Ukrajinci ji vyvinuli až děsivě rychle: první mateřská loď pro stíhací drony už má na kontě stovky sestřelů

Když ukrajinský pilot Tymur Fatkullin koncem dubna 2026 zveřejnil záběry An-28 s podkřídelními závěsníky pro interceptorové drony P1-SUN a Merops, nebyl to jen další virální klip z fronty. Byl to důkaz, že Ukrajina za necelý půlrok posunula improvizovaný „lovec Šáhidů“ z éry bočního kulometu do role vzdušné mateřské lodi – platformy, která vypouští levné stíhací drony přímo ve vzduchu. A právě ta rychlost iterace, nikoli samotné letadlo, je to, co mění ekonomiku protivzdušné obrany.

Od minigunu k interceptorům: časová osa, která nedává spát

Osa vývoje je až nepříjemně krátká. V listopadu 2025 představila ukrajinská firma Skyfall na Dubai Airshow svůj modulární, z velké části 3D-tištěný interceptor P1-SUN. Začátkem února 2026 natáčela francouzská TF1 přímo na palubě An-28 při nočním lovu Šáhidů – tehdy ještě s rotačním kulometem M134 Minigun v otevřených dveřích, vizuálním vyhledáváním cíle a střelbou na téměř kontaktní vzdálenost. A 23.–24. dubna 2026 se objevily záběry téhož typu letadla, tentokrát s podkřídelními pylony osazenými interceptory P1-SUN a americkým Merops AS-3 Surveyor.

Mezi prvním veřejným vystavením dronu a jeho bojovým odpálením z mateřské lodi uběhlo pět měsíců. Mezi minigunovou improvizací a vícevrstvou platformou ještě méně.

Dvě stovky sestřelů a co za nimi stojí

Číslo 222 potvrzených sestřelů, které koluje médii, se vztahuje k palubní kulometné výzbroji An-28 – tedy ke starší, „gunshipové“ konfiguraci. Růst bilance je doložitelný: na podzim 2025 se hovořilo o zhruba 70 zásazích, v únoru 2026 TF1 zachytila posádku po období téměř 150 sestřelů, aktuální údaj je pokračováním téže linie. Nová podkřídelní konfigurace s interceptory byla v boji ověřena, ale vlastní veřejně doložený součet sestřelů zatím nemá.

Podstatné je něco jiného: poradkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Hvozdiar na European Business Summit 23. dubna 2026 uvedla, že samotný P1-SUN zničil od začátku roku přes 3 000 Šáhidů – z různých platforem, nejen z An-28. Mateřská loď je tedy jedním z nosičů v širší síti, ne izolovanou kuriozitou.

Proč fyzický zásah trumfne rušičku

Rusko na ukrajinskou protidronovou obranu reaguje modernizací Šáhidů. Podle analýzy GUR i nezávislého Institutu pro vědu a mezinárodní bezpečnost mají novější kusy navigační modul Nasir s funkcemi odolnosti proti rušení, IR kameru, prvky umělé inteligence a vylepšenou telemetrii. Elektronický boj proti nim ztrácí spolehlivost.

P1-SUN i Merops tento problém obcházejí elegantně: cíl fyzicky doženou a zničí nárazem nebo blízkostní detonací. Proti „chytřejšímu“ Šáhidu je spolehlivější něco, co ho trefí, než něco, co se ho snaží zmást.

Srovnání obou interceptorů:

Ukrajina nasazuje oba současně – P1-SUN jako levnou „hustou síť“, Merops jako přesnější a autonomnější vrstvu.

Nejde jen o Ukrajinu: signál pro NATO

Koncept levných interceptorů už přerostl ukrajinské bojiště. Americký ministr armády Daniel Driscoll veřejně potvrdil, že po vypuknutí konfliktu s Íránem armáda během osmi dnů pořídila 13 000 kusů Merops pro ochranu sil na Blízkém východě. Litva v dubnu 2026 schválila pilotní nákup 48 interceptorů bez bojové hlavice – ve dvou variantách navedení, tepelné a radiofrekvenční – s výcvikovými padáky pro bezpečné testování.

Česko zatím veřejně potvrzený nákup P1-SUN ani Merops nemá. Rozvíjí vlastní rámec PRODRON a testuje pasivní sledování i rušení, ale konkrétní kinetický interceptor v inventáři chybí. Ukrajinská zkušenost přitom ukazuje, že právě kombinace levného efektoru a dostupného nosiče – třeba i starého transportního letadla – může být rychlejší cestou k funkční protidronové vrstvě než čekání na integrovaný „velký“ systém.

An-28: proč zrovna tenhle letoun

Antonov An-28 je konstrukce z Kyjeva, sériově vyráběná v polském Mielci v letech 1984–1992. Má krátký vzlet a přistání, dlouhou vytrvalost pro hlídkování, umí operovat z improvizovaných ploch a je levný. Není to volba z nadšení – je to volba z pragmatismu a dostupnosti. TF1 v únoru ukazovala civilní dobrovolníky bez sofistikovaných přístrojů, kteří s ním přesto lovili drony nad nočními poli. Platforma dává smysl hlavně tam, kde nehrozí aktivní ruská stíhací letecká přítomnost – a nově, s interceptory pod křídly, už nemusí posádka riskovat přiblížení na kontaktní vzdálenost.

Zranitelnost An-28 nikdo nepopírá. Ale jeho hodnota nespočívá v přežitelnosti nad frontovou linií. Spočívá v tom, že za zlomek ceny rakety země-vzduch dokáže z bezpečnějšího sektoru vypustit efektor, který Šáhid spolehlivě zničí. A právě tohle – zlevnění a zahuštění poslední obranné vrstvy rychleji, než se dají doplňovat klasické interceptory – je skutečný průlom, který se za pár měsíců přelil z jednoho improvizovaného letounu do celé doktríny.