Ulhaný Kreml se zapřísáhl, že mobilizace nebude. Vlastní úředníci ale posílají rodiny pryč a převádějí peníze do zahraničí

Scéna se odehrála přesně ve chvíli, kdy se v Rusku otevřely volební místnosti pro třídenní hlasování do Státní dumy. Kreml potřeboval klid, účast a dojem normality; první parlamentní volby od začátku plnohodnotné války měly demonstrovat loajalitu národa a podporu armádě. Místo toho musel Peskov hasit zprávu o plánovaném povolání dalších 300 tisíc mužů. Odmítl ji jedním slovem: „Ne.“ Jenže lidé uvnitř systému se podle dostupných indicií chovají, jako by vlastnímu mluvčímu nevěřili ani slovo.

Osm dní, které změnily důvěru

Kdo chce pochopit, proč má kremelské „ne“ tak nízkou cenu, musí se vrátit o čtyři roky zpět. 13. září 2022 tentýž Peskov prohlásil, že o mobilizaci „se nemluví“. O osm dní později, 21. září, Putin podepsal dekret o částečné mobilizaci. Stovky tisíc Rusů se daly na útěk: jen do Kazachstánu dorazilo přes 200 tisíc lidí během dvou týdnů, do Gruzie téměř 69 tisíc za devět dní, do zemí EU 66 tisíc za jediný týden.

Rétorika v září 2026 je nápadně podobná. Putin sám na Východním ekonomickém fóru 3. září tvrdil, že „dnes neexistuje scénář, který by mobilizaci vyžadoval“, a označil zprávy o ní za „informační útok“ před volbami. Peskov o dva týdny později zopakoval totéž. Slova se shodují skoro doslovně. Právě proto jim tolik lidí, včetně těch uvnitř aparátu, přestává věřit.

Co dělají ti, kteří vědí víc

Nejsilnější zpráva posledních dní není samotná fáma o mobilizaci. Je to fakt, že jí natolik věří lidé uvnitř režimu, že podle Bloombergu preventivně přesouvají peníze a rodiny mimo dosah státu. Agentura popisuje vysoké vládní úředníky i pracovníky vojenských odvodních úřadů, tedy lidi, kteří by případnou mobilizaci přímo organizovali, jak otevírají účty v zahraničních bankách, přesouvají aktiva a radí blízkým, aby z Ruska odjeli.

Konkrétní jména, cílové země ani banky Bloomberg nezveřejnil. To ale na věci nic nemění: samotný vzorec chování je v příkrém rozporu s oficiální linkou „mobilizace se nechystá“. Když člověk, jehož úkolem je rozdávat povolávací rozkazy, posílá vlastní rodinu pryč, je to signál, který nepotřebuje jmenný seznam.

Novaja Gazeta Europe k tomu přidává detail o regionálních elitách znervózněných rozpočtovými škrty a obavami z dalšího vývoje. Antiválečný projekt Get Lost hlásí od začátku léta téměř osminásobný nárůst žádostí o nouzovou pomoc s emigrací. Rusové, kteří si pamatují září 2022, tentokrát nechtějí čekat na dekret.

Čísla, která Kreml nedokáže zakrýt

Za kremelským popíráním stojí tvrdá aritmetika, která mluví jinak. Podle ISW a Critical Threats z 12. září 2026 Rusko verbuje zhruba 1 000 až 1 200 lidí denně. Průměrné denní ztráty od začátku července přitom dosahují 1 374 mužů. Manko činí 174 až 374 lidí denně, v měsíčním přepočtu přibližně 5 200 až 11 200 vojáků, které armáda ztrácí rychleji, než je dokáže nahradit.

ISW z toho 18. září vyvozuje jednoznačný závěr: bez nějaké formy nedobrovolného doplnění stavů bude Rusko jen těžko udržovat tempo války ve střednědobém až dlouhodobém horizontu. Kreml to ví. A právě proto je popírání mobilizace tak hlasité, protože politická cena přiznání je před volbami vyšší než cena lži.

Proč právě teď a co může přijít po 20. září

Volby do Státní dumy 18.–20. září 2026 jsou pro Kreml víc než formalita. Reuters je popisuje jako nástroj k získání „mandátu pro další válku“ a k udržení pocitu, že země funguje normálně i uprostřed konfliktu. Kritici režimu se obávají, že teprve po skončení hlasování, až pomine předvolební potřeba dobré nálady, může přijít mobilizace nebo další represe.

A tady je klíčový rozdíl oproti roku 2022: nová mobilizace nemusí přijít s velkým televizním projevem. Ruský stát má dnes digitální evidenci branců, elektronické povolávací rozkazy a automatizované sankce. Elektronická výzva se po sedmi dnech považuje za doručenou a může spustit okamžitý zákaz vycestování. Po dvaceti dnech přicházejí další omezení: zákaz registrace vozidel, realitních transakcí, úvěrů. Tichá administrativní mobilizace bez dekretu a fanfár je technicky proveditelná.

Průzkumy státní agentury FOM ukazují, že více než polovina respondentů popisuje náladu ve svém okolí jako úzkostnou, což je nejvyšší dlouhodobá úroveň od mobilizační vlny koncem roku 2022. Nervozita není mediální bublina. Je to odraz zkušenosti lidí, kteří si pamatují, jak rychle se kremelské „ne“ změnilo na prezidentský dekret.

Co to znamená pro Česko a NATO

Případná mobilizace by pro Českou republiku neznamenala bezprostřední vojenskou hrozbu, ale prodloužení a zintenzivnění války, která se Evropy dotýká stále víc. NATO v červnu 2026 označilo Rusko za „nejvýznamnější a přímou hrozbu“ a na východním křídle rozmístilo devět mnohonárodních bojových uskupení. Vojenské zpravodajství ČR letos v dubnu provedlo aktivní zásah proti kybernetické infrastruktuře skupiny APT28 napojené na ruskou GRU; ruská hrozba se neomezuje na frontovou linii.

Vlna ruských emigrantů by do Česka mířila spíš omezeně. Česká republika má od srpna 2026 velmi přísný režim: občané Ruska si až na výjimky nemohou podávat žádosti o víza na českých zastupitelských úřadech. Hlavní proud by podle vzorce z roku 2022 směřoval do Kazachstánu, Gruzie a Arménie, tedy zemí, kam se dá dostat bez víz a bez přeletu přes EU.

Kreml v září 2026 opakuje přesně ten scénář, který v září 2022 skončil mobilizačním dekretem do osmi dnů. Tentokrát mu ale nevěří ani jeho vlastní úředníci, a ti mají k informacím blíž než kdokoli jiný.