Ukrajinský veterán je v Praze a učí Čechy létat s drony. „Zabíjet Rusy zvládne každý. Armádu ničí něco jiného“

Věta zní cynicky, dokud ji člověk nezasadí do kontextu. „Zabíjet Rusy zvládne každý,“ tím Mykola neříká, že je válka snadná. Říká, že samotný technický akt odpálení dronu na cíl není to, co ukrajinskou armádu drtí. Problém je jinde. V rigidním velení, které nedokáže delegovat rozhodování. V chybějícím seržantském sboru, který by spojoval důstojníky s mužstvem. Ve vnitřní kultuře, kde se iniciativa zdola trestá místo odměňuje. Právě tohle podle něj armádu rozleptává víc než ruské granáty. A právě proto přijel do Prahy, aby předal zkušenosti lidem, kteří se chtějí připravit, než bude pozdě.

Kdo je Mykola a proč učí v Česku

Příjmení veřejně neuvádí, což u aktivních veteránů z ukrajinských speciálních sil není neobvyklé. Do Prahy ho přivedla organizace Strong Europe, česká platforma, která od března 2026 propojuje české civilisty s ukrajinskými a českými veterány. Její zakladatel Martin Kroupa při spuštění projektu řekl jasně: „To není úkol pouze pro stát.“ Myšlenka je prostá: Ukrajina se pod tlakem fronty učí rychleji než zbytek Evropy a bylo by hloupé ty zkušenosti nevyužít.

Nejde přitom o oficiální kurz Armády ČR. Strong Europe cílí na širokou veřejnost a pořádá kurzy připravenosti, v nichž figurují lidé z bezpečnostního prostředí. Mezi poradci projektu je například psychiatr Jan Vevera, bývalý hlavní odborník AČR pro psychiatrii, nebo Otakar Foltýn z Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Pražský dronový výcvik tak není izolovaná akce, ale součást širšího systému, který chce přenášet ukrajinské know-how do české legislativy, výcviku obyvatel i armádní praxe.

Co armádu ničí zevnitř

Mykolův výrok o zabíjení funguje jako drsná zkratka pro něco, o čem se na Ukrajině mluví stále hlasitěji. Problém není nedostatek odvahy ani techniky. Problém je struktura. Bývalý vrchní velitel Oleksandr Syrskyj čelil kritice za rigidní styl řízení, který přetěžoval důstojnické velení a brzdil rozhodování v malých jednotkách. Část vojáků mu veřejně vyčítala vysoké ztráty.

Když v červenci 2026 nastoupil do čela armády Mychajlo Drapatyj, ČT24 ho popsala jako představitele mladší generace, pečlivého plánovače, otevřenějšího inovacím a s lepší komunikací směrem k vojákům i veřejnosti. Podle analýzy Reuters ho čeká trojí test: nedostatek lidí, reforma velení a rychle se vyvíjející dronová válka. Mykolova slova o tom, že armádu ničí „něco jiného“, tak nejsou izolovaným názorem jednoho frustrovaného veterána. Jsou ozvěnou debaty, která rezonuje celou ukrajinskou společností.

Reforma seržantského sboru je klíčový pojem, který se v té debatě vrací. Poddůstojníci mají být skutečným pojítkem mezi velením a mužstvem: zajišťují výcvik, disciplínu, předávají rozhodovací pravomoci na nejnižší úroveň. Pokud tahle vrstva nefunguje, celá armáda ztrácí pružnost. A na moderním bojišti, kde se situace mění v řádu minut, je pružnost otázkou přežití.

Drony v rukou civilistů: proč to dává smysl i v Česku

V roce 2022 byly drony na ukrajinské frontě doplňkem. V roce 2026 jsou páteří boje. Výcvik operátorů už dávno nestojí jen na základním pilotování; zahrnuje elektronický boj, průzkum, koordinaci úderů i organizaci jednotek. A právě proto má smysl přenášet tuhle zkušenost i do civilního prostředí.

Strong Europe veřejně mluví o „kurzech přípravy pro širokou veřejnost“, detailní sylabus pražského dronového výcviku ale nezveřejnila. Odhadujeme, že u takového formátu půjde vedle samotného pilotování i o bezpečný provoz, orientaci v omezeních letu, základní taktické myšlení a přenos ukrajinské praxe do civilní připravenosti. Zájemci se mohou registrovat přes web organizace k odběru pozvánek na akce a tréninky.

I mimo vojenský rámec má ovládání dronu praktický přínos, od fotografie přes inspekce budov a mapování terénu až po krizovou připravenost. V Česku ovšem ani „běžné“ létání není bez pravidel. Podle Úřadu pro civilní letectví je pro většinu provozů nutná registrace provozovatele, často i online test pilota, a před každým letem kontrola zón v oficiální mapě DroneMap, která od září 2025 nahradila starší DronView.

Export zkušeností, ne válečná atrakce

Bylo by snadné vidět v pražském výcviku exotickou epizodu: ukrajinský veterán v české metropoli učí civilisty něco, co znají hlavně z videí na sociálních sítích. Jenže realita je jiná. Ukrajina je dnes největší laboratoří moderního boje na světě. Každý den na frontě generuje poznatky, které západní armády nemají odkud čerpat. Přenos těchto zkušeností do českého prostředí není charita směrem k Ukrajině. Je to investice do vlastní bezpečnosti.

Strong Europe se navíc neprezentuje jen jako pořadatel kurzů, ale i jako platforma pro legislativní doporučení a budování bezpečnostní komunity. Kroupa a jeho tým chtějí, aby se české instituce učily z ukrajinských chyb i úspěchů dřív, než budou muset řešit vlastní krizi. Mykolova přítomnost v Praze je konkrétním krokem tímto směrem.

Mykola se vrátí na Ukrajinu. Zkušenosti, které v Praze předal, zůstanou. A jeho nejtvrdší poučení, že armádu neničí nepřítel, ale vlastní neschopnost se reformovat, platí univerzálně, nejen pro Kyjev.