Satelitní snímky odhalily, co Ukrajinci provedli dvěma ruským fregatám. Kalibry z nich už nikdy nevystřelí

Ukrajinský úder na přístav Novorossijsk zasáhl obě fregaty projektu 11356R přímo v místě raketových odpalovačů. Bez funkčních šachet jsou lodě pro Kalibry mrtvé.

Fregata Admirál Makarov i Zdroj fotografie: Ad Meskens / Creative Commons / CC BY-SA
                   

V noci z 11. na 12. srpna 2026 zamířila kombinovaná salva ukrajinských dronů, proudových střel Paljanycja a protilodních raket Neptun na ruskou námořní základnu v Novorossijsku. Cílem nebyl náhodný kus přístavu. Ukrajinská bezpečnostní služba SBU oznámila, že útok koordinovaný společně s generálním štábem, vojenskou rozvědkou HUR, námořnictvem a dalšími složkami mířil na dvě konkrétní fregaty, Admiral Essen a Admiral Makarov. Tedy na dva ze tří povrchových nosičů střel Kalibr, které Rusku v Černém moři ještě zůstaly. O den později se na internetu objevily satelitní snímky, které ukázaly, co z lodí zbylo.

Co je na snímcích vidět

Komerční satelitní záběr pořízený společností Vantor 12. srpna 2026 zachycuje obě fregaty u mol v Novorossijsku. Na snímku jsou patrné stopy požáru a poškození soustředěné do přední části obou plavidel, přesně tam, kde se nachází vertikální odpalovací systém 3S14 UKSK. Podle analýzy portálu Defence Blog je zásah v oblasti odpalovačů ze snímku zřejmý. Přesný rozsah vnitřních škod ale satelit z oběžné dráhy neodhalí.

Podrobnější interpretaci přinesla OSINT komunita. Účet Absolutely Reliable Source a portál Militarnyi, na které odkazuje RBC Ukrajina, popisují u Admirala Essena deformaci palubní konstrukce v přídi a zničení celého osmičlenného modulu UKSK. U Admirala Makarova mělo podle této analýzy dojít k vnitřní detonaci, vyhoření odpalovacích šachet a možnému poškození radarů, systémů elektronického boje i komunikačních uzlů. Jde o interpretaci, ne o potvrzený technický verdikt, ale i ta konzervativnější verze, tedy pouhý zásah v zóně odpalovačů, má dalekosáhlé důsledky.

Proč je zničení UKSK tak zásadní

Systém 3S14 UKSK je univerzální vertikální odpalovací zařízení a u fregat projektu 11356R představuje hlavní údernou výzbroj. Podle produktového listu Rosoboronexportu nese každá loď osm vertikálních buněk určených pro střely rodiny Kalibr. Nejde o odnímatelný kontejner ani o přídavný systém. UKSK je integrální součást trupu, napojená na bojový informační systém lodi, navigaci i senzory.

Pokud jsou odpalovací šachty zničené nebo vyhořelé, loď neztrácí jen osm raket, ztrácí fyzickou schopnost jakoukoliv střelu Kalibr vypustit. Oprava neznamená vyměnit poškozenou součástku na molu. Znamená těžkou loděnickou práci: demontáž zasažených sekcí, výrobu nebo dodání nových modulů, opětovnou integraci s bojovým systémem a testování. Sekundární odhady mluví minimálně o roce. V podmínkách válečných sankcí a omezeného přístupu k západním komponentům může být realita ještě tvrdší.

Třetí sesterská loď je mimo hru jinak

Projekt 11356R zahrnuje tři fregaty: Admiral Grigorovič, Admiral Essen a Admiral Makarov. Po srpnovém zásahu by Rusku v této třídě zůstal jediný nepoškozený kus, Admiral Grigorovič. Jenže ten v dubnu 2026 britské královské námořnictvo sledovalo a eskortovalo v britských vodách, daleko od Černého moře. V srpnových analýzách se Grigorovič nezmiňuje jako součást černomořské bojové rotace.

Ruské vojenské lodě Admiral Makarov a Admiral Essen iZdroj fotografie: Absreliable
Ruské vojenské lodě Admiral Makarov a Admiral Essen

Prakticky to znamená, že z nejcennější trojice povrchových nosičů Kalibrů nemá Rusko v Černém moři k dispozici ani jednu plně bojeschopnou fregatu. Zbývají ponorky, letectvo, pobřežní odpalovací systémy a menší raketové korvety, ale flexibilita povrchových salv, kterou fregaty nabízely, je pryč.

Novorossijsk měl být bezpečný týl

Celý příběh má ještě jednu vrstvu. Ukrajinské ministerstvo obrany už v dubnu 2026 popsalo, jak série úderů (od potopení křižníku Moskva přes zničení ponorky Rostov na Donu až po vyřazení korvety Ciklon) donutila Rusko přesunout operativní nosiče raket z krymského Sevastopolu do Novorossijsku a Tuapse. Přesun měl lodě chránit. Místo toho jim prodloužil logistické trasy, zkomplikoval údržbu a nakonec je stejně nevyvedl z dosahu ukrajinských zbraní.

Srpnový úder na Novorossijsk navíc nebyl chirurgický zásah dvou lodí. SBU popisuje kombinovaný útok na celý operační ekosystém základny: kromě fregat zasáhl radar 30N6E systému S-300, mobilní palebnou skupinu, přístavní infrastrukturu i ropný terminál. Cílem bylo narušit Novorossijsk jako funkční uzel, ne jen poškrábat dvě lodě.

Co to mění ve válce na moři

Britské ministerstvo obrany už v dubnu 2024 uvádělo, že Ukrajina potopila nebo vyřadila zhruba třetinu Černomořské flotily. Ukrajinské ministerstvo obrany o dva roky později hovořilo o přibližně 30 procentech zničených či vážně poškozených bojových prostředků. Každý další zásah tento podíl posouvá výš, a vyřazení dvou nosičů Kalibrů najednou patří k nejtvrdším úderům za celou válku.

Pro Rusko to znamená menší schopnost rozprostřít raketové salvy mezi více platforem, větší závislost na ponorkách a letectvu a další ránu prestiži námořnictva, které se mělo prezentovat jako druhé nejsilnější na světě. Pro Ukrajinu a nepřímo i pro bezpečnost střední Evropy to znamená o šestnáct odpalovacích buněk méně, ze kterých mohly Kalibry mířit na ukrajinská města a energetickou infrastrukturu.

Ruské ministerstvo obrany k rozsahu škod mlčí. Satelitní snímky mluví za něj.

Co po válce zbyde z ruského námořnictva?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Stanislav Havel

Zobrazit další články