Rusové obklíčili Orechov ze tří stran, ale nepostupují. Ukrajinské protiútoky jim lámou pravý bok, bleskovou válku pohřbily

Orechov leží 56 kilometrů jižně od Záporoží a na mapě to vypadá, jako by se kolem něj stahovala smyčka. Z východu tlačí hulajpolský klín, z jihu ruské síly postoupily k Novodanylivce, ze západu se rameno útoku snaží přeříznout silnici do oblastního centra. Jenže mapa není terén. Mezi geometrií obklíčení a skutečným uzavřením kotle zeje propast, kterou Rusové nedokážou zacelit, a ukrajinské protiútoky ji ještě rozšiřují.

Tři ramena, žádný kotel

Mluvčí ukrajinských Sil obrany jihu Vladyslav Vološyn už 5. března popsal ruský záměr jasně: dostat se co nejblíž k Orechovu a zajistit jeho okraje. Pásmo útoků se táhne od Ščerbaků na západě přes Novodanylivku na jihu až po Malou Tokmačku na jihovýchodě. Orientační vzdálenosti: Novodanylivka leží asi sedm kilometrů od města, Malá Tokmačka zhruba dvanáct. Západní rameno mělo podle analýzy serveru Meduza odříznout město od Záporoží.

Neodřízlo. Severní koridor zůstává průjezdný. A právě v tom je rozdíl mezi tříramenným tlakem a funkčním obklíčením. Bez uzavření severu nemají Rusové kotel, mají jen drahý, rozptýlený nápor, který jim žere rezervy rychleji, než stačí postupovat.

Pravý bok pod palbou

Klíčem k pochopení ruského selhání je styk tří armád skupiny vojsk „Vostok“: 5., 29. a 36. armády. Právě tam, kde se jejich operační zóny setkávají, Ukrajinci udeřili. Uskupení výsadkových vojsk zahájilo 29. ledna takzvanou oleksandrivskou operaci a během prvního týdne dokázalo podle komunikace DŠV omezit ruský přístup k síti Starlink, čímž protivník ztratil situační přehled v kritické fázi.

Výsledek: průnik odhadovaný na 10 až 15 kilometrů do ruské obrany na styku 29. a 36. armády. Ukrajinské jednotky (konkrétně 1. samostatný útočný pluk a 2. prapor 95. výsadkové útočné brigády) využily sníh a mlhu k infiltraci, systematicky ničily ruské průzkumné drony Mavic a pronikly do týlu. Polský analytický institut OSW potvrdil zisky západně od řeky Hajčur i protiútoky mezi Stepnohirskem a Prymorským.

Jde o severní a severovýchodní flank hulajpolského klínu, kde ruská obrana nebyla souvislá. Ukrajinský postup směrem k Uspenivce a Temyrivce ohrožuje logistickou osu Hulajpole–Velyka Novosilka, a tím nutí ruské velení přelévat rezervy na stabilizaci boků místo soustředění sil na Orechov.

Proč blesková válka nefunguje

Ruský předjarní záměr byl jasný: rychle dojít na okraje Orechova dřív, než Ukrajina dorovná síly. Něco jako lokální blesková operace, využít prostor, než se obránce vzpamatuje. Místo toho přišla realita roku 2026.

Analytik Kostiantyn Mašovec v dubnu napsal, že 5. armáda už minimálně týden neměla významnější taktické zisky a potřebuje výrazné doplnění útočných skupin. Stejně na tom je 58. armáda. Praktický projev:

• Útočné skupiny se zmenšily na minimum.
• Příprava i drobného útoku trvá týdny.
• Hloubka úspěšného průniku zřídka přesáhne deset kilometrů, než narazí na dronovou obranu a zálohy.
• Vološyn 13. března potvrdil přesun dvou námořních pěchotních jednotek na jih, což je signál, že bez čerstvých sil tempo neudrží.

Únorová čísla mluví sama za sebe: 908 ruských útoků v jižní operační zóně, 30 až 32 střetů denně, deklarované ztráty přes 7 100 vojáků. Na hulajpolském směru vrchní velitel Syrskyj ještě 26. března uváděl kolem dvaceti střetů denně. Intenzita je obrovská. Postup minimální.

Město, které přežívá ve sklepech

Za čísly o armádních operacích žije Orechov svůj vlastní příběh. Šéf místní vojenské správy Mykola Vynnčenko v rozhovoru uvedl, že 95 procent bytového fondu je zničeno a veškerá kritická infrastruktura poškozena. Ve městě zůstává asi 720 lidí. Sklepy, které slouží jako úkryty, nechrání před přímým zásahem pětisettkilogramových klouzavých bomb.

Jen za březen 2026 místní zdroje evidují šest zabitých a 23 zraněných civilistů, mezi nimi tři děti. Město čelí dělostřelectvu, letectvu, FPV dronům, a přesto v něm lidé zůstávají.

Co bude dál

Situace u Orechova potvrzuje širší vzorec této války: lokální posuny ano, rychlé operační využití ne. Srovnání s Pokrovskem nebo Časivem Jarem ukazuje totéž; éra dronů a přesně naváděné munice proměnila každý kilometr postupu v týdny příprav a těžké ztráty. Ruské velení dál dává orechovskému směru prioritu, ale bez výrazného doplnění sil a bez vyřešení rozbitých flanků zůstane třístranný tlak na mapě hrozbou, která se v terénu nedokáže proměnit v pád města.

Orechov stojí. Zničený, vylidněný, pod palbou ze tří stran, ale stojí. A jeho severní koridor zůstává otevřený.