Tchaj-wan buduje obří flotilu proti Číně. Převzal první dvě F-16V Block 70, které zcela změní rozložení sil

Stroje s výrobními čísly 6727 a 6728 dosedly na ranvej v Tchaj-tungu 2. října 2026 a na pojezdové dráze je uvítala čestná eskorta, starší modernizované F-16V Block 20 a domácí cvičné letouny Brave Eagle. Ten obraz říká víc než tisíc slov o tom, kam tchajwanské letectvo směřuje. Na jedné straně dosavadní páteř obrany, na druhé budoucnost, která teprve sjíždí z výrobní linky Lockheed Martin. Až bude dodávka kompletní, Tchaj-wan bude provozovat přes dvě stě F-16 v nejmodernější dostupné konfiguraci, a to je číslo, které musí brát v úvahu každý plánovač v Pekingu.

Co přesně Tchaj-wan kupuje a proč je to tolik letounů

Objednávka schválená americkou agenturou DSCA v srpnu 2019 zní na 66 nových F-16C/D Block 70 za přibližně 190 miliard korun. K tomu je třeba připočítat starší flotilu: v roce 2012 Tchaj-wan uzavřel kontrakt na modernizaci 145 strojů F-16A/B na standard F-16V v rámci programu Phoenix Rising. Z původních 150 kusů jich v aktivní službě přežilo zhruba 141. Součet se podle metodiky pohybuje kolem 207 až 211 letounů, v každém případě jde o jednu z největších flotil F-16 na planetě, a hlavně o flotilu, kde každý stroj nese radar a avioniku srovnatelnou s tím nejlepším, co čtvrtá generace nabízí.

Tchajwanské ministerstvo obrany nákup zdůvodňuje zcela otevřeně: Peking se nevzdal možnosti použít sílu a čínská armáda téměř denně operuje v okolí ostrova. Ministerstvo průběžně zveřejňuje přehledy aktivit čínské lidové armády (letounů, lodí i dronů) kolem Tchaj-wanu. Při čínském cvičení Joint Sword-2024A v květnu 2024 tchajwanská strana výslovně mluvila o narušování regionální stability. Nové stíhačky nejsou luxus. Jsou odpovědí na každodenní realitu.

Radar, střely, životnost: proč Block 70 není „jen další F-16″

Srdcem Block 70 je radar APG-83 SABR od Northrop Grumman, aktivní elektronicky řízená anténa (AESA), která přináší schopnosti dříve vyhrazené strojům páté generace. Prohledává prostor rychleji, sleduje více cílů současně, pracuje v silně rušeném prostředí a kombinuje vzdušné i pozemní režimy najednou. Tchajwanské letectvo k tomu přidává praktický efekt: výrazně delší vyhledávací vzdálenost a dřívější zamčení cíle.

K radaru patří odpovídající munice. Stroje ponesou střely AIM-120C-8 AMRAAM s dosahem kolem 150 kilometrů, tedy schopnost zasáhnout protivníka dávno před tím, než ho pilot uvidí vlastníma očima. Pro identifikaci a navádění v noci a za špatného počasí slouží zaměřovací kontejner Sniper.

A pak je tu samotný drak. Zatímco modernizované Block 20 jsou stroje z devadesátých let s novou elektronikou, Block 70 je zcela nový letoun s životností 12 000 letových hodin, továrně integrovanými systémy, větším centrálním displejem, modernějším palubním počítačem a automatickým systémem proti nárazu do terénu (Auto GCAS). Rozdíl mezi modernizovaným a nově vyrobeným strojem je jako rozdíl mezi renovovaným bytem a novostavbou; obojí se dá obývat, ale ta novostavba vydrží déle a všechno v ní do sebe zapadá od začátku.

Změní to skutečně rozložení sil?

