Sever Krymu je po útoku na rozvodnu v blackoutu. A jako bonus Ukrajinci zasáhli přímo u Kerče stanoviště S-300/S-400

Ve 02:20 místního času 29. června 2026 zaznamenaly satelity NASA první tepelnou anomálii na severu Kerčského poloostrova, v prostoru, kde stojí připravené pozice systémů S-300 a S-400. O necelé dvě hodiny později, kolem čtvrté ranní, hlásili obyvatelé vesnice Marianivka černý kouř stoupající nad místní rozvodnou 220/35 kV a úplný výpadek elektřiny. Dva údery za jednu noc, dva různé typy cílů, jeden společný záměr: systematicky rozebírat infrastrukturu, na které stojí ruská kontrola nad poloostrovem.

Čtyři rozvodny za jednu noc

Marianivka nebyla osamocený zásah. Ukrajinský 413. pluk „Raid“ 1. července oznámil, že v noci na 29. června zasáhl drony domácí výroby Fire Point celkem čtyři rozvodny na Krymu, kromě Marianivky ještě Oleksandrivku, Vypasne a Džankoj. Právě Marianivka ale vyčnívá. Podle schématu ruského systémového operátora patří mezi uzly magistrálního severního směru krymské sítě, který propojuje Simferopol přes Džankoj až ke Krasnoperekopsku na hranici s pevninskou Ukrajinou. Nejde o lokální transformátor na okraji vesnice. Jde o páteřní uzel, jehož výpadek se přenáší jako dominový efekt.

A přesně to se stalo. Tři dny po útoku, 2. července, přiznal místopředseda okupační vlády Jurij Gocanjuk rozsáhlé výpadky na magistrálních sítích. Bez proudu zůstaly Armjansk, Krasnoperekopsk, Džankoj s celým rajónem, Jevpatorije, Černomorský rajón i Saky. Tedy sever, severozápad a kus západního pobřeží. Ne celý poloostrov, ale podstatná část jeho severní poloviny.

Energetika pod opakovaným tlakem

Gocanjuk mluvil o „vnějším vlivu“ na magistrální sítě a slíbil částečné obnovení během dne, s výhradou, že termín se může posunout. Formulace zní povědomě. Už 25. června přiznal šéf okupační správy Sergej Aksjonov poškození energetické infrastruktury a zavedení dočasných odpojování po celém Krymu. Den před noční operací proti Marianivce, 28. června, zasáhly ukrajinské drony sackou teplárnu o výkonu 149,4 MW, hlavní zdroj tepla a elektřiny pro město Saky.

Rozdíl mezi Saky a Marianivkou je zásadní. Sacká teplárna je výrobní kapacita: spaluje palivo, vyrábí megawatty. Marianivka je přenosový uzel: nic nevyrábí, ale bez ní se vyrobená elektřina nedostane ke spotřebitelům na severu. Ukrajina tak v rozmezí dvou nocí zasáhla obě vrstvy, výrobu i distribuci. Pro ruské energetiky na Krymu to znamená improvizaci: přepojování zátěže, řízené blackouty v režimu tři hodiny se světlem a tři bez, nouzový roaming mobilních sítí v severních okresech. O pohodlné rezervě nemůže být řeč.

Požáry na pozicích protivzdušné obrany

Druhý cíl noční operace ležel na opačném konci poloostrova. Monitorovací kanál Crimean Wind lokalizoval požár do oblasti Bolšoj Kamyšlyk na severním pobřeží Kerčského poloostrova u Azovského moře, kde se nacházejí připravené pozice systémů S-300 a S-400. Satelitní systém NASA FIRMS zaznamenal tepelnou anomálii ve 02:20 místního času, tedy ještě před zásahem Marianivky.

Důležitá poznámka k důkazní síle: FIRMS pracuje se snímky družic MODIS a VIIRS, rozlišení činí 375 metrů u VIIRS a jeden kilometr u MODIS. Systém spolehlivě potvrdí, že na daném místě vznikl tepelný jev. Neřekne ale, co přesně hořelo, zda odpalovač, radar, muniční sklad, nebo pomocná technika. Proto je přesnější mluvit o zasaženém stanovišti PVO a požárech v prostoru rozmístění než o potvrzeném zničení celé baterie.

Ztenčující se ochranný deštník

I s touto opatrností ale kerčský zásah zapadá do delší série, která ruskou protivzdušnou obranu na Krymu viditelně oslabuje. Jen tři dny předtím, 26. června, oznámila ukrajinská SBU zásah výzbroje a radiolokační stanice S-400 v oblasti Kerčského průlivu. V únoru 2026 hlásily Síly speciálních operací potvrzené zničení odpalovače S-400, radaru 92N6E a systému Pancir, škody tehdy vyčíslily na miliardu dolarů. A v březnu zasáhlo ukrajinské námořnictvo v Sevastopolu servisní zázemí firmy Almaz-Antěj, která systémy S-400 a S-300 opravuje.

Každý takový úder zvyšuje náklady na obranu Kerčského mostu, přístavu i loděnic. Neříkáme, že ochranný deštník nad průlivem zmizel, ale ztenčuje se. A Ukrajina na to evidentně sází: nejdřív oslepíš radar, pak zasáhneš to, co radar chránil.

Drony vlastní výroby, západní ekosystém

Pluk „Raid“ u operace proti rozvodnám výslovně uvedl drony Fire Point ukrajinské výroby. Nejde tedy o přímé nasazení západních zbraňových systémů, ale západní podpora hraje roli o patro výš. Mezinárodní dronová koalice vedená Lotyšskem a Velkou Británií, jejímž členem je i Česká republika, buduje bezpečný dodavatelský řetězec komponentů. Británie v dubnu 2026 oznámila dosud největší dronový balík, nejméně 120 000 kusů včetně dálkových úderných systémů. Konkrétní český komponent v této operaci veřejné zdroje nejmenují, ale ekosystém, ve kterém Fire Point vzniká, stojí i na západních dílech a penězích.

Krym se ocitá v kleštích, které se pomalu svírají: energie ubývá shora, protivzdušná obrana zespodu. A každá další noc přináší riziko, že se kleště sevřou o další otočku.