Kyjev v noci na 7. listopadu 2026 čelil jednomu z nejmasivnějších balistických úderů od začátku války. Ukrajinská protivzdušná obrana zachytila jen zlomek raket, a důvod je alarmující.
Krátce po půlnoci se nad ukrajinským hlavním městem rozezněly sirény. Z Brjanské a Voroněžské oblasti podle hlášení ukrajinských Vzdušných sil odstartovalo 36 balistických střel: Iskandery-M, hypersonické Zirkony, severokorejské KN-23 i rakety S-400 v balistickém profilu. Současně Rusko vyslalo 172 dronů. Proti bezpilotním prostředkům si Ukrajina poradila obstojně: 149 ze 172 bylo zneškodněno. Proti balistice ale zachytila pouhé čtyři rakety z 36. Zbylých 32 proletělo obranou a dopadlo na energetickou infrastrukturu, dopravní tepny i obytné čtvrti. Poměr 4 ku 36 není selháním celé protivzdušné obrany. Je to kolaps jedné konkrétní vrstvy, té nejdůležitější.
Proč čtyři z třiceti šesti
Rozdíl mezi obranou proti dronům a obranou proti balistickým raketám je propastný. Shahed letí rychlostí kolem 180 km/h, dá se sledovat radarem desítky minut, sestřelit stíhačkou, mobilní palebnou skupinou nebo elektronickým rušením. Mluvčí Vzdušných sil Jurij Ihnat dlouhodobě uvádí přibližně 90% úspěšnost proti běžným Shahedům.
Balistická střela je jiný svět. Iskander-M dopadá rychlostí přes 2 km/s, reakční okno se měří v desítkách sekund. Proti takovému cíli dnes v ukrajinských podmínkách funguje prakticky jediný prostředek: americký systém Patriot se střelami PAC-3. A právě těch se Ukrajině zoufale nedostává. Zelenskyj to 24. září řekl přímo: proti balistickým střelám je Patriot jedinou účinnou možností, kterou Ukrajina aktuálně má. Ihnat to potvrdil, balistika je „nejsložitější cíl“ a bez dostatečného počtu interceptorů ji nelze efektivně zachycovat.
Co Západ podcenil, a jak dlouho
Ukrajina na deficit upozorňovala měsíce. Už 3. února 2026 jednal Zelenskyj s generálním tajemníkem NATO o urychlení dodávek přes mechanismus PURL. V červnu veřejně řekl, že Rusko vyrábí kolem 120 balistických střel měsíčně, zatímco globální výrobní kapacita Patriot nestačí poptávce. V říjnu na Evropské radě požádal o 300 interceptorů na zimu. A 28. října přiznal číslo, které vysvětluje všechno: Ukrajina dostává z USA průměrně 12 střel Patriot měsíčně.
Dvanáct střel proti 120 balistickým raketám. Poměr 1:10.
„Podcenění Západu“ není rétorika, je to souběh tří konkrétních selhání. Za prvé, výrobní kapacity: Lockheed Martin v lednu 2026 oznámil, že výroba PAC-3 MSE má růst ze zhruba 600 kusů ročně směrem ke 2 000, ale v horizontu sedmi let. Za druhé, zásoby: evropské státy mají vlastní zásoby střel Patriot, ale k jejich převodu na Ukrajinu je podle Zelenského potřeba americký podpis. A za třetí, rychlost schvalování: byrokratický proces převodů trvá týdny až měsíce, zatímco Rusko útočí každou noc.
Tři dny před útokem, 4. listopadu, Zelenskyj řešil urychlení dodávek včetně kontraktu na německé PAC-2. Nestihlo se to.
Škody, které obrana nezastavila
Šest balistických střel mířilo na kyjevský Severní most. Čtyři zasáhly cíl. Poškodily vozovku, trolejové vedení i elektrické rozvody, most musel být uzavřen v obou směrech. Zelenskyj přiznal, že Kyjev nemá dostatečné záložní dopravní schéma pro podobné zásahy, a to je město s téměř třemi miliony obyvatel.
Další rakety zasáhly energetickou infrastrukturu. Poškozeny byly sítě vedoucí elektřinu z Rivnenské a Chmelnycké jaderné elektrárny do Kyjeva a centrálních regionů. V Solomjanském rajonu dostala zásah mateřská škola. V Brovarech na okraji města hlásily úřady poškození obytných domů a komerčních objektů. Výpadky elektřiny, vody a tepla zasáhly nejen Kyjev, ale i Žytomyrskou oblast.
Na jednom z klíčových energetických zařízení předběžné ohledání podle RBC-Ukraine identifikovalo severokorejskou střelu KN-23. Rusko tedy proti ukrajinské civilní infrastruktuře nasazuje munici dodanou Pchjongjangu, a mezinárodní komunita to zatím řeší prohlášeními.
Ruská taktika: drony jako návnada, balistika jako úder
Kombinace 172 dronů a 36 balistických střel není náhoda. Ihnat už v červenci 2026 upozornil, že Rusko cíleně využívá deficit interceptorů a posiluje balistické útoky. Logika je brutálně jednoduchá: drony vážou levnější vrstvy obrany, tedy stíhačky, mobilní skupiny a elektronické rušení. Zatímco se PVO soustředí na roje Shahedů, balistické střely proletí vrstvou, kde chybějí Patrioty.
Pokud Rusko ví, že Ukrajina dostává 12 střel měsíčně a spotřebuje je během jediné noci, bude přesně touto cestou Kyjev lámat znovu a znovu. Podle nás je to nejnebezpečnější aspekt celé situace: nejde o jednorázový průlom, ale o systémovou zranitelnost, kterou protivník aktivně využívá.
Český kontext: pomáháme, ale ne proti balistice
Česká republika patří mezi nejvýraznější podporovatele Ukrajiny ve střední Evropě. Z veřejně dostupných dokumentů Ministerstva obrany ČR vyplývá, že Česko dodalo mimo jiné 160 přenosných protiletadlových střel S-2. Značná část dalších darů je utajená. Žádná z veřejně doložitelných dodávek ale nespadá do antibalistické třídy, tedy do kategorie Patriot nebo SAMP/T.
České vlastní systémy protivzdušné obrany (SPYDER i RBS-70NG) jsou určeny proti letounům, vrtulníkům, dronům a střelám s plochou dráhou letu. Proti balistice nepomůžou. Připravovaná novela zákona o civilním letectví, která má umožnit sestřelování dronů nad kritickou infrastrukturou, řeší jinou vrstvu hrozby. Pro Shahedy relevantní, pro Iskandery ne.
Noc ze 6. na 7. listopadu ukázala, že ukrajinská protivzdušná obrana funguje proti dronům. Proti balistickým raketám ale Kyjev zůstává téměř bezbranný, a dokud se tempo dodávek interceptorů Patriot nezmění řádově, ne o jednotky kusů, bude každý další masivní útok vypadat stejně.