Odpověď závisí na tom, jak otázku položíte. Pokud se ptáte, zda Tchaj-wan získá celkovou vzdušnou převahu nad Čínou, tak ne. Čínské letectvo provozuje stovky J-10C, J-16 a stealthových stíhaček J-20, k tomu rozsáhlou síť pozemní protivzdušné obrany a raketových systémů. I čínská státní média přiznávají, že F-16V Block 70 je srovnatelný s jednomotorovým J-10C, ale argumentují, že proti těžšímu J-16 a celému systému čínské armády to nestačí.

Jenže to není ta správná otázka. Tchaj-wan nepotřebuje vyhrát vzdušnou válku nad celou Čínou. Potřebuje zvednout cenu útoku natolik, aby se Pekingu nevyplatilo ho podniknout. A právě tady přes dvě stě moderních F-16V mění pravidla:

• Dřívější detekce – radar APG-83 odhalí přilétající formaci dříve než starší systémy a dá pilotům víc času reagovat.
• Delší dosah střelby – AIM-120C-8 zasáhne cíl na 150 km, což komplikuje čínským letounům přiblížení k ostrovu.
• Vyšší přežitelnost flotily – nové draky s delší životností a tovární integrací znamenají víc letounů připravených vzlétnout v prvních hodinách krize.
• Síťové propojení – moderní datové sběrnice umožňují sdílení informací mezi stroji a pozemními stanovišti v reálném čase.

Peking musí nově kalkulovat s tím, že první vlna obrany bude tvrdší, rychlejší a dražší na prolomení. To je podstata změny rozložení sil, ne absolutní převaha, ale dramaticky vyšší práh bolesti.

Proč to trvalo tak dlouho a kdy dorazí zbytek

Původní harmonogram počítal s dokončením dodávek do konce roku 2026. Realita je jiná. Tchajwanské letectvo v březnu 2026 oficiálně vysvětlilo, že verze Block 70 pro Tchaj-wan byla navržena specificky podle místních požadavků; musela se opakovaně dolaďovat kompatibilita systémů, kabeláže a softwaru, s průběžnou zpětnou vazbou do výrobní linky. Nešlo o běžný výrobní skluz, ale o iterativní proces, kde každý testovací let odhalil další úpravy.

Dva dodané stroje dokazují, že technické problémy už nejsou blokující. Tchajwanský ministr obrany při převzetí avizoval, že další letouny přijdou brzy, ale nový veřejný harmonogram nepředstavil. Bez výrazného zrychlení výroby a logistiky je těžké představit si, že zbývajících 64 strojů dorazí a bude plně operačních ještě letos. Revidovaný plán dodávek zatím veřejně oznámen nebyl.

Geopolitický signál a český kontext

Celá transakce je víc než nákup letadel. Při slavnostním ceremoniálu v březnu 2024 tchajwanské ministerstvo obrany výslovně zmínilo, že americká účast ukazuje pokračující závazek pomáhat Tchaj-wanu se sebeobranou podle Taiwan Relations Act. Jde o politické gesto směrem k Pekingu, a ten to tak čte. Čínské ministerstvo zahraničí už při schválení prodeje v roce 2019 mluvilo o „rozhodném odporu“ a požadovalo zrušení kontraktu. Na samotný přílet prvních dvou strojů podle Reuters nereagovalo.

Zajímavou paralelu nabízí situace České republiky. I ta řeší přechod mezi generacemi stíhaček: prodlužuje pronájem Gripenů do roku 2035, modernizuje je o nové identifikační systémy, zabezpečenou komunikaci a schopnost tankovat za letu, a zároveň čeká na 24 objednaných F-35A s prvním příletem v roce 2031. Tchaj-wan zvolil jinou cestu: masivní upgrade jedné zavedené platformy místo skoku k páté generaci. Obě strategie mají svou logiku, obě řeší stejný problém, jak udržet obranyschopnost v mezidobí, kdy stará technika dosluhuje a nová ještě není na místě.

Dva letouny na dráze v Tchaj-tungu jsou teprve začátek. Ale pro Peking je to začátek, který mění kalkulaci; každý další přistávající F-16V Block 70 zvyšuje cenu lístku, který by Čína musela zaplatit za vstup do tchajwanského vzdušného prostoru.