Ustrašený Putin se bojí o život. Kdykoliv ho mohou zlikvidovat Ukrajinci i jeho nejvěrnější stoupenci

Dne 6. listopadu 2025 Vladimir Putin navštívil Samaru. Od té doby ho žádný veřejně ověřitelný zdroj nezachytil na cestě do ruských regionů. Nezávislý výpočet serveru Agentstvo, který převzal The Moscow Times, ukazuje rekordní pauzu, 196 dní k 21. května 2026. Předchozí maximum, 132 dní z roku 2020, mělo hygienický důvod. Tohle má důvod jiný. Kreml se chová, jako by prezidentovi šlo o život. A podle uniklého evropského zpravodajského dokumentu mu skutečně jít může, ze dvou stran najednou.

Dokument, který pojmenovává strach

Začátkem května 2026 zveřejnil investigativní server iStories dokument připisovaný evropské zpravodajské službě. OCCRP následně uvedl, že několik klíčových tvrzení bylo nezávisle potvrzeno dalšími zdroji. Obsah je výbušný: od března 2026 Kreml pracuje ve stavu vysoké pohotovosti kvůli obavám z úniku citlivých informací, spiknutí uvnitř elity a konkrétně z atentátu provedeného dronem.

Dokument jmenuje Sergeje Šojgua jako „potenciální destabilizační faktor“, bývalý ministr obrany ztratil vliv po zatčení svého blízkého spolupracovníka Ruslana Csalikova. Popisuje také ostré třenice mezi náčelníkem generálního štábu Gerasimovem, šéfem FSB Bortnikovem a velitelem Národní gardy Zolotovem. Jiskrou mělo být zabití ruského generála Fanila Sarvarova v prosinci 2025 a následná debata o tom, kdo selhal v ochraně.

Nejde o jednu konkrétní atentátní skupinu, kterou by zdroje identifikovaly jménem. Jde o něco v jistém smyslu horšího: rozpad důvěry uvnitř systému, kde každý podezírá každého.

Bunkry, dvojníci a zakázané telefony

Režim ochrany, který dokument popisuje, připomíná spíš válečný stav než běžný prezidentský protokol. Personál v Putinově blízkosti, kuchaři, fotografové, bodyguardi, nesmí údajně používat telefony s přístupem k internetu ani veřejnou dopravu. Doma na ně dohlíží. V částech Moskvy docházelo k výpadkům mobilního internetu, které bezpečnostní složky zdůvodňovaly „ochranou“.

Investigativa Systema, publikovaná RFE/RL, už dříve odhalila tři téměř identické pracovny, v Novo-Ogarjovu, Soči a na Valdaji. Řada schůzek prezentovaných jako aktuální byla natočena jinde nebo dříve. Reportéři to prokázali přes vizuální detaily: polohu kliky na dveřích, švy na stěnách, texturu dřeva. Cestovní data televizních štábů pak ukázala, že kameramani byli na jiném místě, než kam Kreml umísťoval „živý“ přenos.

Když západní média v květnu 2026 psala o bunkrech, Kreml reagoval vypuštěním videa, na němž Putin prochází Moskvou. Obraz normálnosti jako odpověď na obraz strachu. Jenže právě ta potřeba reagovat prozrazuje, jak vážně Moskva západní zprávy bere.

Srovnání s nedávnou minulostí je výmluvné. V březnu 2022, pár týdnů po začátku invaze, Putin ještě vystoupil na stadionu Lužniki před desítkami tisíc lidí. Dnes nenavštěvuje ani vlastní vojenskou infrastrukturu. Podle zjištění serveru Proekt přestal jezdit i do sočské rezidence, kvůli obavám z dronového útoku po incidentech z podzimu 2023, kdy byly drony sestřeleny v blízkosti Novo-Ogarjova.

Pavučina a valdajský přízrak

Ukrajinská hrozba není abstraktní. Operace Pavučina z 1. června 2025 to ukázala způsobem, který musel kremelské plánovače znepokojit. Podle zdrojů SBU byly FPV drony propašovány hluboko do Ruska, ukryty v dřevěných kabinách na nákladních autech a na dálku vypuštěny proti strategickým bombardérům na čtyřech letištích. Ukrajinská strana tvrdí, že zasáhla 41 letadel a způsobila škody přes sedm miliard dolarů. Nezávislá analýza Meduzy na základě videí a satelitních snímků potvrdila nižší, ale stále významné ztráty, minimálně deset až třináct bombardérů typu Tu-95 a Tu-22.

Praktický význam pro Putinovu bezpečnost? Ukrajina prokázala schopnost dostat útočné prostředky stovky kilometrů za frontovou linii netradičním způsobem, který obchází klasickou protivzdušnou obranu.

Kolem valdajské rezidence bylo podle investigativy Radia Svoboda rozmístěno nejméně dvanáct systémů Pancir-S1, na poměry lokality mimořádně husté krytí. Přesto právě Valdaj se stal předmětem propagandistické hry. Na přelomu roku 2025 a 2026 ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že Ukrajina zaútočila 91 drony na Putinovu rezidenci. Jenže CIA podle Wall Street Journal vyhodnotila, že cílem bylo jiné vojenské zařízení v Novgorodské oblasti. A místní obyvatelé, které oslovil outlet Mozhem Obyasnit, nehlásili žádný hluk ani varování.

Moskva tedy buď útok zveličila, nebo si ho přivlastnila. V obou případech to sloužilo jednomu účelu: demonstrovat, že prezident je terčem, a tím ospravedlnit další zpřísnění režimu.

Co by změnil převrat, a co ne

Otázka, zda by Putinovo odstranění ukončilo válku, nemá jednoznačnou odpověď. Analýza Council on Foreign Relations z roku 2026 počítá s tím, že případná změna vedení by nejspíš přišla shora, z nitra stávajícího systému. Nástupce může být pragmatičtější, ale stejně tak tvrdší. Silovici, kteří by převrat provedli, nemusí chtít mír. Mohou chtít jen jiného velitele.

Tatiana Stanovaya z Carnegie Endowment to doplňuje střízlivě: dokud je Putin u moci a režim má zdroje, válka pravděpodobně poběží dál. Revize ruských cílů by přišla až po politické změně, ne před ní. Samotná izolace prezidenta válku nezastaví, Putin může týdny řídit operace z bunkru přes úzký zabezpečený okruh. Dopad je nepřímý: užší informační filtr, větší závislost na malém kruhu lidí, slabší demonstrace kontroly nad regiony.

V prokremelském prostředí navíc rezonuje čerstvá zkušenost: dopadení venezuelského prezidenta Madura začátkem roku 2026. Igor Girkin to veřejně četl jako demonstraci toho, jak velmoc jedná proti hrozbě. Pro lidi kolem Putina to byl signál, že osobní imunita autoritáře není samozřejmá.

Prezident v pasti vlastního systému

Síla tohoto příběhu není v tom, že by existoval doložený plán na Putinovu likvidaci. Spočívá v tom, že režim se začal chovat, jako by taková možnost byla trvale na stole, a podle toho přestavěl celý svůj provoz. Předtočené záběry místo živých cest. Bunkry místo stadionů. Zakázané telefony místo důvěry.

Putin není člověk na dostřel komukoliv kdykoliv. Je ale člověk, jehož manévrovací prostor se smrskl na tři města a několik zabezpečených budov. A čím menší je ten prostor, tím méně vidí ven, a tím víc se musí spoléhat na ty, kterým už nevěří.