Elon Musk přestal blokovat myšlenku nasazení Starlinku nad ruským územím. Finální rozhodnutí ale leží na stole Donalda Trumpa.
Poslední srpnový den roku 2026 přinesl zprávu, která v Kremlu nemohla vyvolat nic jiného než nervozitu. Podle informací Financial Times, na které navázala řada dalších médií, sdělil Musk ukrajinskému vicepremiérovi Mychajlu Fedorovovi, že principiálně nenamítá proti použití dronů vybavených Starlinkem k úderům na vojenské cíle v Rusku. Současně ale jasně řekl, že tohle rozhodnutí není na něm. Je politické. A musí přijít z Bílého domu. Tím se hra přesunula na Trumpa, a ten zatím mlčí.
Proč nestačí Muskovo „ano“
Starlink není běžná internetová služba, kterou si zaplatíte a používáte, jak chcete. Jeho vlastní podmínky služby výslovně uvádějí, že systém není navržen pro použití se zbraňovými systémy a že jakékoli úpravy pro vojenské nasazení mohou spadat pod americké exportní režimy ITAR a EAR. Ty vyžadují autorizaci vlády Spojených států.
A je tu ještě jeden háček. Ukrajinské terminály Starlinku už nejsou jen soukromý obchod mezi Kyjevem a SpaceX. V srpnu 2025 americká agentura DSCA schválila možný prodej terminálů a služeb Ukrajině v rámci programu Foreign Military Sale. Starlink je tak navázaný na americký vládní rámec, a Musk, ať je jakkoli mocný, je v tomto případě provozní branou, nikoli politickým rozhodčím. Strop drží Washington.
Co přesně Ukrajina chce, a proč se toho Moskva bojí
Kyjev nežádá o volnou licenci k úderům kamkoli po Rusku. Podle reportu, který 21. srpna přinesl The Irish Times s odkazem na Financial Times, jde o pásmo zhruba 200 kilometrů od ukrajinské hranice. V tomto prostoru chce Ukrajina přesněji lovit ruská odpalovací zařízení balistických raket, velitelské prvky a logistiku.
Důvod je prostý a bolestně praktický. Patrioty, hlavní štít proti balistickým střelám, jsou v Evropě kriticky nedostatkové. AP v reportu z konce srpna 2026 popsal situaci jako zranitelnost, která nemá snadné řešení. Ukrajina proto hledá jinou cestu: místo čekání, až raketa vzlétne a pak se ji pokusit sestřelit, chce ničit odpalovače ještě předtím, než stisknou spoušť. Vojensky se tomu říká „zastřelit lučištníka, ne chytat šípy“.
Pokud by se Starlink otevřel i nad vybranou částí ruského území, největší změna by nebyla symbolická. Část dosud relativně bezpečného ruského zázemí by přestala být komfortní zónou pro obsluhy raketových systémů. A to je přesně to, co se Putinovi líbit nebude.
Časová osa: od ticha k podmíněnému souhlasu
Celý příběh se odehrál v pěti týdnech:
- 28. července 2026 – Zelenskyj jedná v Bílém domě s Trumpem, žádá o pomoc s povolením Starlinku pro údery v Rusku. Trump se podle AP nezavázal.
- 21. srpna – Financial Times přináší detailní report o ukrajinské žádosti, specifikuje 200km pásmo a Trumpovu nejednoznačnou reakci.
- 26. srpna – Zelenskyj uděluje Muskovi Řád svobody. Gesto, které je zároveň diplomatickým signálem: Kyjev si hlídá osobní vztah s mužem, na němž je operativně závislý.
- 31. srpna – Nový report odkazující na FT uvádí, že Musk nemá principiální námitku, ale čeká na politické rozhodnutí Bílého domu.
Trump zatím stojí v pozici, kde obě varianty nesou riziko. Pokud souhlas dá, Moskva to téměř jistě popíše jako přímé americké spoluzapojení do úderů na ruském území. Pokud odmítne, drží Ukrajinu v čistě obranném režimu v době, kdy jí docházejí interceptory. NATO přitom opakovaně formuluje jasný princip: silnější Ukrajina na bojišti znamená silnější Ukrajinu u jednacího stolu.
Válka dronů už běží, Starlink by ji zpřesnil
Důležité je pochopit, že nejde o otevření zcela nového typu konfliktu. Ukrajina už nyní vypouští na Rusko stovky dronů téměř každou noc. Ruské ministerstvo obrany v jednom případě tvrdilo sestřel 426 bezpilotních prostředků nad patnácti regiony a Krymem. Starlink je přitom už hluboce integrovaný do ukrajinských dronových operací; podle Reuters většina střednědosahových misí létá právě přes něj.
Rusko se brání. Systém Volna Kupol Garant dokáže podle Reuters destabilizovat spojení Starlinku v oblasti asi 20 km². Jenže jakmile ukrajinské jednotky rušičku zničí, drony opět létají bez problémů. Rušení je reálné, ale lokální a překonatelné. Moskva se mezitím snaží vybudovat vlastní satelitní síť Rassvět, v rámci které Bureau 1440 letos vypustilo první dvě várky komunikačních satelitů. Dohnat efekt Starlinku do roku 2027 je ale ambice, nikoli jistota.
Co to znamená pro Česko
Přímý dopad na české území je nulový. Nepřímý nikoli. Česká bezpečnostní strategie z roku 2023 označuje Rusko za největší bezprostřední i dlouhodobou přímou hrozbu a výslovně zmiňuje střední Evropu jako prostor, který Moskva považuje za svou přirozenou sféru vlivu. Každá ukrajinská schopnost, která oslabuje ruské raketové kapacity ještě na ruském území, snižuje tlak na evropské zásoby protivzdušné obrany a na celé východní křídlo NATO. Z pohledu Prahy je bezpečnostně příznivé vše, co drží ruské odpalovače fixované a ohrožované, místo toho, aby volně pálily na ukrajinská města.
Soukromá satelitní síť se ve válce proměnila v nástroj, o jehož mapě použití spolurozhoduje americká exekutiva. Musk otevřel dveře. Klíč ale drží Trump, a ten ho zatím nevytáhl z kapsy.