Video: Ukrajinci 9 hodin tahali T-72 z pekla pod palbou dronů. Rusové ho odepsali, ale tank se vrátí na frontu

Když FPV dron zasáhne tank a zablokuje mu pás, stroj se zastaví. Stojí na místě, bez schopnosti pohybu, v prostoru, kde nad hlavou krouží další drony. Pro protivníka je to odepsaná technika, kus kovu, který už nikam nepojede. Jenže 225. útočný pluk to viděl jinak. Na svém kanálu zveřejnil video, které dokumentuje evakuační operaci, jež se protáhla na celých devět hodin. Obrněné vyprošťovací vozidlo WZT-3 táhlo mnohatunový kolos s nefunkčním pojezdem skrz terén, kde každý metr mohl znamenat další zásah. A tank to přežil. Teď čeká na opravu a podle pluku se vrátí na frontu.

Proč devět hodin a ne devět minut

Zablokovaný pás na jedné straně znamená, že tank nejede. WZT-3 ho musí táhnout silou, a táhne stroj, jehož jedna strana pojezdu klade odpor jako kotva. Samotný fyzický odsun je pomalý a energeticky náročný. Ale hlavní důvod, proč operace trvala tak dlouho, není mechanika. Je to prostředí.

Na současné frontě fungují takzvané FPV „žduny“, drony schované u cest a komunikací, čekající na jakýkoli pohyb techniky. Piloti 72. mechanizované brigády nedávno popsali, jak musí trasy pro evakuaci předem čistit a průběžně kontrolovat. Samotný 225. pluk na svém webu uvádí, že okna pro odsun vznikají hlavně za tmy, mlhy, deště nebo silného větru, tedy v momentech, kdy drony pracují hůř. Devítihodinová operace tak s největší pravděpodobností neprobíhala jako plynulý tah, ale jako série krátkých přesunů mezi bezpečnějšími okny.

Pracant jménem WZT-3

Vyprošťovací vozidlo WZT-3 stojí na podvozku T-72, což je jeho největší výhoda i logický důvod, proč právě ono zachraňuje tanky stejného typu. Podle technického listu výrobce Bumar-Łabędy váží 42 tun, nese jeřáb s nosností 15 tun a hlavní naviják s tahem 280 kN, přes kladnice až 840 kN. Není to nejsilnější vyprošťovák ve válce, německý Bergepanzer 3 Büffel, kterého Německo Ukrajině dodalo dva kusy vedle 28 starších Bergepanzerů 2, má jeřáb na 30 tun a naviják s tahem 343 kN. Ale WZT-3 sdílí s T-72 díly, palivo, logistiku. Na frontě, kde záleží na každé hodině, je kompatibilita víc než surový výkon.

Ukrajinské ministerstvo obrany oficiálně zavedlo WZT-3 do výzbroje teprve v listopadu 2024. Nejde tedy o dávnou součást ukrajinského arzenálu, ale o relativně čerstvý přírůstek, který si svou roli teprve buduje.

Dron za pár tisíc versus tank za miliony

Čísla jsou nemilosrdná. Americká armáda letos předvedla protipancéřový FPV systém s cenou kolem 150 tisíc korun. Jedna střela Javelinu stojí přes tři miliony. Tank T-72, desítky milionů. Ukrajinská Rada národní bezpečnosti uvádí, že FPV drony způsobují 60 % ztrát ruské armády a že Ukrajina má kapacitu vyrábět přes osm milionů FPV ročně. Analytická studie AUSA s odkazem na data americké vojenské rozvědky NGIC dokládá, že kinetické drony tvořily 42,5 % všech identifikovaných zásahů bojových vozidel od února 2022 do července 2024.

Jenže „zásah“ nemusí znamenat „nenávratná ztráta“. A právě tady se láme strategická logika celé války. Britský think-tank RUSI ve své analýze z roku 2025 upozorňuje, že rychlost vyproštění a opravy obrněné techniky je dnes kritická pro udržení tempa operací. Tam, kde je oprava pomalá nebo nejistá, velitelé tanky nasazují opatrněji, nebo vůbec. Schopnost dostat zasažený stroj z bojiště a vrátit ho do služby tak paradoxně rozhoduje o tom, jestli se tanky vůbec používají.

Opravárenský řetězec jako zbraň

Ukrajina si tuto lekci vzala k srdci. Logistické síly ZSU uvádějí, že jen v první polovině roku 2024 obnovily přes 2 500 kusů techniky, z toho více než 1 500 opravily polní brigády přímo v bojových zónách. Mluvčí Ukroboronpromu tvrdí, že 90–95 % oprav vojenské techniky jeho zaměstnanci provádějí přímo u fronty. Británie v březnu 2026 poprvé přiznala čtyři fungující opravárenské provozy na ukrajinském území a Rheinmetall otevřel servisní centrum s plánem oprav Leopardů v zemi.

Rusko má větší průmyslovou hloubku; Carnegie popisuje obnovovací body 15–20 km od fronty a schopnost renovovat 30 až 77 tanků měsíčně vedle nové výroby. Ale studie CNA zároveň upozorňuje na nízký poměr vyprošťovací techniky k bojovým vozidlům, zastaralé opravárenské vybavení a chronický nedostatek dílů. Ukrajina nemá ruské zásoby, ale má pružnější opravárenský cyklus blíž bojišti, a partnery, kteří ho posilují.

Český rozměr příběhu

Česko do Ukrajiny dodalo podle odtajněných údajů ministerstva obrany 38 tanků z armádních zásob, přes státní i komerční kanály pak v prvním roce války celkem 89 tanků. K tomu ministerstvo dojednalo renovaci 90 českých T-72 financovanou USA a Nizozemskem. Každé úspěšné vyproštění a oprava na ukrajinské straně tak zvyšují efekt z už dodaného českého tankového poolu a snižují tlak na shánění dalších strojů. O dalším využití zbývajících českých T-72 přitom k letošnímu červenci ještě nebylo rozhodnuto.

Česká armáda sama už sovětskou větev opustila. V červenci 2026 dokončila převzetí celé flotily 42 Leopardů 2A4 a u objednaných Leopardů 2A8 počítá až s 19 speciálními verzemi včetně vyprošťovacích Büffel. Na oficiálním webu ale stále vede i starší vyprošťovací tank VT-72, poslední echo éry, kterou Ukrajina na bojišti den za dnem přepisuje.

Řidič WZT-3 z 225. pluku táhl poškozený T-72 devět hodin terénem, kde každá minuta mohla být poslední. Nejdražší součástí tanku v roce 2026 není jeho výroba. Je to schopnost dostat ho po zásahu zpátky.