Video: Rusové obalili raketomet BM-27 Uragan improvizovaným pancířem. Ukrajinci ale našli slabinu a zničili ho

Dne 2. října 2026 zveřejnil 2. prapor 413. pluku sil bezpilotních systémů „Raid“ na svém facebookovém profilu video, které zachycuje přímý dronový zásah ruského salvového raketometu BM-27 Uragan. Systém stál na okupovaném území Záporožské oblasti, byl přestavěný na nový ruský podvozek BAZ-69092 a obalený improvizovanou protidrónovou konstrukcí. Nic z toho nestačilo. Operátoři „Raidu“ našli cestu skrz ochranu a odpalovací vozidlo zničili. Případ ukazuje, že ani kombinace modernizace a bastlení nedokáže z cenného raketometu udělat odolný cíl, pokud protivník ovládá celý řetězec od průzkumu po navedení dronu do správného úhlu.

Co je BM-27 Uragan a proč o něj Rusko stojí

BM-27 Uragan, v NATO označení 9P140, je sovětský 220mm salvový raketomet se šestnácti odpalovacími trubicemi. Plnou salvu dokáže vypálit za méně než dvacet sekund a dostřel jeho raket sahá zhruba ke 35 až 40 kilometrům. To z něj dělá nástroj plošného ničení, který dokáže během okamžiku zasypat celý sektor frontové linie. Oproti běžnějšímu BM-21 Grad, lehčímu systému se 40 trubicemi ráže 122 mm a dostřelem kolem 20 kilometrů, je Uragan vzácnější a logisticky náročnější. Používá totiž 220mm munici, jejíž zásoby jsou podle Defense Express i pro samotné Rusko deficitní. Ruský průmysl podle dostupných údajů vyrobil v roce 2023 jen 2 800 raket pro tento systém. Každý ztracený Uragan tedy neznamená jen mínus jeden nosič, znamená oslabení celého systému, který je obtížné zásobovat.

Právě proto dal někdo na ruské straně rozkaz, aby tento konkrétní kus dostal dvojitou péči: přestavbu na nový podvozek i improvizovanou protidrónovou ochranu.

Nový podvozek, stará zranitelnost

Původní Uragany jezdily na podvozku ZIL-135LM, jehož výroba skončila v roce 1995. Podle analýzy amerického OE Watch přešla ruská armáda u části Uraganů na domácí podvozek BAZ-69092, a to ze tří důvodů: válečné ztráty, zastaralost ZILu a snaha zbavit se závislosti na součástkách vyráběných mimo Rusko. Přestavba na nový podvozek je tedy příznakem problémů s udržitelností staré techniky, ne kosmetickou modernizací.

Jenže nový podvozek řeší mobilitu a logistiku. Neřeší to, co na současném bojišti zabíjí nejvíc, tedy drony.

Proto se na tomto konkrétním Uraganu objevila i improvizovaná protidrónová ochrana. Pojem „pancíř“ je v tomto případě trochu zavádějící. Nejde o klasické pancéřové pláty přivařené k trupu. Jde o pasivní konstrukci: kovové rámy, mříže nebo pletivo umístěné s odstupem nad kabinou a nad odpalovací částí vozidla. Princip je jednoduchý: bariéra má narušit trajektorii útočícího dronu nebo předčasně odpálit jeho munici dřív, než pronikne k citlivým částem raketometu. Defense Express podobné úpravy na Uraganech dokumentoval už v květnu 2023 a od té doby se staly u ruských vozidel poblíž fronty čím dál běžnějšími.

Samotný fakt, že Rusové takto „bastlí“ svou techniku, je podle nás tichým přiznáním, jak vážně berou ukrajinskou dronovou hrozbu.

Proč ochrana nestačila

Přesný bod, kterým ukrajinský dron pronikl ochranou tohoto Uraganu, veřejné zdroje nepopisují. Ale odborná literatura nabízí jasné vysvětlení, proč pasivní ochrana sama o sobě selhává.

Studie NATO C-IED Centre of Excellence výslovně uvádí, že mřížové bariéry nejsou kompletním řešením. Mají mezery, nekryjí všechny úhly a samy o sobě pravděpodobně nezastaví pokročilejší dronové útoky. Analytici z West Pointu doplňují, že protidrónové sítě se mohou poškodit už po prvním zásahu a následné údery procházejí bez odporu. Účinná obrana vyžaduje kombinaci pasivních prvků s aktivními systémy a elektronickým bojem.

Právě tady se ukazuje klíčový rozdíl. Improvizovaná klec je statická. Dronový operátor je dynamický. Pokud zvládne průzkum, identifikaci cíle a výběr správného směru náletu, tedy zaútočí z úhlu, kde ochrana chybí nebo je nejslabší, kovová mříž mu nezabrání. A přesně to se podle všeho stalo.

Týmová práce, ne sólová akce

Úspěšný zásah raketometu za improvizovanou ochranou není dílem jednoho pilota s brýlemi na očích. Sám 413. pluk „Raid“ na svém kanálu popisuje, že do práce každé bojové osádky jsou zapojeny desítky lidí, od průzkumných a technických složek přes inženýry až po podpůrné jednotky. Celý řetězec od detekce cíle po jeho zničení musí fungovat rychle a koordinovaně, navíc v prostředí, kde obě strany nasazují prostředky elektronického boje.

Tento případ zapadá do širšího trendu systematického lovu ruského raketového dělostřelectva. Podle údajů ukrajinského ministerstva obrany k 1. říjnu 2026 přišlo Rusko o 2 174 raketometů různých typů. Jen dva dny před zveřejněním videa se podařilo zničit i naložený BM-21 Grad, u kterého dronový zásah vyvolal detonaci raket. Ukrajinské bezpilotní síly loví oba typy systematicky, těžší Uragan je ale citelnější ztráta.

Český rozměr dronové války

Česká republika se na dronových schopnostech Ukrajiny prokazatelně podílí. Ministerstvo zahraničních věcí v květnu 2025 hovořilo o česko-ukrajinské spolupráci zaměřené na munici a drony. Prezentační materiály CzechAid uvádějí český taktický bezpilotní systém jako „prověřený v boji na Ukrajině“. Konkrétní typy a počty prostředků pro frontové údery Praha veřejně nerozpočítává, ale průmyslová a projektová spolupráce běží.

Zničený Uragan v Záporožské oblasti je jedním řádkem ve statistice, ale vypovídá o víc než jen o jednom raketometu. Říká, že v dronové válce nestačí přivařit mříž a doufat. Říká, že i drahá a vzácná technika je zranitelná, pokud proti ní stojí koordinovaný tým, který umí najít slabý úhel.

💥🔥 «Рейд» відпрацював по «Урагану»

На тимчасово окупованій території Запорізької області оператори 2 батальйону 413 полку СБС «Рейд» уразили російську реактивну систему залпового вогню БМ-27 «Ураган».

Її особливість – використання дефіцитних 220-мм реактивних снарядів,… pic.twitter.com/U7msrb1JPm

— РЕЙД | 413 полк СБС (@413_raid) October 2, 2026