Rusové zničili odvodní úřad. Ruský válečný reportér zuří: „Proč to neděláme každou noc?“ Ukrajina by nemohla doplňovat stavy

Dne 2. ledna 2026 agentura TASS oznámila, že skupina vojsk „Sever“ zasáhla v prostoru Novhorod-Siverského v Černihivské oblasti bod, kde se podle ní nacházeli pracovníci místního teritoriálního centra komplektování a sociální podpory, ukrajinského odvodního úřadu známého pod zkratkou TCC. Nezávislé vizuální ověření rozsahu škod dosud chybí. Stěšin, válečný reportér a zvláštní zpravodaj listu Komsomolskaja pravda, na svém telegramovém kanálu zásah komentoval ve smyslu, který se dá shrnout jednou otázkou: proč se z takových úderů nestane rutina opakovaná noc co noc? Jeho logika je jednoduchá: pokud TCC zajišťují drtivou většinu mobilizace, pak každá nefunkční pobočka znamená méně mužů na frontě.

Co jsou TCC a proč na nich záleží

Teritoriální centra komplektování a sociální podpory nejsou jedna kancelář v Kyjevě. Jde o hustou síť oblastních, městských a okresních poboček rozmístěných po celé Ukrajině, jak ukazuje oficiální přehled ministerstva obrany. Právě v nich probíhá evidence branců, předvolávání, lékařské komise, administrativa a nakonec odsun k jednotkám. Ukrajinský vrchní velitel Oleksandr Syrskyj v únoru 2026 veřejně uvedl, že TCC zajišťují přibližně 90 % mobilizačního přítoku do Sil obrany. Devadesát procent. To číslo vysvětluje, proč Stěšin vidí v každém zásahu odvodního úřadu víc než symbolický úspěch; vidí v něm úder na hlavní tepnu, kterou proudí lidé do zákopů.

Zároveň jsou TCC společensky citlivým místem. Za prvních pět měsíců roku 2025 obdržel ukrajinský ombudsman přes 1 600 stížností na jednání těchto center. Skandály kolem násilného odvodu, korupce a šikany z nich dělají propagandisticky vděčný cíl: každý záběr hořící budovy TCC rezonuje nejen vojensky, ale i v ukrajinské veřejné debatě.

Jeden zásah, nebo začátek kampaně?

Lednový úder u Novhorod-Siverského nebyl izolovanou epizodou. Už v létě 2025 proběhla série náletů na TCC v několika městech. 3. července 2025 ukrajinská armáda oficiálně potvrdila zásah budovy městského TCC v Poltavě, při kterém byli zabiti a zraněni lidé. Ve stejném období hlásily útoky i Kryvyj Rih, Kremenčuk, Charkov a Záporoží. Mluvčí ukrajinských pozemních sil Vitalij Sarancev tehdy otevřeně řekl, že strategickým cílem Ruska je narušit mobilizaci.

Reakce ukrajinské strany byla praktická: TCC začala měnit režim práce, přesouvat provoz a rozptylovat personál. To samo o sobě potvrzuje, že útoky měly efekt, ne nutně v počtu zničených budov, ale v narušení každodenního rytmu, na kterém mobilizační mašinérie stojí.

Přesto to stále není kampaň v tom smyslu, jaký prosazuje Stěšin. Doložené jsou spíš série úderů v konkrétních dnech a městech, ne nepřetržitý plošný tlak na celou síť. Proč? Přímé vysvětlení ruského velení v otevřených zdrojích neexistuje. Dá se ale odvodit několik faktorů: TCC jsou rozptýlená infrastruktura, často v hustě obydlených částech měst, a stejné úderné prostředky (drony, řízené střely) mají i jiné priority, od energetické infrastruktury po vojenské sklady.

Digitální pojistka Kyjeva

Stěšinova teze má ještě jednu trhlinu, o které sám nemluví. Ukrajina už buduje alternativní kanály, které fyzické pobočky TCC částečně obcházejí. Ministerstvo obrany v lednu 2026 rozšířilo testování online vojenské registrace přes aplikaci Reserve+ pro muže ve věku 18–24 let, bez nutnosti osobní návštěvy odvodního centra. Funguje elektronická fronta, která umožňuje naplánovat si návštěvu TCC přes mobil. A od února 2025 běží program „Kontrakt 18–24″, dobrovolnický náborový kanál s přihlášením přes web.

Žádná z těchto alternativ zatím nenahrazuje plný provoz TCC. Evidence, lékařské komise, fyzické převzetí dokumentů, to vše stále vyžaduje budovy a lidi v nich. Digitalizace ale znamená, že i kdyby Rusko začalo útočit na TCC soustavněji, nevypne tím mobilizaci ze dne na den. Spíš ji zpomalí, zkomplikuje a prodraží.

Co by skutečná kampaň znamenala

Nejsilnější účinek taktiky, kterou Stěšin prosazuje, by nespočíval v jednom spektakulárním zásahu. Spočíval by v opakovaném narušování provozu desítek poboček napříč regiony tak, aby nevznikal jen mediální efekt, ale reálný provozní výpadek. Nejprve by vypadly registrace a předvolávání, pak lékařské komise, nakonec by se začal tenčit proud doplňků k bojovým jednotkám. Ne v řádu hodin, ale dnů a týdnů.

Pro Ukrajinu by to znamenalo zvýšený tlak na urychlení digitalizace a rozptýlení mobilizačních funkcí. Pro západní partnery včetně České republiky by dlouhodobé narušení doplňování stavů mohlo vyústit v dilema: buď zvýšit pomoc, nebo čelit silnějším tlakům na příměří za podmínek, které by Kyjev dnes nepřijal.

Stěšinova kritika je hlasem části ruského proválečného prostředí, které nepopírá smysl útoků na TCC, ale tvrdí, že Moskva na ně netlačí dost tvrdě. Zda se z příležitostných úderů stane systematická kampaň, závisí na rozhodnutí, které zatím nikdo veřejně neučinil. Ukrajina mezitím tiše staví pojistky, které mají zajistit, aby jedna zničená budova nikdy neznamenala konec mobilizace.