Kramatorský závod těžkých obráběcích strojů potvrdil, že sériově vyrábí dělostřelecké hlavně pro šest typů západních houfnic a děl.
Země, kterou Rusko chtělo průmyslově vymazat z mapy, dnes dodává klíčové komponenty pro zbraně, jimiž se brání celá Evropa. 3. září 2026 zástupce kramatorského závodu KZVV v rozhovoru pro server Oboronka veřejně potvrdil, co se v obranných kruzích šeptalo už od léta: ukrajinský podnik zvládá finální opracování a výrobu hlavní pro západní dělostřelecké systémy M777, AS-90, L119, FH-70, Krab i Archer. Ráže od 25 do 203 milimetrů, licenční spolupráce se 105 evropskými firmami. Země pod invazí se nestala jen příjemcem pomoci, stala se článkem evropského zbrojního řetězce.
Tři data, která změnila pravidla hry
Celý příběh má přesnou chronologii a začíná v polovině letošního léta. 15. července 2026 britská zbrojovka BAE Systems oznámila první dodávku výkovků dělostřeleckých hlavní ráže 105 a 155 milimetrů na Ukrajinu. Šlo o součást kontraktu za přibližně 1,8 miliardy korun, který počítá se 150 kusy. Výkovky vznikají ve Velké Británii, poprvé po téměř dvou dekádách, kdy ostrovní výroba hlavní prakticky neexistovala. Finální opracování a integrace ale probíhají na Ukrajině.
O šest dní později, 21. července, BAE podepsala licenční smlouvu na lokální výrobu varianty 105mm lehkého děla L119 Light Gun přímo na ukrajinském území. A 3. září KZVV celou mozaiku doplnil veřejným prohlášením o sériové výrobě hlavní pro západní systémy. Tři kroky za necelé dva měsíce, a z Ukrajiny se stal výrobní partner, ne jen odběratel.
Od příjemce k dodavateli, ale ne tak jednoduše
Říct, že „Ukrajina vyzbrojuje Západ“, vyžaduje upřesnění. Nejde o masový export hotových houfnic do armád NATO. Jde o něco v jistém smyslu důležitějšího: Ukrajina se zapojila do dodavatelského řetězce západního dělostřelectva. Vyrábí hlavně, dokončuje polotovary, získává licence. Západní firmy na její území přesouvají nejen hardware, ale i servisní zázemí; Velká Británie už v březnu 2026 přiznala čtyři opravárenské provozy přímo na Ukrajině s pátým v plánu.
Zvlášť stojí německy financovaný program 200 houfnic Bohdana na podvozku Mercedes-Benz Zetros. Oficiální ukrajinské zdroje z prosince 2025 mluví o zakázce za 750 milionů eur, tedy zhruba 18,7 miliardy korun, financované Berlínem. Důležitý detail: tyto houfnice míří k ukrajinským silám, ne do Bundeswehru. Pozdější zprávy z roku 2026 projekt spojují s kratší variantou nazvanou Marta a s dodávkami v roce 2027, ale jako „objednávku pro Německo“ to oficiální zdroje nepotvrzují.
KZVV navíc v březnu 2026 vstoupil do polsko-ukrajinského společného podniku PK MIL s firmou PONAR Wadowice. Výroba 155mm systémů Bohdana tak získává druhou nohu přímo v členské zemi NATO a EU.
Proč to Rusko bolí víc než jednotlivé zbraně
Pro Kreml je nepříjemná hlavně systémová rovina. Jedním z cílů ruských úderů na ukrajinskou infrastrukturu bylo vyřadit obranný průmysl z provozu. Nestalo se. KZVV nejenže přežil, ale rozšířil portfolio a navázal licenční vztahy s desítkami evropských firem. Spolupráce s BAE přitom nebyla improvizací; britská zbrojovka budovala lokální přítomnost na Ukrajině už od srpna 2023.
Evropská unie tento vývoj aktivně podporuje. V červenci 2026 podepsala s Ukrajinou obranně-průmyslové partnerství zaměřené na sjednocování standardů, odstraňování bariér a zakládání společných podniků. Pravidla takzvaného Ukraine Support Loan výslovně počítají s ukrajinskou výrobní základnou jako součástí evropské obranné kapacity. Nákupy mimo ukrajinský a evropský průmysl jsou povoleny jen jako výjimka, když ani jedna strana nestíhá dodat potřebné množství včas.
Co to znamená pro evropskou obranu, a pro Česko
Ukrajina se v dělostřeleckém segmentu mění z klienta na partnera. To neznamená, že přestala potřebovat pomoc, stále ji potřebuje, a urgentně. Znamená to, že západní země začínají její průmyslovou kapacitu vnímat jako investici, ne jako charitativní projekt. BAE obnovila vlastní výrobu hlavní, aby mohla polotovary posílat na Ukrajinu k dokončení. Německo financuje stovky houfnic vyráběných v ukrajinských závodech. Polsko zakládá společné podniky.
Česko v tomto konkrétním programu hlavní zatím veřejně nefiguruje. Česká muniční iniciativa se soustředí na dodávky granátů a jednání z dubna 2025 řešila společné projekty a dlouhodobé kontrakty, ale přímé zapojení českých firem do výroby hlavní v KZVV otevřené zdroje nepotvrzují. Česká armáda navíc přebírá houfnice CAESAR od koncernu KNDS; jde o samostatnou akviziční linii.
Země, která měla být podle ruských plánů průmyslově zničena do několika týdnů, dnes vyrábí hlavně pro šest typů západních děl a jedná o licencích s britským zbrojním gigantem. Není to jen symbolický obrat. Je to průmyslová realita, se kterou Moskva ve svých kalkulacích nepočítala.