Komerční satelitní snímky zveřejněné den po útoku ukazují na ruské základně Chanská rozsáhlé stopy požáru, dvě zničené letecké pozice a zasažený areál skladu munice.
V noci ze 3. na 4. října 2026 oznámila ukrajinská bezpečnostní služba SBU, že její Centrum speciálních operací „Alfa“ zasáhlo dlouhodosáhovými drony vojenské letiště Chanská v Republice Adygea, zhruba 500 kilometrů od frontové linie. Podle SBU šlo o přesný zásah: zničen měl být jeden Su-35, jeden Su-34 a sklad munice. Když se o den později na monitorovacích kanálech AviVector a Exilenova+ objevily komerční satelitní snímky, obraz potvrdil, že na letišti opravdu došlo k něčemu těžkému. Dvě vyhořelé pozice na stojánce, výrazné stopy destrukce v prostoru muničního areálu. Nejde o škrábance, jde o obraz základny, která dostala tvrdou ránu.
Co přesně na snímcích vidíme, a co ne
Satelitní záběry, které popsaly servery UNN i Censor.NET, ukazují na ploše letiště několik věcí najednou: tmavé stopy po intenzivním požáru na stojánce, kde měla stát letadla, a viditelné poškození v oblasti, kterou sekundární zdroje identifikují jako muniční sklad. OSINT analytici z portálu HamerIntel z toho vyvozují dvě zcela zničená bojová letadla, nikoli lehce poškozená, ale vyhořelá.
Důležitá pojistka: samotné snímky v komerčním rozlišení neumožňují nezávisle potvrdit, že šlo právě o Su-35 a Su-34. K tomu by bylo potřeba detailnější srovnání snímků před útokem a po něm, vyšší rozlišení a ideálně další nezávislé obrazové zdroje. Identifikace konkrétních typů tedy stojí primárně na tvrzení SBU a na OSINT interpretaci. Co ale snímky potvrzují jednoznačně: letiště Chanská utrpělo těžký zásah, jehož rozsah odpovídá verzi o dvou zničených strojích a zasaženém muničním skladu.
Proč jsou Su-35 a Su-34 tak cenné ztráty
Su-34 je pracovní kůň ruské taktické aviace. Právě tento typ nese klouzavé řízené bomby KAB, kterými Rusko systematicky ničí ukrajinská města i frontové pozice. Su-35S je naopak jedna z nejmodernějších ruských stíhaček určených pro vzdušnou převahu a eskortu bombardérů. Oba stroje patří k platformám, které si Rusko nemůže dovolit ztrácet v desítkách.
Studie britského think-tanku RUSI o zranitelnostech výroby Suchoj podrobně popisuje, jak ruský letecký průmysl naráží na limity dodavatelského řetězce. Výroba Su-34 a Su-35S sice běží, ale tempo nestačí na rychlou náhradu kus za kus. Každý ztracený stroj znamená měsíce, než ho nahradí nový, pokud vůbec. A k letadlu patří i vycvičená posádka, jejíž příprava trvá roky.
Náš redakční úsudek je jednoznačný: i kdyby se ukázalo, že jeden ze dvou strojů byl jiného typu, pořád jde o ztrátu, která ruské letectvo bolí. Moderní bojový letoun není tank, nedá se svařit v polních podmínkách.
Chanská jako součást širšího vzorce
Útok na Chanskou není ojedinělý. V roce 2026 SBU veřejně přiznala minimálně čtyři výrazné zásahy ruských letišť:
- 17. července – Engels, strategický bombardér Tu-95 kriticky poškozen, vzdálenost cíle asi 800 km.
- 28. srpna – opět Engels, další Tu-95MS plus muniční a palivový sklad.
- 17. září – Rostov-Centrálnyj, zničeny An-12, dva An-26 a tři vrtulníky.
- 4. října – Chanská, Su-35, Su-34 a sklad munice.
Vzorec je zřejmý. Ukrajinské drony dosáhnou stovky kilometrů za frontovou linii a systematicky decimují ruské letecké zázemí. SBU u jiných operací uváděla dosah až 1 350 kilometrů, tedy zásah v Baškortostánu. Chanská se svými 500 kilometry je v tomto kontextu středně vzdálený cíl.
Ruská strana reagovala po svém. Ministerstvo obrany prostřednictvím agentury Interfax tvrdilo, že v noci na 4. října sestřelilo 559 ukrajinských dronů, včetně nad Adygejí. Číslo je enormní a samo o sobě naznačuje, jak masivní dronovou vlnu Ukrajina vypustila. Zároveň je třeba k ruským sestřelovým statistikám přistupovat obezřetně, satelitní snímky z Chanské ukazují, že minimálně část dronů svůj cíl našla.
Co to znamená pro válku, a pro Česko
Každý zničený Su-34 je o jednu platformu méně, která může shazovat klouzavé bomby na Charkov, Záporoží nebo frontové pozice. Každý zasažený muniční sklad znamená méně bomb, které se dostanou k letounům. Efekt je kumulativní, ne okamžitý; jedna noc nezmění průběh války. Ale desítky takových nocí ano.
Chanská leží zhruba 370 kilometrů vzdušnou čarou od nejbližšího území NATO, turecké hranice u přechodu Sarp. Nejde o základnu na prahu Aliance, ale o týlové ruské letiště, které se donedávna mohlo cítit v bezpečí. Už nemůže.
Pro český kontext platí, že vláda i ministerstvo zahraničí dlouhodobě zdůvodňují podporu Ukrajiny jako investici do vlastní bezpečnosti. Česká muniční iniciativa běží dál, program pomoci je schválen do roku 2030. Každý úspěšný ukrajinský úder na ruskou vojenskou infrastrukturu je nepřímým potvrzením, že tato podpora má smysl, protože oslabuje stroj, který ohrožuje celou evropskou bezpečnostní architekturu.
Ruské letectvo mělo být jedním z pilířů takzvané druhé nejsilnější armády světa. Teď hoří na vlastních letištích, stovky kilometrů od fronty.