Ukrajinské dělostřelectvo rozstřílelo celý ruský konvoj o 12 obrněncích. Vojáky v přilehlém lesíku poté opakovaně pokropilo kazetovou municí.
I když se ruská armáda opakovaně pokouší o průniky ukrajinskou obranou pomocí obrněných konvojů, opakovaně se ukazuje, že to není efektivní taktika. Což potvrzuje i nedávno zveřejněný případ, který redakce Armádního Zpravodaje objevila u divize TIVAZ, když zveřejnila záběry (níže). Je na nich vidět, jak se 12 obrněných vozidel pokoušelo dosáhnout pozic ne neznámém místě, ale doslova je na polní cestě rozstřílelo ukrajinské dělostřelectvo.
Vojáci z konvoje utekli, ale ne moc daleko
Kdy přesně k incidentu došlo, není jasné, ale záběry se dostaly ven 28. června 2025, takže je možné, že jde o události z posledních týdnů. Armádní Zpravodaj připomíná, že jsou z důvodu bezpečnosti často zveřejněny až s odstupem týdnů nebo měsíců, a i přesto bylo prozrazeno velmi málo informací – známa není ani lokalita, kde k tomu došlo.
Ze záběrů pak bohužel nelze identifikovat ani použitou techniku, ale lze ji odhadnout. Ruská armáda má poměrně známé obrněnce, takže mohlo být součástí konvoje třeba bojové vozidlo pěchoty BMP-1, ale také novější BMP-2 nebo BMP-3. Jestliže byl zapojen i tank, zřejmě se jednalo o T-72, pravděpodobně v rozšířené nejlepší modernizaci B3M, a téměř jistě pak byly zapojeny i MT-LB, která jsou využívána jako transportéry pro pěchotu.
Ukrajinské dělostřelectvo dostalo informace o poloze konvoje z dronu, což je dnes běžné, načež se mu ho podařilo zastavit – standardně bývají jako první znehybněna první a poslední vozidla, jelikož ne každá technika dokáže z cesty sjet a pokračovat po poli. Následně proběhlo několik dělostřeleckých úderů klasickými granáty různých ráží.
Vojáci z konvoje se intuitivně rozutekli do blízkého lesíku, pročež Ukrajinci nasadili kazetovou munici. Je vidět, že s ní doslova kropí rozsáhlé území několikrát po sobě – opět byly zjevně použity různé typy, jelikož dopadá jak menší, tak větší submunice. Jednat se mohlo například o americké M483 a M864, které se „rozloží“ ve vzduchu a dopadají jednotlivě.
Wikipedia uvádí, že tzv. DPICM munice M483 vznikla v 70. letech 20. století, a později vstoupila do výzbroje její vylepšená verze M483A1. Ta nesla 88 kusů submunice podobné granátům, ale dle typu se jiné kazetové projektily pochopitelně liší. Dolet M483A1 je do 17 km, u jiné to je i dvojnásobně více, a lze těžko odhadovat, o jakou se v tomto případě jednalo.
Je však na místě připomenout, že se mnohé státy zavázaly ji nepoužívat, a tak pochází často právě z Ameriky, protože ta k nim nepatří (stejně jako Rusko a Ukrajina, z nichž si obě vyrábí i vlastní, ačkoliv v západní standardu 155 mm asi těžko). Výsledkem úderů je každopádně zničený ruský konvoj, a velmi pravděpodobně i většina vojáků, která se ukryla.
Mohli vojáci v konvoji udělat něco lépe?


