní vzdušný prostor. Právní porušení suverenity se tedy týká výhradně Japonska.
Tchajwanské ministerstvo obrany následně hlásilo dva ruské průlety ve své ADIZ. Bombardéry proletěly východně od ostrova a opustily zónu jižně od Taitungu. Tchaj-pej uvedl, že stroje sledoval prostředky zpravodajského průzkumu a reagoval „odpovídajícími opatřeními“.
Konečnou zastávkou se stal Da Nang. Podle Reuters na tamním mezinárodním letišti přistály vedle dvou Tu-95MS i dva transportní Il-76. Poslední známé rozmístění ruské strategické aviatiky ve Vietnamu se datuje do roku 2014, kdy bombardéry využívaly základnu Cam Ranh Bay, a tehdejší administrativa Baracka Obamy si kvůli tomu u Hanoje stěžovala.
Proč zrovna teď, a proč zrovna tato trasa
Načasování není náhodné. Summit APEC v čínském Šen-čenu začínal 18. listopadu, CEO Summit dokonce už 17. listopadu, tedy ve stejný den, kdy bombardéry narušily japonský prostor. Vladimir Putin mířil do Číny. Analytici citovaní agenturou Reuters interpretují let jako demonstraci, že Rusko i při válce na Ukrajině dokáže promítat vojenskou sílu do východní Asie.
Tu-95MS je modernizovaná verze strategického bombardéru, který tvoří součást ruské jaderné triády. Podle studie CNA může nést šest až šestnáct střel s plochou dráhou letu typu Ch-55 nebo Ch-102. Samotný typ letounu tedy nese strategickou váhu, a Moskva to ví.
Lety Tu-95 kolem Japonska přitom nejsou nic nového. Japonská bílá kniha eviduje opakované průlety v letech 2022 až 2026, jen v prvních třech čtvrtletích fiskálního roku 2025 provedla JASDF 130 reakcí a celkem 448 vzletů. Jenže tohle byl jiný kalibr. Kombinace skutečného narušení suverénního vzdušného prostoru, průletu přes tři identifikační zóny a přistání ve Vietnamu nemá v posledních letech obdobu.
Vietnam balancuje, a Rusko toho využívá
Hanoj přijetí bombardérů veřejně nekomentoval. Oficiální vysvětlení neexistuje ani z ruské strany. Vietnamské ministerstvo zahraničí ale dlouhodobě popisuje vztah s Moskvou jako „komplexní strategické partnerství“ zahrnující obranně-bezpečnostní spolupráci. Rusko zůstává pro Vietnam hlavním dodavatelem zbraní.
Současně ale Hanoj rozvíjí vazby s Washingtonem i Tokiem. Japonský National Institute for Defense Studies ve své zprávě z roku 2027 popisuje vietnamskou bezpečnostní politiku jako vícevektorovou: Vietnam si drží vztahy se všemi velkými hráči a nechce se vázat na jednoho. Přijetí ruských bombardérů tedy neznamená odklon k Moskvě. Znamená to, že Vietnam si může dovolit říct ano Rusku, aniž by řekl ne Spojeným státům. Otázka je, jak dlouho tato rovnováha vydrží, pokud se ruské návštěvy stanou pravidelnějšími.
Srovnání s Venezuelou a Jižní Afrikou ukazuje posun
Rusko v minulosti posílalo strategické bombardéry do spřátelených zemí opakovaně. Tu-160 navštívily Venezuelu v letech 2008, 2013 a 2018, v roce 2019 přistály na jihoafrické základně Waterkloof. Šlo ale vždy o symbolické návštěvy spojenců, bez narušení cizího vzdušného prostoru cestou, bez průletu přes identifikační zóny třetích států.
Listopadový let do Da Nangu se liší zásadně. Nebyl to přesun z bodu A do bodu B nejkratší cestou. Byla to trasa zvolená tak, aby ji zaregistrovalo co nejvíc aktérů najednou. A to je podle nás ten hlavní vzkaz: Moskva nechtěla jen dostat bombardéry do Vietnamu. Chtěla, aby o tom vědělo Tokio, Soul, Tchaj-pej, Washington, a především Šen-čen, kde se právě scházeli lídři Asie a Pacifiku.
Pro Evropu a NATO má incident nepřímý, ale reálný význam. Tu-95MS patří do stejného Dálného letectva, které je relevantní i pro odstrašení proti Alianci. Fakt, že Rusko zvládá operovat strategickými bombardéry v Asii navzdory válce na Ukrajině, ukazuje, že Kreml nerezignoval na globální demonstraci dosahu. A to je informace, se kterou musí počítat i Praha.