„Nepřítel zkouší naši sílu,“ zuří Rusové po masivním útoku na Moskvu. Vyhrožují, že Ukrajina přestane existovat

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že během jediné noci zničilo 555 ukrajinských bezpilotních letounů nad různými regiony země. Zhruba 180 z nich podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina mířilo přímo na hlavní město. A přestože většinu zachytila protivzdušná obrana, několik dronů se dostalo tam, kam nemělo, na areál Moskevského ropného závodu v Kapotni, jedné z klíčových rafinerií zásobujících metropoli. Škody utrpěl i obchodní komplex Sadovod, v Žukovském zasáhl dron bytový dům. Letiště Šeremeťjevo přerušilo provoz, cestující scházeli do krytů. Pro miliony Moskvanů přestala být válka něčím, co se děje daleko na frontě. Někteří blogeři potom tvrdí, že Ukrajina vyloženě pokouší, co Rusko vydrží, a kam až je schopno zajít.

Rafinerie v plamenech podruhé za týden

Zásah MNPZ v Kapotni nebyl ojedinělý. Už 16. června Sobjanin na svém Telegramu přiznal poškození „samostatně stojícího technického objektu“ závodu a lokalizovaný požár. O dvě noci později přišla mnohem širší vlna. Tentokrát starosta hovořil o tom, že rafinerii zasáhlo několik dronů najednou. Podle agentury AP šlo o jeden z největších útoků na ruskou metropoli od začátku plnohodnotné invaze.

Obyvatelé přilehlých čtvrtí Ljubercy a Železnodorožnyj hlásili po dešti černé mastné skvrny na autech a oknech, pravděpodobně sazový a ropný spad z hořící rafinerie. Oficiální zdravotní varování se v otevřených zdrojích neobjevilo, ale pro lidi žijící v dosahu komínů MNPZ to byl hmatatelný důkaz, že válka dorazila k nim domů.

Tři vrstvy zuření

Reakce ruské strany se rozvrstvila do tří rovin, z nichž každá slouží jinému účelu.

• Oficiální hlas – Sobjanin na Telegramu přiznal škody, ale zdůrazňoval práci protivzdušné obrany a hasičů. Rétorika kontrolovaného krizového managementu.
• Proválečné kanály – Rybar a Dva majora popsaly útok jako úspěšný průnik nepřítele k infrastruktuře a tlačily na Kreml, aby „konečně“ zesílil obranný štít kolem Moskvy. V jejich podání šlo o důkaz, že dosavadní opatření nestačí.
• Prokremelský tisk – část médií chválila PVO za stovky sestřelů, současně ale stupňovala rétoriku. V ruském komentářovém prostoru zaznívaly i maximalistické výhrůžky vůči samotné existenci Ukrajiny, byť konkrétní nový operační plán nebo změnu doktríny se po tomto útoku v otevřených zdrojích nepodařilo dohledat.

Psychologický efekt průniku k moskevské rafinerii je pro Kreml podle všeho téměř stejně citlivý jako materiální škoda. Kreml roky budoval narativ, že Moskva je v bezpečí. Každý dron, který doletí ke Kapotni, ten narativ eroduje.

Pobaltský „koridor“ – propaganda, ne realita

Součástí ruské reakce je i pokus rámovat útoky jako důkaz spoluviny NATO. Už v květnu 2026 ruská rozvědka SVR tvrdila, že Ukrajina plánuje útočit z lotyšského území, a Lotyšsku vyhrožovala odvetou proti „rozhodovacím centrům“. Lotyšské ministerstvo zahraničí to důrazně odmítlo. Prezidenti všech tří pobaltských států označili ruská tvrzení za dezinformační kampaň. Ministři severských a pobaltských zemí (NB8) je ve společném prohlášení odsoudili.

Reálné dronové incidenty v pobaltském vzdušném prostoru přitom existují, jenže podle tamních vlád jde o stroje odchýlené ruským elektronickým bojem, nikoli o ukrajinské drony startující z území NATO. Moskva skutečné bezpečnostní incidenty využívá k politickému rámování „spoluviny“ Aliance.

Co to znamená pro Česko a podporu Ukrajiny

Časová blízkost útoku se summitem G7 v Kananaskis, který skončil den předtím, živí ruský narativ o „zeleném světle“ Západu. Oficiální shrnutí summitu ale mluví o podpoře „silné a suverénní Ukrajiny“ a sankčním tlaku, ne o konkrétním schvalování úderů hluboko v Rusku.

Česká pozice se nemění, spíš naopak. Premiér Fiala po květnovém jednání se Zelenským potvrdil pokračování muniční iniciativy a uvedl, že od začátku roku 2025 bylo dodáno půl milionu kusů velkorážové munice. Iniciativa podle ministerstva zahraničí běží i nadále. V otevřených zdrojích nic nenasvědčuje tomu, že by eskalace dronové války vedla k omezení české podpory.

Noc na 18. června ukázala jednu věc jasně: ani Moskva už pro ruské publikum není „mimo válku“. A právě to je pro Kreml možná nepříjemnější než samotný požár v Kapotni.