Ukrajinci zastavili jednu z největších ruských rafinerií. Poškození je tak velké, že už s ní Putin nemůže počítat

Ilská rafinérie není žádná venkovská čerpací stanice. Závod v Severském okrese Krasnodarského kraje zpracovával 6,6 milionu tun ropy ročně a ukrajinské ministerstvo obrany ho označovalo za důležitý zdroj paliva pro ruské okupační síly na jihu Ukrajiny včetně Krymu. Teď stojí. Operátoři 1. samostatného centra Sil bezpilotních systémů a 414. brigády „Ptáci Maďara“ vypustili drony na cíl vzdálený zhruba 400 kilometrů, a trefili přesně to, co rafinérii dělá rafinérií: trojici primárních destilačních jednotek AT-4, AT-5 a AT-6.

Co přesně drony zasáhly

Podle oficiálního profilu rafinérie má závod šest technologických jednotek. Tři z nich (AT-4 s kapacitou 0,3 milionu tun ročně, AT-5 s kapacitou 1,8 milionu tun a AT-6 s kapacitou 3,6 milionu tun) představují dohromady 5,7 milionu tun roční kapacity. To je 86,4 % celkového projektovaného výkonu závodu. Analytická platforma Hamerintel na základě satelitního vyhodnocení a následného posouzení škod uvádí, že právě tyto tři jednotky pokrývaly zhruba 99 % primárního zpracování ropy v Ilsku. A že produkce se zastavila.

Vedle destilačních kolon zasáhl úder i tankfarm, tedy skladovací kapacity, bez nichž závod nemá kam ukládat surovinu ani meziprodukty. Gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv přiznal požáry ve dvou podnicích v Severském okrese a oběti útoku, ale o technickém rozsahu škod na rafinérii mlčel. To je typický ruský komunikační vzorec: přiznat oheň, zamlčet rozsah.

Šest let modernizace v plamenech

Právě jednotka AT-6 dělá z tohoto zásahu víc než „další požár v Rusku“. Firma v březnu 2020 oznámila stavbu AT-6, která měla zdvojnásobit kapacitu závodu, z původních tří milionů tun na 6,6 milionu tun ročně. Plný rozběh plánovala do konce roku 2021. Investice měla z Ilsku udělat palivovou oporu celého jižního směru. Šest let od zahájení stavby a necelých pět let od plánovaného spuštění je hlavní efekt modernizace v troskách.

Samotná AT-6 představuje víc než polovinu celé projektované kapacity rafinérie. Jeden úder vymazal to, co roky budování a miliardy rublů měly zajistit na desetiletí dopředu. Pro Kreml to znamená, že s výstupem Ilské rafinérie nelze v nejbližším provozním a logistickém plánování bezpečně počítat, ani pro civilní trh na jihu Ruska, ani pro zásobování armády.

Dopad na frontu a ruskou palivovou logistiku

Ukrajinské ministerstvo obrany už dříve zařadilo Ilsk mezi klíčové zdroje paliva pro okupační síly na jihu Ukrajiny a na Krymu. Výpadek neznamená, že ruské jednotky zítra zůstanou bez nafty. Rusko má další rafinérie a strategické zásoby. Znamená to ale delší převozy z jiných závodů, menší redundanci celého systému a vyšší zranitelnost jižní palivové logistiky při každém dalším útoku.

A další útoky přicházejí. Síly bezpilotních systémů v posledních dnech veřejně hlásily zásahy:

• moskevské rafinérie (kapacita přes 12 milionů tun ročně),
• permské rafinérie (asi 13 milionů tun ročně),
• novošachtinské rafinérie (asi 7,5 milionu tun ročně).

Ilsk s 6,6 milionu tun ročně není největší z těchto cílů, ale jeho regionální význam pro jih je nenahraditelný. Ukrajina systematicky ničí ruskou rafinérskou kapacitu po celé hloubce území, a dělá to s rostoucí přesností.

Ruská rafinérská krize v číslech

Před invazí v lednu 2022 zpracovávaly ruské rafinérie téměř 6 milionů barelů denně. Mezinárodní energetická agentura nyní pro zbytek roku 2026 i rok 2027 počítá už jen se 4 miliony barelů denně. Třetina kapacity pryč. A tempo ukrajinských útoků podle IEA brání jakémukoli smysluplnému zotavení.

Zasažených 5,7 milionu tun ročně v Ilsku odpovídá zhruba 2,9 % tohoto sníženého výhledu. Samo o sobě to nezní dramaticky, ale v kontextu desítek dalších zasažených závodů je to další rána do systému, který už pracuje na hraně.

Pro český trh je relevantní především tlak na ceny dieselu a dalších destilátů. Americká EIA v zářijovém výhledu uvádí, že ruské rafinérské výpadky budou tlačit na globální distilátový trh minimálně do první poloviny roku 2027. Nejde o skokový růst cen benzinu, ale o postupné zvyšování velkoobchodních marží u motorové nafty.

Opraví se to? A jak rychle?

Veřejný harmonogram oprav ani odhad nákladů zatím neexistuje. Jako srovnání: po zásahu moskevské rafinérie 20. září Reuters psal o opravách v řádu týdnů. Jenže v Moskvě šlo o jednu jednotku. V Ilsku jsou podle dostupných vyhodnocení zasaženy tři hlavní destilační jednotky plus tankfarm. Minimálně týdny, při těžkém poškození primárních uzlů spíš déle.

A i kdyby se opravy podařily, nic nebrání dalšímu útoku. Ukrajina už prokázala, že dokáže zasáhnout rafinérie v hloubce stovek kilometrů na ruském území, a frekvenci úderů zvyšuje. Každá opravená kolona je potenciální cíl pro další dron.

Ilská rafinérie byla po modernizaci pýchou ruského rafinérského průmyslu na jihu. Teď je důkazem, že ani investice za miliardy rublů nechrání před precizním úderem ze 400 kilometrů. Kreml může plánovat cokoliv, ale bez paliva se plány těžko realizují.