Velikou slabinou ukrajinských ozbrojených sil je, že nemají, resp. neměly zbraně dlouhého doletu, a ty, které jim poskytli západní spojenci, nemohly používat proti cílům v Rusku. To už sice neplatí, ale stále mají velké limity. Ukrajina se proto dohodla s Německem, že vyvine řízené střely s dosahem až 2 500 km. Armádní Zpravodaj to zaznamenal během rozhovoru mezi ukrajinským prezidentem a německým kancléřem, o němž informoval Bild.

Není jasné, jaké letouny by střelu odpalovaly

Vývoj střel s plochou dráhou letu dlouhého dosahu má být součástí nové německé pomoci proti ruské agresi. Ačkoliv nebyly oznámeny podrobnosti, má být součástí dodávání technických komponentů, které umožní na Ukrajině vyrábět střely s plochou dráhou letu. Armádní Zpravodaj připomíná, že s nimi má Německo zkušenosti, jelikož vyvinulo Taurus KEPD 350.

Slovensko vybavilo své tanky klecemi proti dronům, ale působí rozpaky. Vypadají ovšem neefektivně (fotografie)

Ta ovšem zdaleka nemá požadovaný dosah. Wikipedia potvrzuje, že je něco přes 500 km, což ale většinu nejcennějších cílů na území Ruské federace zkrátka neohrozí, je-li odpálena z prostoru zemí Severoatlantické aliance, potažmo aniž by s ní letoun překročil ruské hranice. Zda bude do jejího vývoje zapojena i MBDA, jasné není, ovšem vyloučit to nelze.

Redakce Armádního Zpravodaje soudí, že pokud z německo-ukrajinské spolupráce skutečně vznikne střela s plochou dráhou letu o dosahu 2 500 km, bude mít Rusko vážný problém. Už teď zdaleka nedokáže odrážet všechny útoky dronů s dlouhým dosahem – příkladem je včerejší úder na technologický park Elma, který leží více než 500 km od hranic s Ukrajinou – drony tak byly vypraveny z hranic, ale spíše měly delší dosah.

Video: ukrajinský MiG-29 exceloval. Zničil nedaleko hranic sídlo ruské bezpečnostní služby dvěma zásahy

Protože ale nemohla používat západní, soustředí se i na vývoj a výrobu vlastních střel s plochou dráhou letu, kterých by v roce 2025 ráda produkovala až 3 000 ročnš, jak Armádní Zpravodaj uváděl v dubnu tohoto roku. Sice už může používat i ty západní, ale stále mají omezení jak v dosahu, tak v rychlosti výroby. Navíc už nejsou nejmodernější, takže dává smysl vyrobit lepší.

Redakce Armádního Zpravodaje upozorňuje, že ačkoliv má Rusko ve výzbroji systémy PVO, jimiž dokáže řízené střely s plochou dráhou letu sestřelit – jmenovitě S-400, S-300 nebo Tor-M2 – není jich dostatek a nejspíše ani v dohledné době nebude. Jde o systémy náročné na výrobu nejenom technologicky, ale také finančně, a Rusko teď musí investovat de facto do všech směrů obrany, a přesto nemá dostatek techniky ani pro válku na Ukrajině.

Ukrajinská rozvědka vytvořila proti Rusku nové speciální jednotky. Mají odstraňovat vysoké velitele a sbírat utajované informace

Spoustu jich soustředí nedaleko bojové linie a na ní, ty nejvyspělejší pak také ve velkých městech, hlavně v Moskvě, případně u některých klíčových objektů. Ovšem představa, že by Rusko muselo mít systémy protivzdušné obrany de facto po celém území, a ještě ve vysoké hustotě, je podle redakce Armádního Zpravodaje v blízkých letech nenaplnitelná.

Stojí za to připomenout, že určitě nejde o nereálný cíl, ačkoliv není jasné, jak veliká by střela měla být, nebo jaké letouny by ji měly odpalovat. Pokud by ji měla používat i Ukrajina, musely by být uzpůsobeny pro F-16, MiG-29 a další podobné letouny, zatímco ruské letectvo má ve výzbroji střelu s plochou dráhou letu Ch-101 s dosahem až 3 500 km, uvádí Wikipedia, ale ta je odpalována z taktických bombardérů, což jsou stroje, které mají na světě jenom Rusko, Amerika a Čína.