Zelenskyj velkoryse nabídl Rusům mír. Oni ale konec války nechtějí a odpověděli výhrůžkou: „Letošní zimu zmrznete“

Volodymyr Zelenskyj v říjnu 2025 vystoupil s projevem, ve kterém řekl něco, co by ještě rok předtím znělo nemyslitelně: Ukrajina je připravena zkusit dialog podél aktuální linie fronty. Žádné předběžné podmínky o stažení ruských vojsk, žádné ultimátum. Nejdřív umlčet zbraně, pak jednat. Z ukrajinské perspektivy šlo o mimořádný ústupek, ochotu nechat první krok k míru začít, aniž by Rusko předem vyklidilo jediný kilometr okupovaného území. Kreml na to reagoval po svém. Ne diplomacií, ale drony a raketami mířícími na elektrárny, rozvodny a teplárny.

Co přesně Zelenskyj nabídl

V projevu z 21. října 2025 nazvaném „Frontová linie může být začátkem diplomacie“ Zelenskyj popsal svou vizi: zastavení bojů tam, kde obě armády právě stojí, a otevření diplomatického kanálu. Žádné předběžné řešení všech územních sporů. Nejdřív ticho na frontě, pak jednací stůl.

Nebyl to úplně nový tón. Už v listopadu 2024 v rozhovoru pro Sky News připouštěl, že „horká fáze“ války by mohla skončit při zvláštním bezpečnostním uspořádání pro části Ukrajiny pod kontrolou Kyjeva. V červnu 2026 pak svou pozici zpřesnil, mluvil o „nejrychlejší cestě“ k zastavení zabíjení, o setrvání „tam, kde stojíme“ a o přechodu k diplomacii. Trval ovšem na garancích a monitoringu, aby se válka nemohla jednoduše rozběhnout znovu.

Z pohledu Kyjeva je to nabídka, která bolí. Ukrajina by de facto přijala, že část jejího území zůstane prozatím pod ruskou okupací, výměnou za to, že přestanou umírat lidé. Právě proto ji lze označit za velkorysou, ne vůči Rusku jako gestu přátelství, ale vůči realitě jako přiznání, že životy mají přednost před mapou.

Moskva nechce příměří. Chce kapitulaci

Kreml nabídku odmítl, a to nikoli diplomatickým mlčením, ale explicitně. Ruské ministerstvo zahraničí už v lednu 2025 prohlásilo, že jakékoli „zmrazení“ konfliktu je nepřijatelné, protože by Západ využil pauzu k přezbrojení Ukrajiny. Moskva požaduje „trvalé a nevratné“ řešení.

Co tím myslí, upřesnil v listopadu 2025 náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Rusko chce:

• záruku nerozšiřování NATO k ruským hranicím,
• uznání „realit na zemi“, tedy faktické přijetí anexí,
• řešení otázek ruského jazyka, ruských věřících a pravoslavné církve na Ukrajině.

Jinými slovy, Moskva nepožaduje mír. Požaduje, aby Ukrajina přestala existovat jako suverénní stát se svobodnou volbou vlastní zahraniční politiky. Dokud se tak nestane, Kreml dává najevo ochotu válčit dál. A zatímco diplomacie stojí, rakety létají.

Zima jako zbraň

V ruské komunikační linii se opakovaně objevovaly výhrůžky, že Ukrajinci „letošní zimu zmrznou“. A Moskva slova proměnila v činy. Podle zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva byly útoky na energetickou infrastrukturu v zimě 2025/2026 systematické a opakované. V lednu 2026 šlo o téměř každodenní údery. Poškozeny byly klíčové součásti energetiky nejméně v 17 regionech a v Kyjevě.

Miliony lidí měly elektřinu jen několik hodin denně. Bez proudu nefungovalo topení ani dodávky vody. Podle údajů českého ministerstva zahraničí bylo v nejhorších momentech bez tepla asi 1,7 milionu lidí a bez elektřiny přibližně 1,4 milionu.

Rozsah úderů ilustruje útok z 3. února 2026: podle dat ukrajinského letectva, která citoval The Kyiv Independent, Rusko nasadilo 71 střel a 450 dronů, z toho téměř 300 íránských Šáhidů. Další masivní údery přišly 6., 23. a 27. prosince 2025. Šáhidy se staly symbolem nočního teroru, levné, hlučné, pomalé, ale v takovém množství devastující.

Nebyla to první zimní kampaň. Mezinárodní energetická agentura uvádí, že už v letech 2022–2023 bylo zhruba 50 % ukrajinské výrobní kapacity okupováno, zničeno nebo poškozeno. Ukrajina první dvě zimy přežila díky nižší poptávce, mírnému počasí a rychlým opravám. Třetí zima ale byla podle OSN nejtvrdší, civilní ztráty v období prosinec 2025 až květen 2026 byly vyšší než ve stejném období kteréhokoli roku od invaze s výjimkou roku 2022.

Evropa a Česko nenechaly Ukrajinu samotnou

Evropská unie na zimu 2025/2026 vyčlenila přes 40 milionů eur na takzvanou winterizaci, tedy zateplování, generátory a záložní zdroje. V březnu 2026 Evropská komise přidala zimní energetický plán za 920 milionů eur s tím, že ukrajinská energetická bezpečnost je součástí bezpečnosti evropské.

Česko reagovalo konkrétně. V únoru 2026 poslalo na Ukrajinu 55 dieselových generátorů za 10 milionů korun, určených pro Dnipro a Dněpropetrovskou oblast. České ministerstvo zahraničí už dříve na půdě Rady bezpečnosti OSN označilo ruské útoky na energetiku za porušení mezinárodního práva.

Přímý dopad na české dodávky energie je dnes omezený. Praha v lednu 2025 oznámila plnou náhradu ruské ropy západní trasou a ministr Lipavský v září 2025 hovořil o závislosti na ruském plynu „blízké nule“. Reálnější hrozbou pro Česko je nová uprchlická vlna. Mezinárodní organizace pro migraci v únoru 2026 varovala, že 325 tisíc ukrajinských navrátilců může být kvůli energetické krizi znovu vysídleno a více než třetina z nich zvažuje odchod do zahraničí.

Mír, který nikdo nechce přijmout

Zelenského návrh je v podstatě jednoduchý: přestaňme se zabíjet a pojďme jednat. Moskva ho odmítá, protože nechce jednat, chce diktovat. A tak se válka táhne dál, měřená nejen v kilometrech fronty, ale v hodinách bez proudu, v nočních sirénách a v počtu rodin, které znovu balí kufry. Šáhidy létají, rozvodny hoří a diplomatické kanály mlčí. Zelenskyj nabídl ruku. Kreml odpověděl raketou.