Video: Ukrajinci si nevšimli, že je Rusové sledují. Objevili na letišti dva letouny MiG-29 a jeden zničili i s raketami

Osmačtyřicetisekundové video ukazuje letištní plochu snímanou shora, identifikaci dvou ukrajinských stíhaček u železobetonových krytů a přímý zásah jednoho z letounů, po němž následuje požár a destrukce podpůrné techniky. Ruská strana tvrdí, že šlo o cílený průzkumně-úderný řetězec: nejprve odhalení přípravy strojů ke vzletu, pak okamžitý úder reaktivním dronem. Ukrajinské letectvo přitom toho rána samo varovalo před drony mířícími na Voznesensk. Hrozbu tedy evidovalo. Přesto nestihlo letouny ochránit.

Co video skutečně ukazuje, a co je jen ruské tvrzení

Na záběrech zveřejněných na oficiálním kanálu ruského ministerstva obrany je jasně vidět jeden MiG-29 stojící před vstupem do železobetonového úkrytu. Dron ho zasahuje přímo, vzplane oheň, plameny zachvátí i přilehlé vozidlo, podle ruského popisu cisternový vůz a pozemní agregát APA-5D. Tady končí to, co lze z videa nezávisle ověřit.

Ruské ministerstvo obrany jde dál. Tvrdí, že druhý Geran-4 zasáhl i druhý MiG-29, který měl být při tankování uvnitř krytu. A dodává, že první zničený stroj nesl „bojový komplet leteckých prostředků ničení“, tedy výzbroj připravenou k bojovému letu. Přesný typ raket či řízených bomb z dostupných záběrů určit nelze. Zničení druhého letounu Ukrajina nepotvrdila. Bezpečné je proto psát, že průkazně zničen byl jeden stroj, u druhého jde zatím výhradně o ruské tvrzení.

Proč „si nevšimli“ neznamená, že o ničem nevěděli

Formulace, že Ukrajinci sledování nezaregistrovali, vyžaduje upřesnění. Velitelství vzdušných sil Ukrajiny už v 5:31 ráno 27. června varovalo, že reaktivní drony letí „kurzem na Voznesensk“. O šest minut později oznámilo, že Rusko v noci vypustilo 129 úderných bezpilotních prostředků včetně reaktivních typů. Hrozba v prostoru tedy evidována byla.

Problém nastal jinde. Mezi vytažením stíhačky z krytu, natankováním, naložením výzbroje, kontrolou agregátem a samotným vzletem existuje provozní okno, kdy je letoun prakticky bezbranný. Stojí venku, naložený municí, obklopený palivem. Právě do tohoto okna ruský úder mířil. Nejde tedy o klasické zpravodajské selhání ve smyslu „nevěděli, že je někdo pozoruje“, ale o situaci, kdy se nepodařilo včas dokončit přípravu a dostat stroj do vzduchu, nebo naopak zastavit přípravu a techniku rozptýlit.

Jaký konkrétní prostředek Rusko k průzkumu použilo, ministerstvo obrany neuvedlo. Mluví jen o „průzkumně-úderných akcích“. Pro zásah v momentu tankování a vyzbrojování je ale logičtější průzkum v reálném čase, nejspíš vzdušným prostředkem navázaným přímo na úderný dron, než statický satelitní snímek bez návazného sledování.

Geran-4: nový nástroj proti cílům vysoké hodnoty

Dron Geran-4, označovaný také jako Siker, není jen další iterací íránského Šáhidu. Podle ukrajinské vojenské rozvědky GUR má zcela nový drak, zesílenou konstrukci a proudový motor. Aktivně manévruje při rychlostech 300–400 km/h, v maximu dosahuje až 500 km/h, stoupá do výšky pěti kilometrů a nese bojovou hlavici o hmotnosti 50 nebo 90 kilogramů na vzdálenost až 450 kilometrů.

Klíčové parametry ve srovnání se staršími verzemi:

• Pohon: proudový motor místo pístového, vyšší rychlost, kratší reakční čas pro obranu
• Rychlost: až 500 km/h oproti zhruba 180 km/h u Geranu-2
• Dosah: do 450 km
• Bojová hlavice: 50–90 kg

GUR výslovně uvádí, že Rusko Geran-4 začalo nasazovat v květnu 2026 jako protiopatření proti ukrajinským přepadovým dronům, které starší verze úspěšně srážely. Útok u Voznesensku tak představuje jeden z prvních doložených případů, kdy byl tento typ použit proti cíli vysoké hodnoty na zemi, nikoliv proti infrastruktuře, ale proti bojovému letadlu.

Každý ztracený MiG-29 bolí víc než předtím

Podle adresáře FlightGlobal pro rok 2026 disponuje ukrajinské letectvo 44 aktivními MiGy-29 a 25 letouny F-16A. Databáze Oryx, která eviduje vizuálně potvrzené ztráty, zároveň u MiGu-29 počítá nejméně 38 zničených a 3 poškozené kusy od začátku plnohodnotné invaze v únoru 2022. Přesný aktuální stav flotily veřejně známý není, do hry vstupují opravy, kanibalizace dílů i zahraniční pomoc. Polsko v březnu 2023 oficiálně předalo první čtyři MiGy-29 a připravovalo další kusy. Pentagon už v dubnu 2022 koordinoval dodávky náhradních dílů, díky nimž Ukrajina zprovoznila více letadel, než měla o pár týdnů dříve.

MiG-29 tak zůstává početně významným typem, ale jeho zásoby nejsou nevyčerpatelné. Každá další ztráta zužuje manévrovací prostor ukrajinského letectva, zvlášť když k ní dojde na zemi, i s výzbrojí a podpůrnou technikou, aniž stroj vůbec stihne vzlétnout.

Co z toho plyne pro budoucí operace

Útok u Voznesensku není jen o jednom zničeném letounu. Je to ukázka, že rychlejší reaktivní drony mění kalkul i pro letiště vybavená železobetonovými kryty. Kryty chrání letadla v klidu. Ale moment, kdy stroj opouští úkryt, tankuje a nabírá výzbroj, zůstává smrtelně zranitelný, a s dronem schopným dorazit za minuty místo desítek minut se toto okno stává ještě nebezpečnějším.

Téhož dne, 27. června, ukrajinské letectvo potvrdilo i jinou ztrátu MiGu-29, tentokrát ve vzdušném boji nad Poltavskou oblastí. Dva stroje za jediný den. Ukrajina má stále desítky MiGů a vedle nich i F-16, takže o kolapsu letectva řeč není. Ale tlak na provozní bezpečnost letišť právě výrazně vzrostl.