Video: Ukrajinská 5. úderná brigáda upaluje Rusy v zákopech. Operátoři dronů je loví nepřetržitě, schovat se nedá

Na záběrech je vidět stále stejný scénář. Průzkumný dron najde pohyb, operátor předá souřadnice, úderný FPV nebo bezpilotník se shozem munice zasáhne cíl a další dron ověří výsledek. Exploze, dým, rozmetané kryty. Jeden zásah za druhým, v rytmu, který nepřipouští přestávku. Video zveřejněné na oficiálním kanálu 5. samostatné kyjevské úderné brigády doprovází stručný popis: piloti vyhledávají nepřítele, odhalují jeho úkryty a „čistí“ pozice. Sekundární zpracování serveru Censor.NET potvrzuje kombinaci FPV dronů a shozů munice a počítá přes dvacet samostatných zásahů v jedné kompilaci.

Kdo je 5. úderná brigáda a proč jí věřit

Brigáda vznikla v roce 2022 a od té doby prošla jedněmi z nejtěžších bojů celé války. Její oficiální bojová chronologie zahrnuje Lysyčansk, elektrárnu Vuhlehirsk, New York, Majorske, Bachmut i Kliščijivku. V říjnu 2023 získala čestné označení „Kyjevská“. K polovině roku 2025 ji přehledy kladou na kramatorský směr, do obrany u Časiv Jaru, Stupoček a Predtečyne. Přesnou lokalitu natočených zásahů brigáda nezveřejnila, ale jde o jednotku, která na nejtěžších úsecích fronty působí kontinuálně a dronovou agendu buduje systematicky. Její dobrovolnický štáb aktuálně veřejně sbírá na optovláknové FPV drony, pozemní bojové drony, prostředky elektronického boje i IT řešení. Dronová válka stojí nejen na odvaze operátorů, ale na permanentním materiálním doplňování, a 5. brigáda to ví.

Proč zákop přestal být úkrytem

Formulace „upaluje“ je novinářská zkratka pro to, co záběry ukazují: exploze uvnitř zákopů, dým stoupající z improvizovaných krytů, zasažené vstupy do úkrytů. Otevřené zdroje neprokazují použití speciálně zápalné nebo plamenometné munice, ale výsledek je pro ruskou pěchotu stejně devastující.

Klíčové je pochopit, proč se vojáci v zákopech nedokážou efektivně schovat. Analytický brief International Centre for Defence and Security z roku 2025 popisuje několikakilometrovou „zónu smrti“ od přední linie, v níž jsou klasické velké zákopy, čety soustředěné v jednom silném bodě i hromadné úkryty příliš nápadné. Každý obývaný kryt vytváří signatury: zásobovací stezky, pohyb u vstupů, odhozený materiál. A právě ty drony nacházejí.

Navíc optovláknové FPV drony, které obcházejí rádiové rušení, dokážou podle amerického Center for Army Lessons Learned pronikat do bunkrů, tunelů i potrubí. Tam, kde dříve rádiový dron ztrácel spojení, optovláknový letí dál. „Dokonalý úkryt“ v této válce prakticky neexistuje. Bezpečnost zvyšuje až kombinace stropního krytí, maskování, rozptýlení do malých týmů, klamných pozic a aktivních protiopatření, tedy úplně jiný přístup k fortifikaci, než jaký ruská pěchota na mnoha úsecích fronty stále používá.

Nepřetržitý dohled: realita, ne nadsázka

Tvrzení, že operátoři loví „nepřetržitě“, není jen reklamní fráze brigády. Odborné analýzy australského Army Research Centre popisují, že do zhruba patnácti kilometrů od linie dotyku je pozorování drony soustavné. Jednotky mají bezpilotní prvky organicky začleněné na úrovni praporů i brigád. Tlak na logistiku, rotace a zásobování je trvalý.

Pro ruského vojáka v první linii to znamená život pod stálým dohledem: omezené přesuny, nebezpečné rotace, nutnost pohybu po krytých trasách a pobyt v malých rozptýlených skupinách. K tomu přichází psychická zátěž, permanentní vědomí, že kdykoli se pohnete, může vás sledovat objektiv, za kterým letí hlavice. Ukrajinské ministerstvo obrany uvádí, že jen za rok 2025 vzniklo 534 kilometrů ochrany logistických tras proti dronům v sedmi oblastech. Když i zásobovací silnice potřebují protidronové štíty, je jasné, jak hluboce drony proměnily celé bojiště.

Hra na kočku a myš, ne absolutní dominance

Bylo by nepoctivé tvrdit, že Ukrajina získala nezpochybnitelnou technologickou nadvládu nad celou ruskou armádou. Video dokládá lokální taktickou výhodu 5. brigády v konkrétní epizodě. Rusko reaguje vlastním masovým nasazením FPV, elektronickým bojem, protidronovými sítěmi i úpravami vozidel a postavení. Obě strany se adaptují v logice neustálého střetu senzorů a protiopatření.

Co ale záběry říkají jednoznačně: ruská pěchota v mělkých nebo improvizovaných krytech je po odhalení extrémně zranitelná. Samotná opevněná linie bez maskování, rozptýlení a aktivní protiakce už nestačí. Drony samy o sobě území neobsadí a neudrží, ale bez nich už průběh této války vysvětlit nejde. NATO i armádní analytici mluví o zásadní proměně způsobu vedení války a Ukrajina patří mezi hlavní laboratoře, kde se tato proměna odehrává v reálném čase.

Český kontext: dronová aliance i bojově ověřené systémy

Česká republika není v tomto příběhu jen divákem. Premiér Fiala na podzim 2025 mluvil o vzniku Dronové aliance s Ukrajinou, ministerstvo zahraničí v lednu 2026 explicitně zmiňovalo spolupráci v oblasti dronového boje a přenos ukrajinské protidronové expertízy do Česka. Prezentační materiály CzechAid představují český autonomní bojový UAV systém označený jako „bojově ověřený na Ukrajině“. Přímá vazba na 5. brigádu doložená není, ale české technologie v dronové oblasti na ukrajinském bojišti prokazatelně působí.

Podle CVVM z listopadu 2025 sleduje dění na Ukrajině 63 % české veřejnosti a dodávky vojenského vybavení podporuje 54 %. Zároveň roste únava z války. Videa jako toto mohou pro část publika fungovat jako argument pro pokračování podpory, a pro jinou jako další symbol vleklého a brutálního konfliktu.

Dvacet zásahů v jedné kompilaci. Dvacet momentů, kdy se zákop proměnil z úkrytu v past. A operátoři 5. brigády točí dál.