Ruská armáda poslala 22. července 2026 u Šachove na dobropilském směru obrněné kolony do útoku ve stylu, který se na frontě téměř nevidí od počátku války. Skončilo to masakrem.
Tanky, obrněná vozidla, raketomety BM-21 Grad a pěchota vyrazily ze dvou směrů, od Novoekonomičného a Vozdvyženky, s cílem prorazit ukrajinskou obranu a vtlačit se do prostoru Šachove. Místo průlomu ale kolona najela do vícevrstvé pasti. Miny, FPV drony, dělostřelectvo, raketomety a nakonec i taktické letectvo rozsekaly útočníky během čtyř hodin. Ukrajinská jednotka Phoenix, spadající pod Síly bezpilotních systémů, zveřejnila o dva dny později téměř čtyřminutový sestřih dronových zásahů. Bilance jen za tuto jednu jednotku: devět zničených tanků, dva obrněné vozy, tři raketomety Grad a 23 zabitých ruských vojáků. A to je přitom jen výsek celé obrany.
Stará taktika v nové válce
Na většině frontových úseků Rusko v létě 2026 tlačí malé pěší skupiny a lehká vozidla. Masivní mechanizovaný náraz, desítky kusů obrněné techniky postupující v kolonách, je taktika z úplně jiné éry. Přesněji z éry, kdy nad bojištěm nelétaly tisíce dronů s termovizí a FPV hlavicemi.
Přesto se k ní ruské velení u Šachove vrátilo. Podle komentáře Phoenixu, který přineslo Hromadske Radio, mohli Rusové vsadit na probíhající změny v ukrajinském velení a čekat pomalejší reakci obránců. Měli na místě nashromážděný personál i techniku. A měli plán: krycí dělostřelectvo, vlastní úderné drony Gerbera a Lancet, leteckou podporu. Z jejich pohledu nešlo o sebevražednou jízdu, ale o koordinovaný pokus o lokální průlom.
Jenže obránci útok čekali.
Čtyři hodiny v zóně ničení
Posádky byly v pohotovosti. Jakmile se ruské kolony přiblížily, spustil se systém, který ukrajinský důstojník na dobropilském směru popsal už na podzim 2025 pro Rádio Svoboda: technika vjede do zhruba dvacetikilometrové zóny od linie dotyku a „letí na ni všechno“.
První vrstvou byly miny. Pak přišly FPV drony, levné, přesné a v dostatečném množství, aby zasáhly jeden stroj za druhým. Dělostřelectvo a raketomety navázaly palbou na soustředěné cíle. Taktické letectvo mezitím zasáhlo mosty i pokusy o pontony, které měly koloně otevřít cestu přes vodní překážky. Čtyři hodiny. Metodická likvidace.
Phoenix ve svém původním příspěvku mluvil o „několika desítkách“ zabitých ruských vojáků. Později kanál Operatyvnyj ZSU číslo zpřesnil na 23 mrtvých, což je bilance připadající na samotný Phoenix. Celková cena, kterou Rusko za tento útok zaplatilo, je ale výrazně vyšší.
Širší bilance: Azov počítá jinak
Stejný čtyřhodinový boj totiž odrazoval i 1. sbor Národní gardy Azov, který za celou akci uvádí:
- 7 tanků
- 6 bojových obrněných vozidel
- 1 Grad a 1 Tornado-S
- 3 kusy speciální techniky
- 47 lehkých vozidel
- 123 zabitých ruských vojáků
Titulkových devět tanků, tři Grady a 23 mrtvých je tedy dílčí skóre jedné dronové jednotky. Celková porážka ruského útoku byla mnohonásobně těžší. Podle analýzy ISW se do akce zapojily části 8. a 41. armády a 90. tankové divize, a přesto Rusko v sektoru ani 24. a 25. července nezaznamenalo žádný potvrzený postup.
Proč to Rusko stále zkouší
Odpověď není jednoduchá a rozhodně nejde o pouhé „zoufalství“. Rusko umí lokálně soustředit desítky kusů techniky do jednoho úseku. Stále má kapacitu nahrazovat část ztrát, produkcí nových strojů, ale hlavně renovacemi starších tanků vytahovaných ze skladů. Recenzovaná studie publikovaná letos v European Journal of International Security nicméně upozorňuje, že tato závislost na opravách starších kusů má své limity a dlouhodobá udržitelnost je omezená.
Ukrajinské ministerstvo obrany v květnu 2026 uvedlo, že Rusko pátý měsíc po sobě ztrácí více lidí, než je schopné nahradit náborem. Analytici z CSIS popisují ruský postup v roce 2026 jako mimořádně pomalý a na jaře dokonce zaznamenávají čistou územní ztrátu Ruska. Jeden takový útok jako u Šachove ruská armáda „ustojí“. Série podobných akcí ale zhoršuje lokální údernou sílu i kvalitu nasazované techniky, a právě v tom spočívá logika opotřebovací války, kterou Ukrajina vede.
Co to říká o stavu fronty
Podstatné je jedno: fronta není zamrzlá, ale Rusko za každý pokus o průlom platí stále vyšší cenu. Drony změnily pravidla tankové války. Tank z bojiště nezmizel, ale bez potlačení protivníkových senzorů a FPV vrstvy už není průlomovým nástrojem. Je terčem.
Česká republika se na této proměně bojiště podílí: je zapojena do dronové koalice, financuje bezpilotní prostředky od českých výrobců a přispívá do výcviku. Zda konkrétně české drony letěly u Šachove, veřejně doložit nelze. Systém, který tam ruskou kolonu rozebral, ale stojí právě na typu podpory, kterou Západ včetně Česka Ukrajině poskytuje.
Sestřih z dronových kamer Phoenixu trvá necelé čtyři minuty. Útok, který na něm hoří, trval čtyři hodiny. Ruské velení ho plánovalo zřejmě dny. A výsledek je pořád stejný jako v roce 2022, jen dražší.
A rare large-scale Russian armored assault took place in the Azov Corps sector near Shakhove on July 22, involving forces from Russia’s 8th and 41st Armies and the 90th Tank Division.
— Special Kherson Cat 🐈🇺🇦 (@bayraktar_1love) July 25, 2026
After four hours of fighting, the attack was crushed. Ukrainian forces destroyed 7 tanks, 6… https://t.co/5OWQxV3WNR pic.twitter.com/Pk8Szd6vbE