Kreml chtěl změnit rozložení sil, ale bylo to směšné. Základnu pro Tu-95MS nahradila raketová korveta a ponorka

V dubnu 2025 agentura Janes odhalila, že Moskva oficiálně požádala Indonésii o možnost rozmístit vojenská letadla na základně Manuhua u ostrova Biak v Papui. Canberra okamžitě intervenovala, indonéský ministr obrany ujistil Austrálii, že k ničemu takovému nedojde, a australský premiér Albanese celou věc označil za „propagandu“. O necelý rok později, na konci března 2026, dorazila do přístavu Tanjung Priok v Jakartě ruská námořní skupina. Jenže místo letky dálkových bombardérů tvořily sestavu korveta Gromkij, dieselelektrická ponorka Petropavlovsk-Kamčatskij a oceánský remorkér Andrej Stěpanov. Z ambice překreslit bezpečnostní mapu Indopacifiku zbyla třídenní demonstrace vlajky.

Od Biaku k Jakartě: jak se plán smrskával

Příběh ruského zájmu o indonéské letiště sahá minimálně do prosince 2017, kdy dva Tu-95MS přistály na letecké základně u Biaku v rámci toho, co Moskva prezentovala jako „navigační cvičení“. Ruské ministerstvo obrany tehdy potvrdilo, že stroje odletěly zpět do Amurské oblasti. Šlo o první veřejně doloženou přítomnost ruských strategických bombardérů v Indonésii, a zároveň o sondu, jak daleko je Džakarta ochotná zajít.

O osm let později, v dubnu 2025, Reuters citoval zprávu Janes, podle níž Rusko vzneslo formální žádost o přístup k Manuhua. Základna leží zhruba 1 400 kilometrů od Darwinu, tedy v dosahu, který by australskému severu a klíčovým námořním trasám přinesl zcela nový typ hrozby. Indonésie ale žádost odmítla. A když se v březnu 2026 v Jakartě objevily ruské lodě, žádný otevřený zdroj nedoložil, že by Moskva sama prezentovala námořní návštěvu jako náhradu za nevydařený letecký plán. Časová a strategická návaznost je nicméně těžko náhodná.

Korveta a ponorka vs. strategický bombardér

Rozdíl mezi oběma variantami projekce síly je propastný. Základna pro Tu-95MS by Rusku dala:

• Opakovatelnou přítomnost – bombardéry mohou operovat v cyklech, ne jen během jedné návštěvy.
• Strategický dosah – Tu-95MS nese střely s plochou dráhou letu schopné zasáhnout cíle tisíce kilometrů daleko.
• Politický tlak – trvalé rozmístění u severní Austrálie by měnilo bezpečnostní kalkulace celého regionu.

Oproti tomu březnová skupina nabídla korvetu třídy Projekt 20385 a ponorku projektu 636.3, tedy dieselelektrickou „Varšavjanku“ schopnou nést střely Kalibr. Petropavlovsk-Kamčatskij je tichá a nebezpečná platforma, o tom žádná. Jenže jedna ponorka v přístavu na tři dny není totéž co letka bombardérů s přístupem k dráze. Je to signál, ne změna rozložení sil.

Spiderweb: proč se plán stal ještě méně reálným

Kontext, který celou věc posouvá z kategorie „odložený záměr“ do kategorie „těžko proveditelný“, přišel v červnu 2025. Ukrajinská operace Spiderweb zasáhla ruské strategické letectvo přímo na domácích základnách. Podle webu ukrajinského prezidenta bylo poškozeno 41 vojenských letadel, což mělo odpovídat 34 % ruských nosičů strategických střel s plochou dráhou letu. Škodu Kyjev vyčíslil na více než 175 miliard korun.

Západní odhady jsou střízlivější. Německý generál Freuding v citaci pro Reuters hovořil o více než tuctu poškozených strojů a přibližně deseti procentech ruské flotily strategických bombardérů. I ten nižší odhad ale znamená, že Rusko přišlo o kapacitu, kterou by potřebovalo k jakémukoli smysluplnému rozmístění v zahraničí. Posílat Tu-95MS na druhý konec světa, když jich doma ubývá, nedává operační smysl.

Indonéská hra na obě strany

Džakarta v celém příběhu hraje roli, která je pro ni typická: maximalizuje manévrovací prostor. V lednu 2025 se Indonésie stala plným členem BRICS. Ve stejném období ale pokračovala v realizaci kontraktu na 42 francouzských stíhaček Rafale, podepsaného už v únoru 2022, s prvními dodávkami plánovanými na začátek roku 2026. Ruské Su-35 naopak Indonésie podle Janes vyřadila z akvizičních plánů, mimo jiné kvůli obavám z amerických sankcí CAATSA.

Indonésie tedy vpustí ruské lodě do přístavu, zúčastní se společného cvičení, ale odmítne hostit bombardéry v Papui a zbraně nakupuje ve Francii. Pro Moskvu je to frustrující kombinace: dveře nejsou zavřené, ale klíč od strategicky důležitých místností zůstává v indonéské kapse.

Co z toho plyne pro region

Pro Austrálii a její spojence je březnová návštěva přístavu spíš potvrzením ruské ochoty testovat přístupové body v jihovýchodní Asii než důvodem k přepisování regionální strategie. Jedna korveta a jedna ponorka nezmění silovou rovnováhu v Indopacifiku. Mění ale úroveň pozornosti, kterou je třeba ruským námořním aktivitám v oblasti věnovat.

Z plánované předsunuté letecké páky u severní Austrálie zbyla krátká demonstrace v přístavu, tři dny kotvení a společná fotka s indonéským námořnictvem. Kreml chtěl překreslit mapu. Dostal pohlednici.