Aby mělo ruské dělostřelectvo čím střílet, musí ho zásobovat Severní Korea. Dodávky jsou mnohem větší, než se původně zdálo.
I když mnozí obdivovatelé Ruska věřili, že je jeho armáda skutečně druhou nejsilnější na světě, a že jeho dělostřelectvo, které sehrávalo zejména v prvních měsících války proti Ukrajině zásadní roli, může střílet neomezeně, opak je pravdou. Redakce Armádního Zpravodaje totiž zachytila zjištění jihokorejské rozvědky, podle níž ho zásobila Severní Korea asi 12 miliony dělostřeleckých granátů ráže 152 mm, uvádí jihokorejská agentura Yonhap.
Severní Korea drží Rusko nad vodou
Zatímco západní země, resp. NATO, má standard dělostřelecké munice ráže 155 mm, v Rusku je to 152 mm, ačkoliv používá i mnoho houfnic s jinými rážemi (122 mm, 130 mm atd., ale ty jsou převážně staršího data), potvrzuje Wikipedia. Když přitom spustilo v únoru 2022 invazi na Ukrajinu, zdálo se, že má z pozůstatku SSSR víceméně neomezené zásoby.
Ostatně střílelo až 60 000 granátů denně, ale ocitlo se v problémech. Redakce Armádního Zpravodaje nejednou upozorňovala, že je mnoho zásob v nepoužitelném stavu, a výroba nových nestíhá. To Rusko řešilo dodávkami hlavně z KLDR, jejíž zbraně jsou založené právě na sovětském standardu, a v dubnu 2025 se ukázalo, že dodalo až 6 milionů granátů.
Jihokorejská rozvědka nicméně později upřesnila, že jich mohl být až 2násobek, a to jenom těch ráže 152 mm, ačkoliv dodává i další. Převézt měla totiž celkem 28 000 kontejnerů munice a zbraní, což bylo vyčísleno na více než 12 milionů dělostřeleckých granátů ráže 152 mm.
Vojenská spolupráce mezi zeměmi je tak dle redakce Armádního Zpravodaje větší, než se zdálo, ale nelze si nalhávat, že by to bylo čistě přátelské. Pro obě je to obchodní záležitost, kdy Rusko využívá obrovské výrobní kapacity Severní Koreje, která na oplátku získává jídlo, materiál a technologie, k nimž by jinak neměla kvůli sankcím přístup.