Video: Ukrajinci jednou ranou proměnili ruský plamenomet TOS-1A v ohnivou kouli. Z nejničivější zbraně nezbylo nic

Dne 19. května zveřejnil ukrajinský 10. armádní sbor krátké video, na němž operátoři bezpilotních prostředků 43. mechanizované brigády lokalizují ruský těžký raketomet TOS-1A Solntsepyok, jedním přesným úderem ho zasáhnou a kamera pak snímá, jak celý stroj pohlcují plameny. Žádná dlouhá přestřelka, žádná série pokusů. Jeden zásah, požár, konec. Na záběrech je vidět, jak se z palebné platformy stává nehybný hořící vrak, právě z té zbraně, která měla „vypalovat“ ukrajinské zákopy.

Proč se TOS-1A říká nejhorší zbraň proti pěchotě

TOS-1A není klasický raketomet. Zatímco systémy typu Grad nebo Uragan pracují s tříštivými nebo kazetovými hlavicemi na desítky kilometrů, Solntsepyok je krátkodosahový specialista. Podle produktové stránky výrobce Rosoboronexport nese 24 neřízených termobarických raket s dostřelem pouhých 400 až 6 000 metrů a na maximální vzdálenost dokáže zasáhnout plochu až 40 000 m².

Termobarická munice funguje ve dvou fázích: nejprve rozptýlí aerosolový oblak paliva, pak ho zapálí. Výsledkem je kombinace extrémního přetlaku, vysoké teploty a prudkého poklesu kyslíku. V otevřeném terénu je to devastující. V budovách, krytech a zákopových sítích se ale tlaková vlna násobí odrazem od stěn, a účinek se stává doslova smrtícím pro každého uvnitř. Mezinárodní výbor Červeného kříže ve své analýze termobarických zbraní výslovně upozorňuje na zesílený efekt v uzavřených prostorech, kde oběti nemají šanci uniknout ani tlakové vlně, ani toxickým zplodinám.

Právě proto je Solntsepyok nasazován tam, kde Rusové útočí na opevněnou obranu. A právě proto je jeho ztráta víc než jen čárka ve statistice.

Paradox krátké ruky: ničivý, ale zranitelný

Tady se ukazuje klíčový rozpor celého systému. Aby TOS-1A mohl pálit, musí se přiblížit na vzdálenost, kde ho vidí každý průzkumný dron. Šest kilometrů od linie dotyku, to je v dnešní válce prakticky na dohled. Americká armádní studie publikovaná v Infantry Magazine tento problém pojmenovává přímo: krátký dostřel nutí obsluhu operovat v zóně, kde je 40tunový pásový nosič snadným cílem pro drony i přesnou dělostřeleckou palbu.

Přesný typ prostředku, kterým 43. brigáda Solntsepyok zasáhla, oficiální zdroje neuvádějí, mluví jen o „dronařích“ a „přesném úderu“. Brigáda má přitom ve své struktuře přímo batalion bezpilotních systémů. Analogie z jiných operací naznačuje, že podobné zásahy se typicky provádějí FPV drony nebo těžkými bombardovacími bezpilotníky. V únoru 2026 například jednotka Lasar’s Group z Národní gardy jedinou akcí za ruskými liniemi v Luhanské oblasti vyřadila 13 kusů techniky najednou, včetně tří samohybných děl 2S7 Pion a jednoho TOS-1A.

Vzorec je jasný: systém, který musí být blízko, aby mohl ničit, je blízko i proto, aby mohl být zničen.

Kolik Solntsepyoků Rusku zbývá

Tohle je otázka, která dává zásahu 43. brigády širší rozměr. Databáze Oryx eviduje 36 vizuálně potvrzených ztrát TOS-1A a dalších 9 nabíjecích vozidel TZM-T od začátku plnohodnotné invaze. Jde o minimum doložené obrazovým materiálem, skutečné ztráty mohou být vyšší.

Americká armádní analýza přitom pracuje s odhadem předválečného ruského inventáře kolem 48 kusů. I s rezervou na případnou novou výrobu a opravy to znamená, že Rusko přišlo přinejmenším o tři čtvrtiny původní flotily. Náhrada není jednoduchá: výroba vyžaduje specializované podvozky i 220mm termobarické rakety, jejichž produkce má vlastní kapacitní limity.

Každý další zničený kus proto citelně zužuje ruskou schopnost nasazovat termobarickou palbu tam, kde ji potřebuje nejvíc, proti opevněným ukrajinským pozicím v zákopech a zástavbě.

Co to znamená pro frontu

Zničení jednoho TOS-1A nepřekreslí mapu války. Ale na konkrétním úseku, 43. brigáda dlouhodobě působí na kupjansko-charkovském směru, bere Rusům přesně ten typ palby, který je pro obránce v zákopech nejnepříjemnější. Bez Solntsepyoku musí útočící jednotky spoléhat na konvenční dělostřelectvo, které nemá termobarický účinek a nedokáže „vyčistit“ opevněný prostor stejným způsobem.

Válka na Ukrajině opakovaně ukazuje jeden vzorec: zbraně navržené pro jinou éru se v prostředí nasycení drony stávají obětí vlastních konstrukčních předpokladů. TOS-1A vznikl jako nástroj pro rychlý průlom opevněnou obranou na krátkou vzdálenost. Jenže krátká vzdálenost dnes znamená smrt, ne pro obránce, ale pro útočníka samotného.