Trump se zlobí, tak Evropě bere stíhačky, ponorku i letadlovou loď. NATO zůstává bez klíčové síly proti Rusku

Když generální tajemník NATO Mark Rutte 22. května stanul před novináři v Bruselu, pečlivě volil slova. Nejde prý o totéž jako dřívější debata o stažení pěti tisíc amerických vojáků z Německa. Jde o něco jiného, o to, „kdo by dělal co“ v okamžiku, kdy by Aliance musela bránit své území. Právě tady, v utajovaném dokumentu zvaném NATO Force Model, Spojené státy začaly škrtat. A škrty míří přesně do schopností, které evropské armády samy zatím neumí rychle nahradit.

Co přesně z krizového plánu mizí

NATO Force Model je v podstatě katalog sil, které jednotlivé členské státy slibují pro případ krize nebo aktivace článku 5. Nejde o jednotky trvale rozmístěné v Evropě, jde o to, co by se v případě války rychle přesunulo na bojiště. A právě v tomto katalogu Washington redukuje svůj příspěvek.

Podle údajů, které Reuters získal od evropských činitelů a vojenského zdroje, vypadá seznam škrtů takto:

• Stíhačky F-15/F-15E mají klesnout o třetinu na 99 strojů; dřívější zprávy uváděly pokles amerických F-16 a F-15E ze 150 na zhruba 100.
• Tankery pro tankování za letu – všech osm letounů z krizového poolu mizí kompletně.
• Námořní průzkumné letouny klesají z 26 na 15.
• Drony MQ-4 a MQ-9 se snižují na 12.
• Z poolu odchází americká ponorka a letadlová loď i s doprovodným svazem.
• Omezeno má být i jedno ze dvou bombardovacích uskupení.

Přesné procento celkové bojeschopnosti NATO nikdo veřejně nevyčíslí: Force Model je z podstaty utajovaný a Rutte výslovně odmítl dávat čísla. Zásah ale míří do takzvaných „multiplikátorů“: schopností, které samy o sobě nestřílejí, ale násobí výkon všeho ostatního. Bez tankerů nedoletí stíhačky dost daleko. Bez námořního průzkumu nevidíte ruské ponorky. Bez letadlové lodi chybí mobilní základna pro projekci síly do Atlantiku nebo Středomoří.

Proč nejde o konec amerického deštníku

Důležité je odlišit dvě roviny, které se v debatě snadno míchají. Jedna věc je fyzická přítomnost amerických vojáků na evropských základnách. Druhá je rozsah sil, které by USA poskytly v krizi. Současný krok se týká primárně té druhé roviny. Jak připomněla AP, nejde o stažení amerických jaderných zbraní z Evropy ani o okamžité vyprázdnění základen.

Rutte mluví o „strukturovaném přesunu odpovědnosti, krok za krokem“. Pentagon 18. června spustil přezkum celé americké přítomnosti v Evropě s horizontem až šesti měsíců. A v americkém Kongresu existuje pojistka: senátní rozpočtový zákon NDAA pro rok 2026 zakazuje snížení amerických sil v Evropě i vzdání se amerického velení SACEUR, dokud ministr obrany nevyhodnotí dopady a necertifikuje Kongresu, že je to v národním zájmu. Trump tedy nemá úplně volné ruce.

Přesto je varování německého ministra obrany Borise Pistoriuse na místě: příliš rychlé stahování bez synchronizace s evropským dorovnáním by vytvořilo „nebezpečné mezery ve schopnostech“, zejména v hlubokém úderu.

Co evropskému NATO zůstává

Evropa není bez vlastních sil a některé z nich jsou značné. Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě generál Grynkewich 3. června řekl, že Evropa a Kanada mohou „teď a v blízké době“ zvednout příspěvky v pilotovaných i bezpilotních letounech a v námořních plavidlech. Konkrétně:

• Británie provozuje dvě letadlové lodě třídy Queen Elizabeth, z nichž každá může nést až 36 stíhaček F-35B. Devět letounů P-8 Poseidon zajišťuje protiponorkový boj a námořní průzkum. A britské jaderné odstrašení, nepřetržitá hlídka ponorek s balistickými raketami, běží 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.
• Itálie disponuje nosičem Cavour, který plní roli letadlové lodi i velitelské platformy.
• Polsko už 22. května 2026 převzalo první tři z 32 objednaných F-35A; východní křídlo se přezbrojuje rychle.
• Belgie veřejně nabídla jako náhradu své F-16 a drony MQ-9B.
• Evropské NATO jako celek intenzivně cvičí vlastní vzdušné velení; v červnu proběhlo velké alianční cvičení Ramstein Flag 2026 pod společným velením AIRCOM.

Česko samo je součástí tohoto procesu. Gripeny mají krýt vzdušný prostor do roku 2035, první české F-35 začnou přilétat v roce 2031. Armáda ČR se zapojuje do cvičení Steadfast Dart 2026, které prověřuje právě ty mechanismy rychlé kolektivní obrany, na nichž závisí bezpečnost střední Evropy.

Kde zůstává tvrdý deficit

Upřímně řečeno, některé mezery se rychle nezaplní. Analytici z londýnského IISS spočítali, že v hypotetickém scénáři úplného nahrazení amerického příspěvku by Evropa potřebovala navíc zhruba 400 bojových letounů, 15 dálkových protiponorkových letounů, 20 torpédoborců, 10 útočných ponorek a 24 baterií dlouhodosahové protivzdušné obrany. Jednorázové pořizovací náklady? Mezi 5,4 a 8,2 bilionu korun. Současný škrt je menší než tento extrém, ale míří přesně do kategorií, které jsou nejhůř nahraditelné.

Tankování za letu je chronický evropský problém; vlastní tankerovou flotilu má v dostatečném rozsahu málokdo. Podmořský průzkum bez amerických kapacit zůstává děravý. A hluboký úder, schopnost zasáhnout cíle stovky kilometrů za frontovou linií, je disciplína, v níž Evropa teprve začíná budovat vlastní arsenál.

Nejzranitelnější jsou země na východním křídle: Pobaltí, Polsko, Rumunsko. Právě tam se nejvíc projeví slabší rychlé posily a tenčí vzdušné krytí. Česko není první frontová země, ale jeho bezpečnost stojí na věrohodnosti aliančního posílení celého regionu.

Test pro celý kontinent

Podle nás nejde o vypnutí amerického deštníku jedním tahem. Jde o test, zda evropské NATO dokáže včas proměnit rostoucí rozpočty v konkrétní tankery, průzkumné letouny, protivzdušnou obranu a hluboký úder. Odstrašení dnes drží. Otázka je, jak dlouho vydrží, pokud tempo amerických škrtů předběhne tempo evropského dorovnání.