Někteří evropští politici se obávají, že pokud by se Rusku podařilo zdolat Ukrajinu, mohou být na řadě i další evropské země, čemuž chtějí zabránit.
Jestliže by došlo k zastavení evropské pomoci napadené Ukrajině, mohlo by to pro mnohé evropské země znamenat ohrožení a během několika let i riziko války. Není totiž vyloučeno, že Rusko, jehož režim přiměl ekonomiku přejít na válečný stav, by ve svých agresivních výbojích nepokračovalo, protože by k tomu mělo připravenou armádu a dostatek zdrojů.
Ukrajinu zachránila jenom pomoc Západu
Před ukončením pomoci Ukrajině varoval německý ministr obrany Boris Pistorius, který dle Pravdy uvedl, že pokud přestane Západ podporovat Ukrajinu, bude to znamenat její konec, tedy konec konec suverénního, svobodného státu ve středu Evropy. Jen pomoc a vojenské dodávky západních spojenců jí pomohly bránit se ruské agresi, která začala před téměř třemi lety. V NATO dokonce existují i úvahy, že by Evropa mohla platit za americké zbraně pro Ukrajinu, jak ArmádníZpravodaj informoval v lednu 2025 s tím, že toho „musí být schopna“.
Konce západní podpory se mnozí obávali s nástupem nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, jelikož dodávky jeho země jsou pro Ukrajinu klíčové. Amerika totiž po jeho inauguraci pozastavila poskytování některé zahraniční pomoci na 90 dní, jak ArmádníZpravodaj informoval, ovšem s tím, že na Ukrajinu proudí americká vojenská pomoc i nadále, což později potvrdil i Pentagon. AP pak uvádí, že ale není jasné, jak je to s humanitární pomocí.
Vladimir Putin připravuje válku
Mezi vysokými evropskými představiteli panuje aktuálně obava, že by Rusko mohlo během 3 až 5 let zaútočit na evropské země NATO, ale Vladimirovi Putinovi do hlavy nikdo nevidí. Velmi pravděpodobně také bude měnit své choutky podle toho, jak dopadnou setkání s Donaldem Trumpem. Toho jediného totiž pravděpodobně vnímá jako skutečného soupeře, s nímž se může domluvit, za jakých podmínek válka na Ukrajině skončí.
Ukrajinská rozvědka nedávno zpracovala zprávu, jak je na tom ruská ekonomika a armáda a nakolik je země schopná pokračovat ve válce. Vyplynulo z ní však hlavně to, že se bude ruský prezident pravděpodobně manipulovat toho amerického a jeho mírové snahy. Na podmínkách ukončení invaze se totiž ani jedna válčící strana v tuto chvíli neshoduje.
Třeba ukrajinský prezident zdůraznil, že jeho země potřebuje pevné bezpečnostní záruky, za což považuje zejména vstup do NATO a EU, jak ArmádníZpravodaj informoval. Úplně jinak to ovšem vidí ruský prezident, který požaduje úplnou kapitulaci Ukrajiny, její značné odzbrojení a slib, že do Severoatlantické aliance nevstoupí a zůstane neutrální.
Dokonce i Boris Pistorius se obává, že by Rusko mohlo v případě vítězství na Ukrajině zaútočit na Evropu. „Je pravda, že to není naše válka, ale mohla by se stát naší. Každý, kdo poslouchá Vladimira Putina, může dojít k jedinému závěru: Putin se připravuje,“ prohlásil podle Zeit.