Video: Rusové z dronu cíleně lovili civilistu, který venčil psa u vody v Chersonské oblasti. Psa zabili, o muži se neví

Video se na internetu objevilo 24. října 2026 a okamžitě začalo kolovat ukrajinskými i mezinárodními kanály. Záběry pořízené přímo z dronu ukazují muže v civilním oblečení, bez jakékoli výzbroje, jak se prochází se psem u vody v Korabelném rajonu Chersonu. Operátor ho sleduje, míří, shazuje nálož. Pes je zasažen a umírá. Muž se pokouší uniknout, ale dron ho nepouští z obrazu. Při prvním šíření videa nebylo jasné, zda muž přežil; pozdější lokální rekonstrukce incident spojují s nálezem těl u mostu na Ostriv, tedy s fatálním koncem. Oficiální policejní potvrzení identity oběti ale v otevřených zdrojích dosud chybí.

Kde přesně k útoku došlo

Nejde o neurčitý bod kdesi v Chersonské oblasti. Geolokační rekonstrukce, kterou provedl OSINT analytik Brendan Kelley, zasadila incident ke konkrétnímu mostu spojujícímu pevninskou část Chersonu s mikrorajonem Ostriv přes rameno řeky Koševa. Souřadnice 46.625384, 32.595208. Most, který už roky trpí korozí a potřebuje opravu, vede přes klidnou vodní plochu, místo, kde by člověk čekal rybáře nebo lidi venčící psy. Ne dronový útok.

Pravděpodobné datum incidentu je 14. až 15. října 2026, nejpozději 15. října. Video se začalo šířit o devět dní později, kdy ho ruští aktéři sami vypustili na telegramové kanály. Lokální server Most s odkazem na ukrajinského aktivistu Serhije Sternenka tehdy uvedl, že pes uhynul a stav muže není znám. Až následné propojení s evakuací těl z mostu na Ostriv přineslo pravděpodobnost, že muž útok nepřežil.

Proč slovo „lovili“ není metafora

Krátkodosahové útočné drony, které ruská armáda v Chersonu nasazuje, pracují s živým obrazem v reálném čase. Operátor vidí, na koho míří. Rozliší člověka od auta, civilní oblečení od uniformy, psa od batohu. Právě proto Nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise OSN už v květnu 2025 uzavřela, že ruské dronové útoky na civilisty v Chersonské oblasti byly rozšířené, systematické a úmyslné. Nejde o zbraň „naslepo“. Jde o zbraň, která dává střelci čas si cíl prohlédnout, sledovat ho, počkat na správný okamžik, a pak shodit nálož.

V ruském textu citovaném při geolokaci tohoto incidentu zaznívá formulace, že „primárním cílem“ je „zcela omezit jakýkoli pohyb“ v takzvané červené zóně. To není vojenská operace proti nepřátelským pozicím. To je teror namířený proti samotnému faktu, že se člověk odváží vyjít ven.

A pak je tu detail, který celou věc posouvá do další roviny: útočníci záběry sami zveřejnili. Chlubí se tím. Na telegramových kanálech doplňují videa výhrůžkami, tvrzením o „legitimních cílech“ a demonstrací absolutní kontroly nad prostorem. Podle ukrajinského vyšetřování slouží záběry ze zabíjení civilistů dokonce jako údajný „výcvikový materiál“ pro nové operátory.

Chersonské „lidské safari“ v číslech

Muž se psem u mostu na Ostriv není izolovaný případ. Je jedním z mnoha set.

Centrum pro informační odolnost (CIR) do prosince 2025 ověřilo v chersonské červené zóně 317 incidentů namířených proti pravděpodobným civilistům, civilní infrastruktuře a záchranným složkám. OHCHR ve své zprávě uvádí, že právě v okolí Chersonu evidovalo největší počet civilních obětí krátkodosahových dronů v celé Ukrajině. Celkově tyto útoky od začátku plnohodnotné invaze zabily v Chersonské oblasti přes 300 civilistů a téměř 3 000 jich zranily.

Oběti mají jedno společné: dělaly naprosto běžné věci.

• Šly pěšky po ulici.
• Jely na kole.
• Seděly v autě nebo v autobuse.
• Pracovaly na vlastním pozemku.

CIR už dříve ověřilo i záběry, kde dron shazuje výbušninu přímo na psa, nebo zasahuje člověka, zvíře a civilní auto současně. Česká média tento vzorec popsala už na podzim 2024; ČT24 i Seznam Zprávy tehdy použily termín „lidské safari“. Od té doby se nic nezlepšilo. Naopak: taktika se podle OHCHR šíří i do Sumské, Záporožské a Dněpropetrovské oblasti, ale Cherson zůstává jejím epicentrem.

Kdo to vyšetřuje a může být video důkazem

Na ukrajinské straně případ spadá pod Službu bezpečnosti Ukrajiny a generální prokuraturu. Už v červnu 2026 oznámily stíhání deseti ruských vojáků identifikovaných v souvislosti s dronovými útoky na civilisty v Chersonské oblasti. Nad tím běží mezinárodní dokumentace: komise OSN sbírá svědectví a provádí místní šetření, OHCHR analyzuje otevřené zdroje.

Klíčovou roli hraje Eurojust. Rada EU mu dala pravomoc ukládat a analyzovat videa, fotografie i audio k válečným zločinům a sdílet je s Mezinárodním trestním soudem. Videa, která ruští operátoři sami zveřejňují, tak paradoxně mohou posloužit jako důkaz proti nim, za předpokladu, že je zajištěna autenticita, geolokace, časové určení a nenarušený řetězec původu. Ukrajinské soudy už veřejně dostupné internetové zdroje a videozáznamy jako důkaz přijímají.

Město, kde vyjít ven znamená riskovat život

Na podzim 2026 Oleksandr Prokudin, šéf Chersonské oblastní vojenské správy, otevřeně tlumočil stanovisko armády: ideální by bylo, kdyby všichni civilisté z Chersonu odjeli. Chersonská rajónní správa vydala speciální bezpečnostní návod pro civilisty: sledovat kanál Radar Cherson, vyhýbat se otevřeným prostranstvím, nezdržovat se u řeky. Varování před optovláknovými FPV drony, které nelze rušit elektronickým bojem, přibylo v dubnu 2026.

Přesto v Chersonu zůstávají desítky tisíc lidí. Starší, nemocní, ti, kteří nemají kam jít nebo odmítají opustit domov. Muž, který šel venčit psa k vodě u mostu na Ostriv, byl jedním z nich. Dron ho našel, sledoval a zaútočil. A jeho operátor si to natočil, aby se tím mohl pochlubit.