Zákulisí americko-ruského jednání o konci války na Ukrajině vyzradilo, na co Putin kývl a s čím nesouhlasí. Witkoff přijel udělat byznys

Den předtím seděl americký vyslanec v Oslu se Zelenským, norským premiérem Størem, finským prezidentem Stubbem a poradci z EU, NATO, Británie, Německa a Itálie. Z norské strany odešel s aktualizovaným návrhem, který pokrýval bezpečnostní garance pro Ukrajinu, územní otázky, poválečnou rekonstrukci, evropskou bezpečnost a možné příměří. Následující ráno s tímto balíkem vstoupil do Konstantinovského paláce. Co z něj Putin přijal a co smetl ze stolu, se ukázalo teprve z mozaiky výstupů obou stran, a hlavně z toho, co po schůzce řekl Putinův poradce Jurij Ušakov.

Na co Kreml kývl

Putin podle AP souhlasil „v principu“ s obnovením třístranných technických rozhovorů mezi Ruskem, USA a Ukrajinou. Termín: po 10. listopadu 2026. Místo: pravděpodobně Abú Dhabí. Formát: expertní, nikoli na úrovni lídrů. Tématem má být poválečný bezpečnostní rámec pro obě strany konfliktu.

Je to poprvé od únorových kol v Abú Dhabí a Ženevě, kdy Moskva veřejně potvrdila ochotu pokračovat v konkrétním vyjednávacím formátu. Předchozí kola skončila bez průlomu, zejména v otázce území zůstávaly pozice nesmiřitelně daleko. Tentokrát alespoň existuje datum a adresa. Jako gesto dobré vůle Rusko během Witkoffovy návštěvy propustilo amerického vězně Stephena Hubbarda, o jehož vydání Trump osobně žádal. Transakční logika schůzky tím dostala viditelný symbol.

Co Moskva odmítá

Kreml po jednání označil návrhy vzešlé z Osla za obsahující „málo skutečné hodnoty“. Ušakov to řekl diplomaticky, ale sdělení bylo tvrdé: západní a ukrajinský balík Rusko nepovažuje za základ dohody.

Konkrétněji to ukázala ukrajinská strana. Zelenskyj po Oslu uvedl, že Putin odmítl reciproční model, v němž by obě strany přestaly útočit na citlivé energetické cíle, tedy rafinerie, elektrárny a rozvodné sítě. Pro Ukrajinu, která čelí systematickému ničení energetické infrastruktury, šlo o klíčový bod. Moskva ho smetla.

Ještě tvrdší signál přišel pět dní před schůzkou. Putin 16. října prohlásil, že „bezpečnostní zóna“, kterou Rusko buduje na okupovaném ukrajinském území podél hranice, je nevyjednatelná. Jinými slovy: co Rusko drží, o tom se nebude diskutovat. Když k tomu přičteme, že v únorových ženevských rozhovorech Moskva požadovala i zbytek Doněcké oblasti, obraz je jasný: diplomatický kanál se otevírá, ale ruské územní ambice se nezmenšují.

Witkoff a byznys: diesel, hnojiva, Lukoil, Írán

Označení „přijel udělat byznys“ není metafora. Vedle války se v Konstantinovském paláci probíraly věci, které s příměřím přímo nesouvisejí, ale pro obě strany mají hmatatelnou ekonomickou hodnotu.

• Diesel: V říjnu 2026 USA uzavřely s Ruskem dohodu o dodávkách ruského dieselu, což přímo souvisí s americkými domácími cenami pohonných hmot a Trumpovou politickou agendou.
• Hnojiva: Putin během schůzky otevřel téma dodávek ruských minerálních hnojiv na americký trh.
• Lukoil: Ušakov po jednání zmínil debatu o zahraničních aktivech Lukoilu, ruského ropného giganta, jehož majetek v zahraničí komplikují sankce.
• Ekonomické projekty: Ušakov hovořil o „velkých společných ekonomických projektech“, z nichž některé jsou podle něj blízko realizace. Konkrétnější nebyl.
• Írán: Putin nabídl Rusko jako užitečný kanál pro diplomatické řešení íránské krize, v momentě, kdy Washington řeší Teherán na více frontách současně.
• Summit v Číně: Ušakov zmínil přípravu možného trojstranného setkání Trump–Putin–Si Ťin-pching na summitu APEC v Šen-čenu.

Mírová a obchodní stopa tu neběží za sebou. Běží souběžně. Ještě před jakýmkoli příměřím se sonduje poválečná ekonomická architektura a Rusko se tím snaží přetvořit svou roli z nepřítele na partnera, se kterým se dá obchodovat a řešit i jiné krize.

Co to znamená pro Ukrajinu a pro Česko

Ukrajina formálně zůstává u stolu. Witkoff se po Petrohradu vrátil do Osla na další konzultaci se Størem, norský premiér zdůraznil princip „nic o Ukrajině bez Ukrajiny“. Jenže praktický manévrovací prostor Kyjeva se zužuje. V říjnu se ukázalo, jak závislá je ukrajinská armáda na americkém včasném varování před raketovými údery a na službách Starlinku. SpaceX bez veřejného vysvětlení omezil část služeb, což narušilo dronové operace. Ministr zahraničí Rubio 21. října řekl, že rozhodnutí je na Muskovi, nikoli na Bílém domě. Kyjev oficiální vysvětlení nedostal.

Pro Česko bilaterální dohoda Washington–Moskva sama o sobě nemění závazky NATO; Aliance na letošním summitu v Ankaře znovu potvrdila článek 5 kolektivní obrany. Česko má navíc schválený program pomoci Ukrajině na roky 2026–2030 s roční alokací miliardy korun a pokračuje v muniční iniciativě. Riziko je spíš politické: pokud Washington dál obchází Evropu a tlačí Kyjev k ústupkům, jednota západní podpory se může drolit a náklady na udržení dosavadní linie porostou.

Diplomacie a válka jedou současně

Do 10. listopadu, kdy mají začít rozhovory v Abú Dhabí, se bude dál bojovat. Příměří vyhlášeno nebylo, Rusko odmítlo omezit údery na energetiku, „bezpečnostní zónu“ označilo za tabu. Petrohradská schůzka otevřela kanál, ne mír. A vedle toho ukázala, že Washington a Moskva spolu jednají o věcech, které daleko přesahují ukrajinský konflikt, od dieselu přes Lukoil až po Čínu a Írán. Kdo z toho v okamžitých vedlejších ziscích těží víc, je podle nás zatím Rusko. Získalo status přímého partnera pro dohodu s Washingtonem a veřejnou debatu o ekonomickém uvolnění, aniž muselo ustoupit v čemkoli podstatném na bojišti.