Ukrajinci vyvinuli proudový stíhací dron, který má zastavit ruské Gerany. Stojí „pouhých“ 152 000 Kč

Nad severní Ukrajinou se v posledních týdnech odehrává hon, který nemá v dosavadním průběhu války obdobu. Konstruktér, kterého The New York Times identifikuje křestním jménem Ihor, popisuje, jak malý proudový bezpilotník stíhá ve vzduchu ruské drony a několik z nich už údajně zničil. Nejde o klasický obranný systém s raketou a radarem. F-Jet 80 je spotřební prostředek, levný natolik, aby se vyplatilo obětovat ho za každý sestřelený cíl. A právě v tom spočívá jeho skutečný význam.

Proč „proudový“ a proč teď

Aby dron mohl fungovat jako stíhač, musí být aspoň stejně rychlý jako jeho kořist. A kořist se za poslední rok dramaticky změnila. Starší ruské Gerany-2, odvozené od íránských Šáhidů-136, létaly na vrtulovém pohonu relativně pomalu. Ukrajinská obrana se na ně adaptovala: mobilní skupiny s kulomety, lehké protiletadlové systémy, FPV drony.

Jenže Rusko přešlo na proudové verze. Podle ukrajinské vojenské rozvědky HUR dosahuje Geran-5 cestovní rychlosti 450 až 600 km/h, nese 90kilogramovou hlavici a doletí 950 kilometrů. Geran-4 má zesílený drak konstruovaný pro vyšší přetížení při manévrech. The New York Times v září 2026 zaznamenal prudký nárůst nasazení těchto strojů: v červenci ukrajinská obrana detekovala 1 500 proudových dronů, v srpnu už 3 000.

Proti takovým cílům je kulometná skupina prakticky bezmocná. Reakční čas se zkrátil natolik, že část dosavadních prostředků přestala stačit. Právě proto F-Drones vsadila na proudový pohon, aby interceptor vůbec měl kinematickou šanci cíl dohnat.

Co F-Jet 80 umí, a co zatím nevíme

F-Drones není nováček. Firma už provozuje interceptor LITAVR, který ukrajinské ministerstvo obrany popisuje jako dron s maximální rychlostí 350 km/h, operačním dosahem 40 kilometrů a automatickým finálním navedením pomocí umělé inteligence. LITAVR prošel sériovými dodávkami a je registrovaný v systému Brave1. Další zavedený typ, JEDI Shahed Hunter, rovněž míří na rychlosti přes 350 km/h.

F-Jet 80 je posun do vyšší rychlostní kategorie. Firma uvádí, že AI má zajistit vyhledání, pronásledování a zásah cíle, podobně jako u LITAVRu, ale proti podstatně rychlejším Geranům. Kompletní technický list ale zatím zveřejněn nebyl. Chybí přesné údaje o maximální rychlosti, operačním stropu, typu bojové hlavice i způsobu startu. Známe roli, cenu a účel. Zbytek je zatím pod rouškou operačního utajení.

Co je doložené: dron už absolvoval bojové testy a podle citovaných zdrojů zasáhl několik cílů. Od plně zavedeného sériového systému ho ale dělí ještě kus cesty; veřejně není potvrzena kodifikace ani zahájení masových dodávek.

Ekonomika jednoho zásahu

Tady se láme celý příběh. Cena F-Jet 80 kolem 7 000 dolarů, tedy zhruba 152 000 korun, vypadá v civilním světě jako hodně peněz za jednorázový prostředek. Ve vojenské protivzdušné ekonomice je to ale agresivně nízké číslo.

Srovnání s konkurencí:

• Jiné ukrajinské interceptory proti proudovým Šáhidům: 20 000–70 000 dolarů za kus
• Americký Merops: přibližně 15 000 dolarů, s výhledem zlevnění při větších objemech
• Americký Coyote: z kontraktu na 600 kusů vychází zhruba na 125 000 dolarů za kus
• Sky Sentinel (AI bodová obrana): 150 000 dolarů za jednotku

F-Jet 80 cílí na pětinu ceny nejlevnějšího amerického srovnatelného řešení. A to je podstatné, protože opotřebovávací válka ve vzduchu má svou aritmetiku: pokud Rusko posílá tisíce proudových dronů měsíčně, obrana si nemůže dovolit za každý sestřelený kus utratit stovky tisíc dolarů. Cena jednoho zásahu rozhoduje o tom, jestli je obrana dlouhodobě udržitelná.

Firma F-Drones přitom zdůrazňuje stoprocentní lokalizaci výroby komponentů, což má snížit závislost na čínských dodavatelích a umožnit rychlejší škálování.

Vrstva, ne zázračná zbraň

F-Jet 80 sám o sobě ruské dronové útoky nezastaví. To by bylo naivní očekávání. Ukrajina ale staví vícevrstvý model obrany, do kterého tento typ přesně zapadá. Platforma Brave1 eviduje přes sto vývojářů interceptorových dronů a v roce 2026 rozdělila jedenáct grantů specificky na vysokorychlostní interceptory a radary. Ministerstvo obrany zároveň zapojilo soukromou protivzdušnou obranu do jednotného velení, poprvé v historii konfliktu.

Grantová výzva UNITE Brave NATO jde ještě dál: výslovně hledá levné interceptory s rychlostí nad 450 km/h a umožňuje účast partnerů z členských zemí Aliance. Česká obranná strategie z roku 2023 počítá s maximálním zapojením domácích subjektů do mezinárodních obranných řetězců; institucionální prostor pro spolupráci tedy existuje, i když přímá česká účast na F-Jet 80 zatím doložená není.

Relevance přesahuje Ukrajinu. Evropská obranná agentura otevřeně přiznává, že současné evropské schopnosti v oblasti obrany proti dronům nepokrývají komplexně všechnu kritickou infrastrukturu EU. Proudové útočné drony přitom nejsou jen ukrajinský problém; podobné stroje už zasahovaly cíle v Perském zálivu i v blízkosti amerických základen.

Závod s časem

Ukrajina potřebuje levné interceptory dřív, než Rusko stihne plně rozjet masovou výrobu proudových Geranů. Citované zdroje mluví o snaze dostat novou generaci protidronové obrany do širšího nasazení do konce roku 2026. F-Jet 80 za 152 000 korun není odpověď na všechno, ale je to odpověď na správnou otázku: jak sestřelit tisíce dronů, aniž by to zruinovalo rozpočet.