Jelikož válka na Ukrajině ukázala, jak nebezpečné mohou být drony a že si poradí i s těmi nejlépe pancéřovanými tanky, experimentují armády s různými typy ochrany. Tou nejjednodušší je opatřit je klecemi, což zkusilo i Slovensko u svých Leopardů 2A4 a T-72M1. Fotografie (níže) sdílel pozorovatel „Daniel of Bohemia“ a je na nich dobře vidět celá konstrukce. Armádní Zpravodaj se ovšem domnívá, že by v boji byla de facto k ničemu, a požádal proto slovenské ministerstvo obrany o vyjádření, jaký má tento koncept význam, a zda ho bude vylepšovat – níže je vysvětleno, že se jednalo o improvizované klece „spíchnuté“ v polních podmínkách.

Klece jsou „papírové“ a nechrání skoro nic

Jak je z fotografií patrné, slovenská armáda osadila klece u obou typů tanků pouze na věž, čímž by jim sice nějakou ochranou poskytlo, ale jenom malou. Armádní Zpravodaj připomíná, že dron zpravidla útočí do nějaké zadní části, ideálně přímo do motorové, kde je nejslabší pancíř a vysoká šance, že dojde k jeho proražení a způsobení vážnějších škod, třeba zapálení.

I když je Rusko uprostřed války, dodalo do Libye stovky kusů moderní vojenské techniky. Včetně systémů PVO a 300mm raketometů

Naopak do věží sebevražedné drony zase tak často neútočí, jelikož je těžké je prorazit, ale zcela ojedinělé to také není. Je mnoho případů, kde například opakovaně narážely do stejného místa, často těsně pod věží. V případě slovenských tanků však nejsou kompletně chráněny ani ty věže, klece jsou totiž pouze seshora, a po celém obvodu je nechávají odhalené.

Slovak Leopards 2A4 and T-72M1 utilizing anti-drone cages during exercise.

This is not the first time that OSSR are seen with „cope cages“. Their BVP-2’s were spotted with them as well. pic.twitter.com/OafoskX2oL

— Daniel of Bohemia 🇨🇿 (@Danny_elMayor) May 27, 2025

Redakce Armádního Zpravodaje soudí, že tak mohou sloužit spíše jako ochrana v případě, kdy je otevřený poklop, což může nastat z různých důvodů – osádka tak hledí ven, když jinou možnost nemá, ale stejně tak si v létě může větrat – už v prosinci 2022 Armádní Zpravodaj upozornil na případ, kdy ukrajinský dron shodil granát otevřeným poklopem do tanku T-72B3.

Klec by každopádně mohla zachytit i malý sebevražedný dron, i když by voják pravděpodobně zemřel, pokud by nesená bomba explodovala – samotný tank by však nejspíše přežil. Záměr klecí je trochu záhadou i z důvodu, že se zdá jejich konstrukce poměrně slabá, a snad ani nemá pletivo kovové, ale síťové. Redakce Armádního Zpravodaje se shoduje, že to sice na zachycení malého a pomalého FPV dronu stačit může, ale celkový koncept je zkrátka podivný.

Estonsko rozbilo ruské záškodníky, kteří chtěli převzít vojenskou moc v zemi. Podporovala je ruská rozvědka (GRU)

Jenom pro srovnání několik fotografií, jak vypadají klecové nástavby na ukrajinských a ruských tancích. Jsou od pohledu mnohem robustnější, což pochopitelně také zvyšuje hmotnost obrněnce nejméně o stovky kilogramů, ale hlavně chrání kritické části – kromě samotné věže kolem dokola to jsou boky, aby nebylo tak snadné tank znehybnit rozbitím pásu, a pak zadní část.

Konstrukce klecové nástavby závisí na konkrétním tanku nebo jiném obrněnci – někdy pouze doplňuje přídavné reaktivní pancéřování na místech, kde není nebo být nemůže, případně může být namontována jako robustní klec kolem úplně celého tanku. To má pochopitelně i nevýhody. Kromě vyšší hmotnosti je to vyšší silueta tanku (neplatí vždy), případně i komplikace pro vojáky, pokud by chtěli stroj v rychlosti opustit – ale ani to neplatí vždy, viz fotografie.

Rusko na sebe přivolalo zhoubu, s jakou se bude vypořádávat jen těžko. Západ povoluje Ukrajině útoky dříve zakázanými střelami

Na druhou stranu platí, že i ty nejsilnější klecové nástavby lze prorazit, minimálně opakovanými útoky, ačkoliv se může stát, že zrovna v oblasti nebude dostatek dronů, a právě klec bude rozdílem mezi přežitím a smrtí. Jak se slovenské ministerstvo obrany vyjádří, Armádní Zpravodaj jeho odpověď doplní. Snad dojde k objasnění, co armáda klecemi zamýšlí.

Slovenské ministerstvo obrany zaslalo redakci Armádního Zpravodajie vyjádření, v němž vysvětluje, co bylo cílem – jednalo se o výsledek procvičení jednoho z cvičebních úkolů – vytvoření improvizované protidronové ochrany z dostupných materiálů v polních podmínkách. „Tato úloha byla cvičícím nahrána v rámci rozehry scénáře cvičení, kdy byly v předchozích dnech na jednotky v poli vedeny útoky FPV drony, a prověřoval se zejména rozhodovací proces velitele jako reakce na nový druh ohrožení, jakož i způsobilost polních opravárenských jednotek realizovat takovou roli na místě v krátké době.“

Speciální jednotky zničily ruský MiG-31 a Su-30 nebo Su-34 na letišti. Útočily na vzdálenost až 2 000 km

Tamní armáda zkoumá různé možnosti s ohledem na podmínky: „Otázce protidronové ochrany na systematické úrovni se v současnosti, vedle jiných úkolů, věnuje 11. samostatný pluk tak, abychom byli připraveni využívat aktuální poznatky z reálných bojišť, samozřejmě upravené na podmínky potenciálního bojiště na území ČR, které je zejména geograficky značně odlišné (zalesněný a hornatý terén, na rozdíl od otevřeného rovinatého terénu),“ doplňuje ministerstvo.

Galerie