Ukrajinci hodně řádili. Schytaly to dvě rafinerie, a zcela zničené jsou radary Gamma-S1 a Kasta-2E2 s dohledem až 150 km

V noci na 25. září oznámil ukrajinský Generální štáb sérii úderů, které během několika hodin zapálily rafinerii Lukoil-Permněfťorgsintez v Permu a Novošachtinský závod ropných produktů v Rostovské oblasti. Současně byly podle téhož zdroje zasaženy dvě radarové stanice poblíž Novošachtinska, přehledový 3D radar 64L6 Gamma-S1 a nízkovýškový 3D radar 39N6 Kasta-2E2. Prezident Zelenskyj operaci označil za „dalekonosnou sankci“ a právě kombinace cílů (palivo plus senzory obrany) dává celé akci strategický rozměr, který přesahuje běžný dronový nálet.

Co přesně hořelo a kde

Permská rafinerie patří koncernu Lukoil a podle firemních materiálů zpracovává 12,4 milionu tun ropy ročně. Ukrajinské zdroje zaokrouhlují na přibližně 13 milionů tun; v obou případech jde o jeden z největších ruských závodů. Leží přitom hluboko v týlu: Zelenskyj už v květnu veřejně mluvil o zásahu v Permském regionu na vzdálenost 1 700 kilometrů od ukrajinské hranice.

Novošachtinský závod je jiný případ. Stojí pouhých osm kilometrů od hranice, takže je exponovaný od prvních měsíců války; Reuters popsal útok na něj už v červnu 2022. Ukrajinské zdroje uvádějí kapacitu 7,5 milionu tun ročně, jenže oficiální firemní web mluví o dosažené kapacitě 5,6 milionu tun. Rozdíl zřejmě pramení z toho, že vyšší číslo se historicky vztahuje k překládce terminálu, ne k samotné rafinérské výrobě. I tak jde o klíčový článek jižní palivové logistiky: závod disponuje vlastním železničním terminálem a flotilou cisteren, jimiž zásobuje celý jih Ruska včetně oblastí, odkud proudí palivo k frontě.

Oslepení protivzdušné obrany

Zásah radarů je z vojenského hlediska možná ještě důležitější než požáry na rafineriích. Gamma-S1 je mobilní přehledový radar schopný sledovat vzdušný prostor v okruhu až 300 kilometrů a v plném azimutu 360 stupňů. Kasta-2E2 doplňuje obraz o to, co Gamma nevidí tak dobře, tedy nízko a velmi nízko letící cíle: drony, střely s plochou dráhou letu, vrtulníky. Její instrumentovaný dosah činí 5 až 150 kilometrů, přičemž u malého dronu ve výšce 60 metrů se reálná detekce podle technických zdrojů pohybuje spíše kolem 30 až 44 kilometrů v závislosti na výšce anténního stožáru.

Ukrajinské ministerstvo obrany opakovaně používá metaforu „oslepnutí“: bez fungujících radarů se protivzdušná obrana stává slepou, protože ztrácí schopnost včasného varování a předávání souřadnic cílů odpalovacím systémům. Generální štáb oznámil, že oba radary byly zasaženy. Nezávislé potvrzení úplného zničení (satelitní snímky nebo ruské přiznání) se v otevřených zdrojích zatím neobjevilo, takže bezpečně lze říct, že radary byly přinejmenším těžce poškozeny a s vysokou pravděpodobností vyřazeny z provozu. Pro další ukrajinské drony mířící do Rostovské oblasti to každopádně znamená lokálně otevřený koridor.

Proč právě tato kombinace cílů funguje

Síla operace nespočívá v počtu zasažených objektů, ale v tom, jak se vzájemně násobí. Vyřazené radary zhoršují detekci dalších dronů, a právě drony jsou s vysokou pravděpodobností hlavním nástrojem, jímž Ukrajina rafinerie zasahuje. Hořící rafinerie zase ubírají Rusku příjmy a palivo, čímž zvyšují ekonomický tlak na pokračování války. Ukrajinský zdroj ze SBU to v minulosti popsal jako „systematicky prováděnou, detailně propočítanou strategii“.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) už v první polovině roku 2024 evidovala, že ukrajinské útoky dočasně vyřadily zhruba 14 procent ruské rafinérské kapacity. Některé závody se dokázaly vrátit do provozu rychleji, než se čekalo, ale opakované zásahy v kombinaci se sankcemi, které komplikují přístup k západním náhradním dílům, prodlužují každou další odstávku. Efekt na frontě je nepřímý a zpožděný: nejdřív se projeví v logistice a nákladech, teprve potom v bojovém tempu. Ale projevuje se.

Co to znamená pro český kontext

Zprávy o hořících ruských rafineriích pravidelně vyvolávají otázku, zda zdraží benzin i u nás. Krátkodobě spíš ne. Česká národní banka dlouhodobě zdůrazňuje, že ceny paliv na českých pumpách se odvíjejí primárně od korunové ceny ropy a cen produktů na rotterdamské burze, nikoli od jednotlivých incidentů. IEA navíc v květnu 2024 konstatovala, že trh tehdy neviděl hrozbu akutního nedostatku a severozápadoevropské dieselové marže dokonce klesaly. Psychologický efekt na trhu existuje, ale mechanické zdražení na českých čerpacích stanicích po každém útoku na ruskou rafinerii neplatí.

Strategicky je ale důležité něco jiného. Každý zasažený radar a každá odstavená rafinerie posouvají ekonomiku války o kousek blíž k bodu, kdy Rusko nedokáže současně financovat armádu, opravovat infrastrukturu a udržovat civilní zásobování. A právě v tom spočívá logika ukrajinských dalekonosných úderů: nejde o jednotlivé exploze, ale o systematické opotřebovávání stroje, který válku živí.