Ukrajinci po 3 letech změnili způsob vedení války a vrátili těžké mechanizované útoky. Rusové skoro stojí na místě

Tři roky drony, miny a vrstvená opevnění diktovaly jedinou logiku: kdo pošle kolonu obrněných vozidel, přijde o ni dřív, než dorazí k první linii. Ukrajina i Rusko se přizpůsobily, válka se smrskla na pěší infiltrace, mikroútoky malých skupin a nekonečnou attrici. Jaro 2026 ale přineslo něco, co analytici z ISW i CSIS popisují jako lokální operační obrat: Ukrajina na několika směrech vrátila do hry těžkou techniku a Rusko tam přestalo určovat rytmus boje.

Co přesně se změnilo

Nejde o návrat k manévrové válce z roku 2022 ani o opakování velké protiofenzívy z léta 2023. Změna stojí na propojení tří vrstev, které Ukrajina budovala postupně a teprve letos je začala nasazovat společně:

• Dronová „kill zone“ na frontě. Generál Syrskyj v červnu uvedl, že Ukrajina drží převahu v FPV dronech zhruba 1,5 : 1. Frontové údery systematicky rozbíjejí ruské infiltrační skupiny ještě před kontaktem.
• Údery do hloubky 30–200 km. Drony jako Hornet, které ukrajinské ministerstvo obrany řadí do middle-strike vrstvy, zasahují logistiku, sklady a velitelská stanoviště hluboko za frontou. U Mariupolu v květnu ukrajinské drony prokazatelně ničily pohyblivé cíle 95–104 km od přední linie a narušovaly zásobování až do hloubky 160 km.
• Omezené mechanizované protiútoky. Teprve když je ruská logistika v daném sektoru rozbitá a dronové krytí zajištěné, přicházejí obrněnce. Ne jako průlomový klín, ale jako taktický úder na konkrétní pozice.

Právě tahle kombinace odlišuje jaro 2026 od všeho, co se na frontě dělo od podzimu 2023. Syrskyj to 30. března shrnul jednou větou: útočit tam, kde je protivník nejslabší.

Kde se obrněnce vrátily

Dvě lokality vystupují z denních hodnocení ISW nejzřetelněji.

Borovský směr. Dne 23. května ISW popsala ukrajinský mechanizovaný protiútok jihovýchodně od Borové. Podle ruských zdrojů citovaných ISW mohla ukrajinská technika proniknout až 5 km do ruské obrany; tvrdé parametry je třeba brát s rezervou, ale samotný fakt nasazení obrněnců v útočné roli je na tomto úseku první za mnoho měsíců.

Oleksandrivský směr. Už v březnu Ukrajina postupovala u obcí Sičneve, Voskresenka, Novoivanivka, Novomykolajivka a Rybne na pomezí Dněpropetrovské, Doněcké a Záporožské oblasti. Tyto protiútoky donutily Rusko přesouvat rezervy a přecházet z útoku do obrany, což se přelévalo i do sousedních směrů u Hulajpole a Kupjansku.

Nejde o celofrontový zvrat. Jde o první delší období od roku 2023, kdy má Ukrajina na vybraných úsecích podmínky pro to, aby obrněnce nasadila smysluplně, ne sebevražedně.

Čísla, která ukazují ruské zpomalení

Formulace „Rusové skoro stojí na místě“ neznamená, že se nikde nepohnou. Znamená měřitelný propad tempa, který je v datech ISW nepřehlédnutelný.

V prvních čtyřech měsících roku 2025 Rusko postupovalo průměrně 9,76 km² denně. Ve stejném období roku 2026 to bylo 2,9 km² denně, pokles o více než 70 %. Duben 2026 skončil pro Rusko dokonce netto ztrátou území. A květen? Podle zdroje napojeného na ukrajinskou rozvědku, který citovala ISW, přinesl Rusku pouhých 14 km² hrubých zisků za celý měsíc; reálné saldo bylo pravděpodobně záporné.

Na hlavních útočných osách CSIS měří ruský postup v první polovině 2026 na desítky metrů denně: ke Kostjantynivce asi 50 metrů, ke Slovjansku asi 90 metrů. Ruská jarně-letní ofenzíva proti ukrajinskému obrannému pásu běží, ale nepřinesla operačně významné zisky.

K propadu tempa přispělo víc faktorů najednou. Únorové odpojení Starlinku pro ruské jednotky zpomalilo jejich rozhodovací cykly; ukrajinský důstojník z oleksandrivského směru popsal ISW, jak po ztrátě přístupu klesla ruská pěší aktivita. Elitní ruská dronová jednotka Rubikon, která dříve účinně narušovala ukrajinskou logistiku, ztratila efektivitu kvůli výcvikovým a organizačním problémům při rychlém rozšiřování bezpilotních sil. A od prosince 2025 ruské měsíční ztráty každý měsíc převyšují počty nových odvedenců, což eroduje schopnost doplňovat jednotky kvalitními lidmi.

Proč to trvalo tři roky

Odpověď je prozaická: musela vzniknout úplně nová architektura boje. Masové dronové jednotky, koordinace na úrovni sborů, middle-strike vrstva s autonomním vyhledáváním cílů, škálování nejúspěšnějších týmů do celé armády. Ukrajinské ministerstvo obrany samo mluví o přechodu od roztříštěného používání dronů k systematickému modelu, který označuje jako Drone Line.

Bez téhle infrastruktury by nasazení obrněnců proti dnešní dronově nasycené frontě zůstalo příliš drahé. Zóna přes 20 km kolem přední linie, kde je extrémně nebezpečné soustředit techniku i lidi, nikam nezmizela. Ukrajina ji neodstranila, naučila se ji na vybraných místech dočasně neutralizovat.

Co to znamená pro další měsíce

Podle nás jde o časové okno, ne o trvalý stav. Rusko už reaguje rozšiřováním bezpilotních sil a hledáním protiopatření, ale naráží na nábor, výcvik a logistiku. Měsíce, ne roky, tak dlouho může ukrajinská výhoda na těchto úsecích vydržet. Pro Západ z toho plyne jasný signál: pokračování dodávek munice, podpora ukrajinské dronové výroby a posílení protivzdušné obrany mají měřitelný efekt. Česká muniční iniciativa pokračuje v roli zprostředkovatele, EU schválila úvěrový rámec až 90 miliard eur na roky 2026–2027.

Ukrajina neotáčí celou válku. Ale poprvé za tři roky na části fronty diktuje tempo, a ruská armáda, která se měla považovat za druhou nejsilnější na světě, tam místo postupu hasí vlastní obranu.