„Trump přinutí Ukrajinu kapitulovat do 20 dní,“ věští ukrajinská poslankyně. Zelenskyj agresorovi neustoupí

Dvacet dní před americkými kongresovými volbami varuje poslankyně Marjana Bezuhlá, že Washington zesílí tlak na Kyjev, ne na Moskvu.

Schůzka Zelenskyj-Trump v únoru 2025 i Zdroj fotografie: Bílý dům
                   

Dne 14. října 2026 publikovala Bezuhlá na ukrajinském serveru Focus autorský komentář, v němž pojmenovala období do 3. listopadu, dne amerických midterms, jako okno, v němž může Donald Trump předvést domácím voličům „mír“. Podle ní to ale neznamená mír skutečný, nýbrž vynucenou ukrajinskou kapitulaci. Zelenskyj téhož týdne opakoval, že války nekončí ústupky okolí agresora, a agresorem v jeho slovníku zůstává jednoznačně Rusko. Dva pohledy, jedno bojiště a tři týdny, které mohou změnit pravidla hry.

Co přesně Bezuhlá tvrdí a proč zrovna 20 dní

Bezuhlá nepředpovídá podpis kapitulace k pevnému datu. Popisuje mechanismus: Trump potřebuje před volbami, v nichž se obměňuje celá Sněmovna reprezentantů a třetina Senátu, ukázat výsledek. Nejsnáze dosažitelný výsledek je podle ní tlak na slabšího partnera, Kyjev, nikoli na Moskvu, která by ustoupit nemusela. Dvacet dní je tedy interval nátlaku, ne odpočet do podpisu.

Její text vyšel v rubrice názorů a redakce Focusu výslovně uvedla, že odpovědnost za obsah nese autorka. Nejde tedy o vládní analýzu ani uniklý zpravodajský dokument. Jde o varovnou předpověď političky, která sedí v parlamentu, vede dočasnou komisi k vojenské justici, je místopředsedkyní delegace do Parlamentního shromáždění NATO a členkou skupiny pro vztahy s USA. Její slova mají váhu institucionální pozice, a zároveň nesou stopu dlouhodobě konfrontačního stylu. V lednu 2024 čelila odvolání z postu místopředsedkyně obranného výboru, v červenci téhož roku odešla z frakce Sluha národa. V srpnu 2026 se do ní vrátila. Vztah k Zelenského politickému táboru je konfliktní, ale ne lineárně opoziční.

Páky, které už fungují

Bezuhlá svůj scénář nestaví jen na spekulaci. Několik nátlakových nástrojů je v říjnu 2026 doložených nebo veřejně popsaných:

  • Starshield/Starlink. Agentura AP 14. října potvrdila omezení rychlosti dat na terminálech používaných ukrajinskými drony. Pomalejší spojení znamená horší koordinaci úderů v reálném čase.
  • Chybějící včasné varování. Zelenskyj 13. října řekl, že Ukrajina nedostala od partnerů varování před pěti ruskými balistickými střelami mířícími na Kyjev. Kdo přesně selhal, veřejně potvrzeno nebylo, ale Kyjev to vnímá jako signál.
  • Diesel deal s Ruskem. Začátkem října Trump uzavřel obchod na dodávky ruského dieselu, což Kyjev čte jako vstřícný krok vůči Moskvě těsně před midterms.

Bezuhlá jde ještě dál a vyslovuje hypotézu, že by Washington mohl začít předávat zpravodajská data přímo Rusům. Pro toto tvrzení neexistuje veřejný důkaz, jde čistě o její spekulaci, kterou je třeba takto i číst.

Podle nás je ale podstatné, že i bez této krajní varianty stačí kombinace omezení satelitní komunikace, zpravodajského sdílení a politického tlaku k tomu, aby se podmínky na bojišti výrazně změnily. A to ještě dřív, než se cokoliv podepíše u jednacího stolu.

Zelenskyj drží linii, a není sám

Prezident Zelenskyj reaguje jiným jazykem než Bezuhlá, ale směřuje ke stejnému závěru: ustoupit agresorovi není cesta. 22. září při jednání s Ursulou von der Leyenovou řekl, že války nekončí ústupky okolí agresora, ale silou a odhodláním. 11. října v Polsku zdůrazňoval obranu proti ruské agresi a polský premiér Donald Tusk dodal, že Ukrajinu nikdo nezlomí. 15. října Zelenskyj mluvil o nových ruských útocích navzdory americkému pokusu o snížení intenzity úderů.

Důležité je, že Kyjev není izolovaný. 9. října přijela do ukrajinského parlamentu dvoustranická delegace amerického Kongresu, demokrati i republikáni, a vyjádřila silnou podporu. Evropská rada v červnu 2026 zapsala do oficiálních závěrů dvě klíčové věty: cesta k míru nemůže být rozhodnuta bez Ukrajiny a agresor nesmí být odměněn. Evropský úvěrový rámec pro Ukrajinu na roky 2026–2027 činí 90 miliard eur. Washington je zásadní hráč, ale není jediný.

Zelenskyj sám připouští možné technické trilaterální schůzky Ukrajina–USA–Rusko. Ani v takovém formátu by ale nešlo o jednostranný americký diktát, podmínky by musel přijmout Kyjev a respektovat Moskva.

Co to znamená pro Česko a střední Evropu

Česká vláda schválila pokračování Programu Ukrajina na roky 2026–2030. Ministerstvo zahraničí výslovně spojuje podporu Ukrajiny s bezpečností samotného Česka a počítá s ročním kofinancováním 500 milionů korun v letech 2026–2028. Formálně tedy Praha linii nemění.

Vynucené příměří bez tvrdých garancí by ale dopadlo i na nás. Zmrazení současné frontové linie by ponechalo část ukrajinského obyvatelstva pod ruskou okupací a úleva v zázemí by přišla jen za předpokladu, že Moskva skutečně přestane útočit, předpoklad, který dosavadní zkušenost nijak nepodporuje. Slabší nebo umlčená Ukrajina by zvýšila tlak na evropské odstrašení, protivzdušnou obranu a bezpečnost celého východního křídla NATO.

Předvolební okno, ne konec příběhu

Srovnání s Bidenovou érou je výmluvné. Bilaterální bezpečnostní dohoda z června 2024 mluvila o dlouhodobé pomoci, výcviku, sdílení informací a podpoře obranného průmyslu. Trumpova říjnová praxe roku 2026 ukazuje opačné signály: diesel deal s Ruskem, restrikce satelitní komunikace a ostré útoky na Zelenského. Filozofie se otočila o sto osmdesát stupňů.

Bezuhlá pojmenovává reálné riziko, dvacetidenní okno, v němž americká předvolební politika může prakticky změnit podmínky války. Její expresivní jazyk ale nelze zaměňovat s hotovou realitou. Zelenskyj drží pozici, Evropa drží peníze i principy a americký Kongres zatím vysílá signály podpory napříč stranami. Tři týdny jsou krátká doba na kapitulaci. Na změnu pravidel hry ale stačí bohatě.

Věříte, že Trump donutí Ukrajinu kapitulovat?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Lubomír Vávra

Zobrazit další články