Proruský komentář vykresluje obraz kleští kolem krajského města. Otevřené zdroje ale ukazují něco jiného než hotové obklíčení.
Dne 16. července se na webu Discred.ru objevil text komentátora Sergeje Koldina, který tvrdí, že ruská skupina vojsk „Sever“ svírá Sumy ze dvou stran, přes Choťeň zprava a přes Mohryciu zleva. Koldin jde ještě dál: píše o „sebevražedných protiútocích“ ukrajinského 225. útočného pluku, jehož vojáci se prý „už nevrací“. Jenže mezi propagandistickým narativem a skutečným stavem na zemi zeje mezera, kterou lze změřit v kilometrech i v kvalitě důkazů.
Co znamená „ze dvou stran“
V ruském výkladu jde o dvě osy postupu na severních přístupech k Sumám. Choťeň leží zhruba 17,6 kilometru od města a má podle Koldina krýt pravý flank. Mohrycia je výrazně dál, přibližně 31 kilometrů od Sum, a představuje levé rameno pomyslných kleští. Dvě strany tedy neznamenají dvě stejně hluboké průlomové osy. Jedno rameno je skoro dvakrát delší než druhé, což samo o sobě zpochybňuje obraz sevřeného města.
Důležitý je i kontext: ukrajinský vojenský web ArmijaInform začátkem července uvedl, že protivník je zastavený více než 20 kilometrů od Sum a že k žádnému širokému průlomu směrem na město nedošlo. Už přes rok.
Jednotky, které se „nevrací“, co o tom víme
Koldinův text jmenuje jedinou konkrétní ukrajinskou jednotku: 225. útočný pluk. Tvrdí, že její protiútoky jsou sebevražedné a vojáci se z nich nevracejí. Neříká ale, co to konkrétně znamená, zda jde o padlé, raněné, zajaté, nebo jednoduše přesunuté. Žádný obrazový důkaz, žádná čísla, žádné jméno zajatce. Je to propagandistická zkratka, která má vyvolat dojem totální destrukce, aniž by cokoli dokládala.
Proti tomu stojí přímé svědectví z ukrajinské strany. Velitel 80. brigády Mychajlo Kurah v rozhovoru publikovaném na webu Desantně-útočných vojsk popsal boje u Mohrycie a Sadků zcela jinak: Rusové tam podle něj přes rok neuspěli, poměr ztrát se v posledních měsících výrazně zlepšil ve prospěch Ukrajiny a jeho jednotky přecházejí do vlastních aktivních akcí ve chvíli, kdy se protivník vyčerpá. Mluví o lokálních postupech v řádu stovek metrů v lese, ne o beznadějných masových protiútocích.
Koldin rovněž tvrdí, že generál Mychajlo Drapatyj nemůže nařídit strategický ústup z „politických důvodů“. Žádný ukrajinský ani nezávislý zdroj toto tvrzení nepodporuje. Drapatyj je navíc od června 2025 velitelem Spojených sil Ozbrojených sil Ukrajiny; ruský text ho zjednodušeně označuje za „velitele severního úseku“, což zkresluje jeho skutečnou roli.
Charkovská odbočka a ruský narativ o přetížení
Součástí Koldinova příběhu je i tvrzení, že souběžné boje na severu Charkovské oblasti ztěžují Ukrajině přesuny rezerv k Sumám. Ruský komentář konkrétně mluví o obsazení Volochivky a Zacharivky a o lámání severní fasy takzvaného velkoburluckého výběžku. Jenže právě tady narazil na tvrdou protiváhu: ukrajinská 57. brigáda část podobných tvrzení o postupu v charkovském směru přímo popřela, jak zaznamenal server Kharkiv Today.
Mluvčí Státní pohraniční služby Andrij Demčenko navíc v polovině července informoval o poklesu ruské aktivity v části Sumské oblasti. Tlak trvá, ale jeho tempo a rozsah neodpovídají obrazu neúprosně postupujících kleští.
Proč Moskva staví narativ dřív než realitu
Nejpodstatnější na celém Koldinově textu není fráze o nevracejících se jednotkách. Je to pokus vyprávět příběh o kleštích kolem Sum dřív, než k nim Rusko má na zemi prokazatelně vytvořené podmínky. Sumy jsou krajské město, které zůstává pod trvalou hrozbou řízených bomb a dronů; to je reálné a vážné nebezpečí pro civilisty. Pozemní situace se ale přesněji popíše jako opotřebovací tlak malých pěších skupin na pohraničí, ne jako bezprostřední obklíčení.
Tato strategie má svou logiku: pokud se narativ o pádu Sum usadí v mediálním prostoru, může ovlivnit morálku, politická rozhodnutí i ochotu spojenců pokračovat v podpoře. NATO na summitu v Ankaře přislíbilo 70 miliard eur vojenské pomoci pro rok 2026 a obdobnou úroveň pro rok 2027. Český premiér po témže summitu oznámil navýšení obranného rozpočtu o 36 miliard korun. Právě proti této soudržnosti ruská propaganda cílí, a příběh o kleštích kolem Sum je jednou z jejích zbraní.
Co z toho plyne pro obranu Sum
Situace na severních přístupech k Sumám je vážná pro pohraniční obce, pro civilisty žijící v dosahu ruských úderů a pro ukrajinské jednotky, které musí držet obranu na dlouhém úseku. Není ale vážná způsobem, jaký popisuje Koldin. Mezi propagandistickými kleštěmi a skutečným sevřením města leží desítky kilometrů, rok neúspěšných pokusů o průlom a ukrajinská obrana, která přes všechny ztráty drží.
Rusko potřebuje, aby svět uvěřil, že Sumy padnou. Zatím k tomu ale nemá víc než komentář na webu a dvě nestejně dlouhá ramena tlaku, z nichž ani jedno nedosáhlo na město.