Rusové nejdříve vyčerpají ukrajinskou protivzdušnou obranu u Oděsy drony. Pak pošlou řízené střely a přístavy hoří

Noc ze 17. na 18. července 2026. Nad jižní Ukrajinou se pohybuje 130 dronů a sedm řízených střel Ch-59/69. Ukrajinské letectvo je sleduje, zachytává, střílí. Následující noc přichází dalších 90 dronů, k nim dvě protilodní střely Oniks a dvě balistické Iskander-M. Oděská protivzdušná obrana pracuje nepřetržitě, a přesně to je záměr. Každý dron, který přinutí operátory systémů reagovat, spotřebovává čas, munici a pozornost. A co proklouzne, dopadá na přístavní infrastrukturu, sklady, nádrže a civilní lodě. V přístavu hoří slunečnicový olej, na hladině hoří nástavby obchodních plavidel. Oděsa a Čornomorsk, exportní plíce Ukrajiny, dýchají stále těžce.

Jak funguje taktika vyčerpávání

Princip je jednoduchý a brutálně účinný. Rusko vysílá v první vlně masy levných prostředků: drony Šáhid, jejich proudové varianty, Gerbery, imitátory cílů a v některých dnech i typ Banderol. Ukrajinské ministerstvo obrany tuto metodu přímo označuje za „vysilování“ protivzdušné obrany kombinací dronů a raket ve dne i v noci. Obránci musí reagovat na každý cíl, protože nevědí, který z nich nese bojovou hlavici a který je jen návnada.

Teprve po této fázi přicházejí přesnější a ničivější prostředky. V červencové sérii to byly hlavně řízené střely Ch-59/69, doplněné protilodními Oniksy a balistickými Iskandery. Oděsa je přitom zvlášť zranitelná, město končí u moře a prostor pro rozvinutí vícevrstvé obrany je omezený. Mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk už v květnu popisoval, jak se obrana musí improvizovaně vysouvat za pobřežní linii, protože standardní rozmístění systémů jednoduše nemá kam.

Co hoří a co mizí z přístavů

Výsledky průniků jsou konkrétní a doložené. 13. července zasáhla ruská střela komerční loď pod vlajkou Toga, tři zahraniční členové posádky zahynuli, pět bylo zraněno. Současně vzplála nádrž se slunečnicovým olejem. O dva dny později přišel zásah lodi pod vlajkou Marshallových ostrovů, další dva mrtví. 17. července šéf Oděské oblastní vojenské správy Oleh Kiper hlásil poškozené prázdné zásobníky na olej, průmyslovou a přístavní infrastrukturu a civilní loď v přístavu. Následovaly útoky na obchodní loď pod vlajkou Guineje-Bissau naloženou kukuřicí, požáry skladů a nádrží.

Nejde přitom o jednorázový úder. Podle místopředsedy vlády Oleksije Kuleby Rusko od začátku roku 2026 vypustilo proti ukrajinské přístavní infrastruktuře přes 800 dronů, téměř jedenáctkrát více než za celý rok 2025. Aktuální vlna trvá nejméně od 10. července a její intenzita stoupá. 21. července po dalším zásahu havarovala vodovodní síť v Čornomorsku a přístavní město dočasně přišlo o vodu. Tlak dopadá nejen na jeřáby a sila, ale na celé civilní zázemí regionu.

Ekonomický otisk: lodě nejezdí, ceny rostou

Vojenský tlak se překládá do ekonomických čísel rychlostí, která překvapila i komoditní trhy. Podle Reuters Ukrajina ztratila přibližně třetinu kapacity vývozu obilí přes černomořské přístavy. Čornomorsk prudce omezil příjem zrna. Tržní zdroje oslovené agenturou Fastmarkets uvádějí, že kolem 90 % rejdařů odmítá nové obchody směřující do Ukrajiny. Dánský Maersk, jeden z největších kontejnerových přepravců světa, 22. července dočasně pozastavil službu přes terminál rybářského přístavu v Čornomorsku.

Na komoditních burzách se to projevilo okamžitě. 16. července vyskočila zářijová mlynářská pšenice na pařížském Euronextu o sedm procent na 231,75 eura za tunu, nejvýš od února 2025. V Chicagu šly futures nahoru o pět procent. Ministr zahraničí Andrij Sybiha 22. července upozornil, že koridorem neprošla ani jedna loď. Přitom za první pololetí 2026 odbavily ukrajinské přístavy 42,4 milionu tun nákladu, devadesát procent komoditního exportu země prochází právě přes černomořské trasy u Oděsy.

Doložené ztráty jen z prvních dnů kampaně zahrnují 45 tisíc tun pšenice a 9 tisíc tun slunečnicového oleje. Pro evropské spotřebitele, Česko nevyjímaje, to zatím znamená tlak na velkoobchodní ceny obilí. Přímý přenos do maloobchodních cen potravin závisí na tom, jak dlouho výpadek potrvá, ale směr je jednoznačný.

Obrana drží, ale má limity

Ukrajina není bezmocná. Přístavy Velké Oděsy podle ukrajinského ministerstva nadále fungují ve standardním provozu. Samotný fakt, že lodě stále nakládají a vyjíždějí, svědčí o schopnosti obrany. Ministerstvo obrany rozšiřuje vícevrstvý systém; vedle systémů Patriot, které jsou klíčové proti balistickým střelám, buduje levnější spodní vrstvu včetně projektu takzvané soukromé protivzdušné obrany zaměřené na Šáhidy.

Jenže kapacita má strop. Ukrajina sama přiznává nedostatek raket pro systémy Patriot. A i kdyby jich měla dost, použít drahou protiraketu na každý levný dron by bylo ekonomicky neudržitelné. Právě v tom spočívá asymetrie, kterou Rusko systematicky využívá: nemusí přístav zničit, stačí, aby ho učinilo příliš riskantním. Když rejdaři odmítají plout, pojišťovny zdražují a koridorem nepropluje ani jedna loď, efekt je stejný jako u námořní blokády, jen bez jediné válečné lodi na hladině.

Rusko dnes nezkouší Oděsu zavřít flotou. Zkouší ji zavřít strachem, a zatím mu to vychází líp, než by si kdokoli na jaře přiznal.