Trump mluví o „našem krásném Grónsku“ a chystá těžbu ropy. O vojenskou ochranu mu nejde, je prostě chamtivý

Americký prezident napsal na Truth Social o „našem novém a krásném Grónsku“ a tvrdil, že se chystá rozjezd obřího průzkumu ropy, plynu a nerostných surovin. Neuvedl jedinou firmu, jedinou lokalitu, jediný termín. Zato použil formulaci „snadno dostupná ropa“ u ostrova, kde se za celou historii nikdy netěžil jediný barel. Žádný pokus o komerční těžbu se tam dosud nedostal za průzkumnou fázi, připomíná agentura AP. Trumpův post přitom nebyl náhodný výkřik. Zapadá do vzorce, který trvá sedm let.

Od „realitního obchodu“ k „našemu Grónsku“

V srpnu 2019 Trump poprvé veřejně mluvil o koupi Grónska. Přirovnal ji k „velkému realitnímu obchodu“ a ostrov označil za „strategicky zajímavý“. Grónská i dánská strana reagovaly odmítnutím, dánská premiérka nápad nazvala absurdním. Trump na to zrušil plánovanou návštěvu Kodaně.

V prosinci 2024 rétoriku posunul. Už nemluvil o koupi, ale o „vlastnictví a kontrole“ Grónska jako o „absolutní nutnosti“ pro Spojené státy. A v říjnu 2026 přidal další stupeň: přivlastňovací zájmeno. „Naše nové a krásné Grónsko.“ Žádné vysvětlení, na základě jakého právního titulu by Grónsko mělo být americké. Jen jazyk, který suverenitu cizího území tiše přeskakuje.

Přitom právní realita je jednoznačná. Grónsko je samosprávné území v rámci Dánského království. O obraně a zahraniční politice rozhoduje Kodaň, o nerostných zdrojích od 1. ledna 2010 výhradně grónská samospráva. Trump o těžbě na tomto území rozhodovat nemůže.

Ropa, která zatím neexistuje

Geologický potenciál Grónska je skutečný. Americká geologická služba USGS v roce 2025 odhadla neobjevené technicky vytěžitelné zdroje v provincii West Greenland–East Canada na 7,8 miliardy barelů ropy a zhruba 2,6 bilionu kubických metrů plynu. Jenže „neobjevené technicky vytěžitelné“ neznamená „snadno dostupné“. Grónsko je takzvaný hraniční region: drsné klima, chybějící infrastruktura, extrémní investiční náklady. Grónská vládní zpráva z prosince 2021 to říká bez příkras: ekonomika těžby v arktických podmínkách je krajně nejistá.

Co v Grónsku reálně existuje? Tři staré průzkumné licence v oblasti Jameson Land ve východním Grónsku, udělené v letech 2015 a 2018 firmám White Flame Energy a 80 Mile PLC. Všechny jsou stále v průzkumné fázi. A 12. srpna 2026 grónská vláda oznámila, že plánované vrty v zimě 2026/2027 nelze stihnout, protože schvalovací proces včetně posouzení vlivů na životní prostředí není dokončen.

K lednu 2026 fungovaly v celém Grónsku jen dva aktivní doly. Dva. Na celém největším ostrově světa. Propast mezi geologickým potenciálem a těžební realitou je obrovská, a Trumpova slova o „masivním průzkumu, který se chystá začít“ ji ignorují.

Bezpečnost jako zástěrka pro suroviny

Trump ve svém postu vojenský argument použil. Psal, že případný útok na USA by musel „přijít přes Grónsko“ a že americká obrana tam bude ničit drony a střely. Jádro tohoto tvrzení má reálný základ: americká základna Pituffik (dříve Thule) slouží desítky let jako klíčový článek systému včasného varování před balistickými střelami. Sama grónská vláda uznává, že ostrov hraje „rozhodující a důležitou roli“ pro americké bezpečnostní zájmy.

Jenže první konkrétní věc, kterou Trump v říjnovém postu zmínil, nebyla nová vojenská dohoda. Byla to ropa, plyn a minerály. Obranný motiv fungoval jako doprovodné ospravedlnění, ne jako jádro sdělení. A navíc, americká vojenská přítomnost v Grónsku už existuje. V září 2026 USA, Dánsko a Grónsko podepsaly bezpečnostní dohodu, která spolupráci institucionalizovala. Bezpečnostní argument pro další expanzi tedy není nový požadavek, ale opakování něčeho, co už funguje.

Vzorec je čitelný: Trump systematicky propojuje bezpečnost s vlastnictvím a kontrolou. Ekonomický motiv, tedy suroviny, není doplněk. Je to hlavní tahoun celé rétoriky.

Grónsko odpovídá: „Nejsme na prodej“

Grónská odpověď byla opakovaně jednoznačná. Už v lednu 2025 grónská vláda zdůraznila, že „Grónsko patří lidu Grónska“ a budoucnost mají určovat Gróňané sami. V lednu 2026 šéf grónské vlády Múte Egede zopakoval: „Grónsko není na prodej.“ A dodal, že pokud by si měli vybrat mezi USA a Dánskem, volí Dánsko, NATO a Evropskou unii.

Grónsko přitom v červenci 2021 samo zastavilo vydávání nových licencí na průzkum ropy. Důvody? Negativní dopady na přírodu, ohrožení rybolovu, příspěvek ke klimatické krizi a ekonomický úsudek, že „budoucnost neleží v ropě“. Tento postoj se nezměnil.

Evropská unie stojí na straně Grónska a Dánska. Předseda Evropské rady António Costa v lednu 2026 mluvil o „napětí kolem Grónska“ a o připravenosti bránit se nátlaku. EU přitom s Grónskem buduje vlastní surovinové partnerství: memorandum z listopadu 2023 a balík 200 milionů eur cílí na udržitelné dodavatelské řetězce kritických surovin. Ne na jednostranné přivlastnění, ale na smluvní spolupráci.

Co to znamená pro Evropu

Dánsko je členský stát EU s právně ukotveným klimatickým zákonem: snížení emisí o 70 % do roku 2030 a klimatická neutralita nejpozději do roku 2050. Evropský klimatický zákon ukládá totéž celé Unii. Masivní arktická těžba ropy by šla přímo proti těmto závazkům, a právě proto ji Grónsko samo odmítlo.

Pro Česko nemá grónská ropa přímý energetický dopad, žádná se netěží a v dohledné době těžit nebude. Důležitější je širší signál: americký prezident veřejně mluví o přivlastnění území spojeneckého státu v NATO kvůli surovinám. To je precedent, který se dotýká celé euroatlantické bezpečnostní architektury.

Trump nepředložil právní nárok, investiční plán ani harmonogram. Předložil přivlastňovací zájmeno a seznam surovin na území, které mu nepatří. Gróňané mu odpověděli jednou větou, která říká všechno: nejsme na prodej.