Ukrajina rozpoutala peklo, vrátila válku do Ruska naplno. Moskva zažila největší útok od začátku války

Když se Moskvané probudili do čtvrtečního rána, viděli něco, co dosud znali jen z ukrajinských měst. Hustý sloup černého dýmu nad jižní částí města, saze padající na zaparkovaná auta, čtyři uzavřená letiště a přes pět set zpožděných nebo zrušených letů. Rafinerie Kapotňa, klíčový zdroj paliv pro celou moskevskou aglomeraci, hořela podruhé během tří dnů. Ukrajina ukázala, že dokáže opakovaně zasáhnout energetické srdce ruské metropole, a tentokrát to udělala v dosud nevídaném měřítku. Podle všeho má jít o největší útok na Moskvu od počátku války.

Čísla, která lámou rekordy

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že po celém Rusku sestřelilo 555 ukrajinských dronů. Na Moskvu jich podle ruských úřadů mířilo nejméně 194. Pro srovnání: dosavadní maximum představoval útok z 11. března 2025, kdy nad Moskevskou oblastí operovalo 91 dronů. Nynější vlna tedy překonala předchozí rekord více než dvojnásobně.

V širší Moskevské oblasti úřady hlásily 17 zraněných včetně dvou dětí a poškození obytného domu. Provoz letišť Šeremeťjevo, Domodědovo, Vnukovo a Žukovskij byl dočasně zastaven. Deník Kommersant napočítal přes 500 zpožděných nebo zrušených spojů. Ruská protivzdušná obrana zachytila většinu dronů, ale ty, které proklouzly, zasáhly přesně tam, kde to bolí nejvíc.

Kapotňa: palivo, peníze a psychologie

Moskevská rafinerie Kapotňa není náhodný cíl. Podle agentury Reuters v roce 2024 zpracovala 11,6 milionu tun ropy a vyrobila 2,9 milionu tun benzinu a 3,2 milionu tun dieselu. Dodává letecké palivo všem čtyřem moskevským letištím. Když hoří Kapotňa, hoří zásobovací tepna dvanáctimilionové metropole.

Ukrajina ji zasáhla poprvé v úterý 16. června. Prezident Zelenskyj zásah potvrdil na sociální síti X a označil ho za „spravedlivou odpověď“ na ruský útok, který o den dříve poškodil Kyjevsko-pečerskou lávru, památku zapsanou na seznamu UNESCO. Druhý úder přišel o dvě noci později, tentokrát jako součást masivní vlny, která přepsala statistiky celé války.

Praktické důsledky se projevily okamžitě. Už po prvním zásahu zavedla ruská společnost Tatnefť celostátní limity na nákup pohonných hmot. Moskevské úřady sice tvrdily, že čerpací stanice fungují normálně, ale omezení prodeje benzinu mluví jinou řečí. Ukrajina necílí na spektákl. Cílí na místa, kde se protíná ruský válečný rozpočet s každodenním životem obyčejných Rusů.

Od improvizace k doktríně

Čtvrteční útok nebyl izolovaný výstřelek. Zapadá do trendu, který ukrajinské ministerstvo obrany samo dokumentuje: dosah hlubokých úderů vzrostl z přibližně 650 kilometrů v roce 2022 na zhruba 1 750 kilometrů v roce 2026. Kyjev přešel od sporadických dronových operací k systematické doktríně označované jako „Drone Line“ s více než tisícem specializovaných posádek.

Výsledek je vidět v číslech. Útoky na ruské rafinerie se podle Reuters od začátku roku 2026 zdvojnásobily. Ukrajina kombinuje frontové dronové operace s hlubokými údery na týlovou infrastrukturu, a Moskva, navzdory hustě vrstvené protivzdušné obraně, už není nedotknutelná.

Brusel jako druhé bojiště

Načasování nebylo náhodné. Ve stejný den, kdy nad Kapotňou stoupal dým, jednal Zelenskyj v Bruselu na setkání v rámštejnském formátu. A odcházel s konkrétními výsledky:

• Belgie oznámila dodávku sedmi stíhaček F-16 do konce roku 2026.
• Německo přidalo 400 milionů dolarů na protivzdušnou obranu, z toho polovinu na munici pro systémy Patriot.
• Švédsko poslalo dalších 108 milionů dolarů prostřednictvím programu PURL.
• Nizozemsko ohlásilo balíček za 500 milionů eur na drony i na obranu proti balistickým raketám.

Kyjev a Berlín navíc podepsaly dohodu o rozvoji protibalistických schopností. Zelenskyj hovořil o výsledcích, které mají být vidět do zimy. Záběry hořící moskevské rafinerie přitom fungovaly jako nejúčinnější argument při jednacím stole, důkaz, že Ukrajina umí zasáhnout protivníka hluboko v týlu a potřebuje k tomu víc prostředků na obranu vlastního nebe.

Současně americký ministr obrany Hegseth ve stejném Bruselu oznámil šestiměsíční přezkum amerických sil v Evropě. Nejde zatím o stažení vojáků, ale o jasný signál: Washington chce, aby Evropané převzali větší díl odpovědnosti za vlastní bezpečnost. Podle AP už USA v aliančním plánování omezují některé kapacity pro krizový scénář, letadlovou loď, podpůrná plavidla, tankery i desítky stíhaček. Pro Česko a další evropské státy to znamená jediné: investice do protivzdušné obrany, munice a logistiky přestávají být volitelné.

Černý dým nad Kapotňou se rozplyne. Otázka, kterou po sobě zanechá, zůstane viset déle: kolikrát ještě musí Moskva hořet, než se válka stane neúnosnou i pro ty, kdo ji rozpoutali.