Ukrajinci využili mírová jednání jako past. Zatímco Rusko vyčkávalo, Kyjev nasytil sklady raketami a spustil ofenzivu

Slovo „past“ se v ruských médiích a prokremelských komentářích opakuje čím dál častěji. Moskva tvrdí, že Kyjev zneužil diplomatický proces jako krytí pro masivní zbrojení a přípravu hlubokých úderů. Žádný veřejně dostupný ukrajinský dokument takový záměr nepřiznává. Jenže čísla mluví sama: zatímco delegace seděly u stolů, ukrajinské drony a střely systematicky ničily páteř ruské energetiky. A 24. června 2026 Volodymyr Zelenskyj otevřeně promluvil o „operaci, včetně Krymu“ a o vytvoření podmínek, které mají Rusko přinutit zvolit mír.

Časová osa: od Anchorage po Ženevu

Zmatek kolem pojmu „duch Anchorage“ vyžaduje opravu. Summit Trump–Putin v Anchorage na Aljašce se odehrál 15. srpna 2025 a řešil bilaterální americké a ruské zájmy, nikoli přímé ukrajinsko-ruské jednání. Skutečná mírová kola roku 2026, která se Ukrajiny přímo týkala, proběhla jinde:

• 23.–24. ledna 2026 – Abú Dhabí, trilaterální rozhovory za účasti Ukrajiny, kde Zelenskyj potvrdil, že se bude diskutovat i územní otázka.
• Začátek února 2026 – další kolo v Abú Dhabí.
• 17.–18. února 2026 – Ženeva, nízká očekávání, žádný průlom.

Klíčový detail: během všech těchto kol pokračovaly ruské raketové údery na ukrajinská města i ukrajinské dronové údery na ruský týl. Diplomacie a válka běžely souběžně, nikdo nestiskl tlačítko pauzy.

Co Kyjev budoval, zatímco se jednalo

Moskva mohla doufat, že diplomatický proces zbrzdí tok západní podpory. Stal se opak. Na zasedání Ramsteinu pro rok 2026 partneři potvrdili balík v hodnotě 38 miliard dolarů, z toho přes 2,5 miliardy šly přímo na drony a dvě miliardy na protivzdušnou obranu. V dubnu Ukrajina a Norsko podepsaly společnou deklaraci k takzvanému „drone dealu“, který má posílit průmyslovou výrobu bezpilotních prostředků. Ukrajinský ministr ve stejném měsíci prozradil, že země disponuje dálkově řízenými drony schopnými zasahovat cíle na stovky až tisíce kilometrů.

K tomu přibývaly západní dlouhodosahové střely. Pentagon opakovaně potvrdil dodávky ATACMS, Británie dlouhodobě zásobuje Kyjev střelami Storm Shadow. V dubnu Zelenskyj oznámil odblokování evropského balíku v hodnotě 90 miliard eur a nové příspěvky do alianční platformy PURL na antibalistické střely. Generální tajemník NATO Mark Rutte při červnové tiskové konferenci v Kyjevě výslovně zmínil i Českou muniční iniciativu a její „zásadní dopad“ na schopnost Ukrajiny bojovat.

Výsledek: Kyjev nejen udržel tempo úderů, ale systematicky ho zvyšoval. Diplomatické okno nebylo pro Ukrajinu obdobím klidu, bylo obdobím logistického a technologického nabíjení.

Patnáct rafinerií a děravá ruská obrana

Čísla, která Zelenskyj zveřejnil 1. června 2026, ukazují rozsah kampaně: patnáct zasažených ruských rafinerií mezi lednem a květnem. Reuters v březnu spočítal, že zhruba 40 procent ruské exportní kapacity ropy bylo vyřazeno z provozu. V květnu agentura upřesnila, že zasažené rafinerie představují:

• přes 30 % ruské výroby benzinu,
• kolem 25 % výroby nafty,
• téměř čtvrtinu celkové rafinační kapacity země.

AP navíc doložila zásah chemického závodu vzdáleného více než 1 600 kilometrů od ukrajinské hranice. Ruská protivzdušná obrana dokáže chránit vybrané prioritní body, ale uzavřít celou hloubku obrovského území nedokáže. Každý další úspěšný zásah tuto skutečnost potvrzuje.

„Past“ jako strategická situace, ne tajný plán

Prokremelské zdroje mluví o plánu „Donucení k míru za 40 dní“, který měl Zelenskyj údajně schválit. Ve veřejně dostupných primárních zdrojích takový pojmenovaný a časově vymezený plán neexistuje. Co existuje, je Zelenského vlastní formulace z 24. června: Kyjev chce vytvořit podmínky, které Rusko donutí zvolit mír, a operace zahrnuje i Krym.

„Past“ tedy není tajný dokument s razítkem. Je to situace: Moskva vsadila na to, že diplomatický proces přinese územní zisk nebo alespoň zpomalí západní podporu. Nestalo se ani jedno. Alianční tok munice pokračoval, ukrajinský dronový průmysl rostl a hluboké údery nabíraly na intenzitě. Rusko neprohrálo u jednacího stolu, prohrálo v tom, že jednací stůl nezastavil nic z toho, co se dělo za ním.

Český rozměr a co dál

Česká muniční iniciativa, kterou Rutte v Praze v dubnu 2026 označil za příklad s „reálným dopadem na bojišti“, ukazuje, že i středně velká země může v alianční logistice hrát klíčovou roli. Česko sice nedodává ATACMS ani Storm Shadow, ale funguje jako důležitý uzel pro tok dělostřelecké munice a širší koordinaci podpory.

Pro střední Evropu jsou přímé bezpečnostní dopady ukrajinských hlubokých úderů zatím nepřímé, cenové, logistické, politické. Zásahy na ruské exportní přístavy a ropovody se promítají do globálních trhů, nikoli do okamžitého fyzického výpadku dodávek pro Česko. Ale každý další procentní bod vyřazené ruské rafinační kapacity zvyšuje tlak na moskevský rozpočet, a tím i na ochotu jednat.

Ukrajina ukázala, že umí využít čas, který jí diplomacie poskytla. Ne jako past v konspiračním smyslu, ale jako strategickou příležitost, kterou Moskva nedokázala zablokovat. Teď je otázka jediná: jak dlouho může ruská ekonomika absorbovat údery, které jí berou čtvrtinu rafinační kapacity, aniž by se kalkulace v Kremlu změnila.